Za kapry se sonarem

02. 05. 2019
Kdo rád chytá kapry (a samozřejmě i další druhy ryb), určitě dobře ví, jak důležité je znát lovné místo, nejlépe do posledního detailu. Jednou z variant je echolot, pro dokonalé sejmutí profilu dna ale potřebujeme většinou loďku a ta není pokaždé tak snadno dostupná. Takže proč nevyzkoušet nahazovací sonar, který nám poskytne podobnou službu a práce s ním je mnohem jednodušší.

Kdo rád chytá kapry (a samozřejmě i další druhy ryb), určitě dobře ví, jak důležité je znát lovné místo, nejlépe do posledního detailu. Jednou z variant je echolot, pro dokonalé sejmutí profilu dna ale potřebujeme většinou loďku a ta není pokaždé tak snadno dostupná. Takže proč nevyzkoušet nahazovací sonar, který nám poskytne podobnou službu a práce s ním je mnohem jednodušší.

Z historie sonaru

Sonar je přístroj, který funguje na principu vysílání a přijímání odrazů zvukových vln. Používají ho například velryby, delfíni a netopýři, samozřejmě se uplatnil i pro ponorky - je to prostě jakási obdoba radaru, jen rádiové vlny v tomto případě nahrazuje ultrazvuk. Pod vodou se totiž ultrazvuk šíří mnohem lépe než rádiové vlny, sonar tak má větší rozsah. Další využití sonarů je i v lékařství, především pro vyšetřování plodů a těhotných žen, kdy bez určitého rizika nelze použít rentgen. První zařízení na principu sonaru (když vynecháme to, čím obdarovala příroda některé živočichy) vynalezl americký námořní architekt (co to je za povolání, to tedy netuším) Lewis Nixon v roce 1906. Do podoby aktivního sonaru ho později vylepšil francouzský fyzik Paul Langevin a toto zařízení se používalo už v první světové válce. Název SONAR vychází z anglického označení SOund NAvigation Ranging (zvuková navigace a zaměření).

Využití pro rybáře

Odhozový sonar využívají sportovní rybáři především na stojatých a pomalu tekoucích vodách, kde chtějí zjistit profil dna, porosty rostlin, různé překážky nebo najít hejna ryb, případně rovnou trofejní kusy. Sonar vysílá ultra zvukové pulzy (až 15 pulsů za sekundu) a ze zpětných odrazů ode dna a dalších předmětů lze po převedení na elektrické signály zobrazit profil dna, hloubku, charakter dna i případné objekty mezi dnem a sonarem (i ryby).

Sonar kamarádí s chytrým telefonem

Prostřednictvím Wi-Fi připojení je možné odhozový sonar propojit se smartphonem nebo tabletem a získat tak rychle aktuální údaje o tom, co se skrývá pod hladinou a kde jsou nejlepší místa pro lov ryb. Sonar totiž může fungovat jako přístupový bod a tudíž k získání údajů nepotřebujeme připojení ani k internetu ani k mobilní síti. Sonar nám ukáže hloubku, profil dna i ryby, údaje o teplotě a proudění, často má i mnoho dalších cenných funkcí. Nashromážděná data lze uložit a tak dostaneme přehlednou mapu dna. Kvalitní (ovšem i o něco dražší) modely sonarů fungují i ve spojení s navigací GPS, takže uložení mapy bude zcela přesné. Nabíjení sonaru se provádí většinou prostřednictvím konektoru Mini USB s vodotěsnou krytkou.

Co je třeba znát při práci se sonarem

Zobrazené údaje musíme vyhodnotit tak, jak je sonar snímá, to znamená, že musíme brát v úvahu tvar pulsu, vysílaného sonarem. Ten není v žádném případě válcovitý, ale kuželovitý, dochází tedy k určitému zkreslení. Ovšem opakované nahození sonaru a průchod nad sledovaným místem profil dna vykreslí dokonale. Trochu jinak je to v případě, že na sonaru vidíme rybu, ať už stojící nebo v pohybu. První dojem je, že ryba se nachází přímo pod sonarem, ale nemusí to být zcela přesné. Zobrazené údaje jsou totiž z celé širší oblasti, nacházející se pod sonarem. V zásadě platí, že čím hlubší vodu prozkoumáváme, tím širší je oblast, z níž sonar sbírá údaje.

U většiny dostupných sonarů je možné nastavit rozsah kuželu ultrazvukové vlny pomocí změny frekvence skenovacího paprsku. Efektivitu nastavení zjistíme podle dosažených výsledků, v odlišných (nebo úplně neznámých) podmínkách se vyplatí s nastavením občas experimentovat. Pro rychlé skenování je vhodný široký paprsek (v úhlu 40° až 60°), využijeme ho především na mělčích místech. Ke zmapování hlubších míst je lepší použít úzký skenovací paprsek (nejčastěji v úhlu 10° až 20°), který dodá i ve velké hloubce přesné údaje. Úzký paprsek je přesnější i pro určení polohy ryb.

Rušení se občas nevyhneme

Občas není možné pomocí sonaru detekovat s jistotou objekty, které se nacházejí těsně pod vodní hladinou - to je dáno použitou šířkou skenovacího kuželu. U sonarů (a to i u těch z kategorie nejdražších, špičkových výrobků) se objevují občas i rušivé odrazy, jež mohou být působeny za silného větru vlněním hladiny, silnějším prouděním nebo řasami při "kvetení vody" v letním období. Úroveň šumu a rušení lze často snížit použitím vyšší frekvence sonaru.

Pro určení charakteru dna je často důležitá jeho tvrdost

Z údajů sonaru můžeme vyčíst nejen aktuální hloubku a profil, ale i tvrdost dna. Jak na to? Sonar pracuje na principu ode dna a dalších objektů odražených impulsů, tudíž můžeme vycházet z toho, že měkké dno (nános bahna nebo tlejících rostlin apod.) odráží signál slaběji, od tvrdého kamenitého nebo písčitého dna se odráží signál lépe a bude silnější. To se projeví na zobrazení ve formě linií, vykreslujících profil dna. Silnější, ostré linie tedy značí tvrdší, pevné dno.

Jak se nahazuje sonar

Pokud budeme se sonarem lovit ze břehu, nahazujeme ho pomocí vhodného prutu a smekacího navijáku bez problémů až do vzdálenosti více než padesát metrů (někteří výrobci se dušují, že sonar nahodíte s trochou obratnosti až na 80 m) a můžeme zkoumat profil dna do hloubky až kolem šedesáti metrů. Nahodit sonar není tak problematické, jak by se mohlo zdát. K upevnění postačí vlasec nebo pletenka o nosnosti 2,5 až 5 kg a typu sonaru odpovídající prut. Odhozová akce prutu by měla odpovídat hmotnosti sonaru, která bývá (podle konkrétního typu) kolem 80 až 120 gramů, házet začněte nejprve na menší vzdálenost a až dostanete sestavu pořádně "do ruky", nahodíte i opravdu daleko. Sonary mají nejčastěji kulovitý nebo hruškovitý tvar. Jinak sonary lze samozřejmě použít i při lovu z loďky, z rybářského kajaku nebo bellyboatu, často se používají i při zimním lovu na dírkách.

Připojené obrázky

Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Za kapry se sonarem

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář