Vlasec nebo šňůra?

Když začínáme s rybařením, bude asi první volbou klasický monofilní vlasec. Je cenově dostupnější a pro začátek bude optimální volbou. Ovšem ani na vlasci bychom neměli nějak výrazně šetřit - vždyť právě vlasec je tím, co spojuje rybáře prostřednictvím prutu a navijáku s háčkem a nástrahou na druhé straně, kdesi ve vodních hlubinách. Vlasec by měl být nový, pevný v tahu i v uzlu a průtažný jen do určité míry (jinak máme problém se zásekem na střední a velkou vzdálenost). Průměr vlasce, udávaný v setinách milimetru, je vhodné volit podle toho, s jakým náčiním a jaké ryby budeme lovit. Pro výrobu vlasců se kromě již zmíněného silonu používá i polyetylen a další polymery, přesné složení směsi na výrobu si z pochopitelných důvodů výrobci bedlivě střeží. Pevnost se udává u kilogramech nebo v librách (lze vycházet z toho, že 2 libry jsou přibližně 1 kilogram), ovšem tento údaj je často zavádějící, stejně jako označení průměru vlasce, které najdeme na cívce s vlascem. Je v tom samozřejmě háček, respektive taková chytračina ze strany výrobce. Pokud je na trh dodán vlasec s označením průměru například 0,15 mm a ve skutečnosti má sílu 0,16 nebo dokonce 0,17 mm, bude ve srovnání s konkurenčními výrobky vykazovat mnohem větší pevnost, což je pro výrobce dokonalou reklamou. Kdo si přeměří vlasce pomocí mikrometru, bude občas překvapen. Síly vlasce bývají odstupňovány po 0,02 mm, nejčastěji se vlasce pro sladkovodní rybaření vyrábějí v síle od extrémně tenkých 0,06 mm až po 0,70 mm, pro mořský rybolov se setkáme mnohdy i s vlasci ještě silnějšími.

Kolik vlasce koupit

Bývaly doby, kdy rybář děkoval svatému Petrovi i za to, že se mu podařilo sehnat spojený návin na několika cívkách a nemusel riskovat navazování kdesi uprostřed, pokud se jednalo o naviják s větší kapacitou, třeba na lov velkých, bojovných kaprů. Jinak byly cívky mnohdy už odděleny a prodávaly se jednotlivě ve stometrovém návinu. Dnes není žádný problém nechat si vlasec vybrané značky v odpovídající síle navinout v prodejně přímo na naviják. Tohle přes internet opravdu nepořídíte, ovšem zase máte dokonalý návin a neplatíte to, co by při zakoupení vlasce na cívkách nakonec bylo navíc. Zbytky vlasce na cívkách (pokud si navíjíme sami doma) samozřejmě nebudeme vyhazovat, využijeme je především na návazce. Vlasce se nejčastěji prodávají v návinu 100, 200, 300 nebo 500 metrů (na propojených cívkách), slabší návazcové vlasce často i v délkách 25, 30 nebo 50 metrů. Na cívce navijáku bývá uvedena kapacita, z níž můžeme vycházet. Většinou je uvedeno, kolik vlasce o daném průměru se na cívku vejde při ideálním zaplnění. Musíme počítat s tím, že údaj je stejně třeba brát spíš jako orientační, záleží na síle utažení a požadovaném naplnění cívky. Pro výpočet potřebné délky vlasce pro naplnění cívky můžete použít i šikovnou pomůcku, kterou najdete na našich stránkách: https://www.zachytame.cz/vypocet-vlasce

Kdy se hodí spíš pletená šňůra

I pro začínajícího rybáře může být vhodnou volbou pletená šňůra, pokud dokáže využít jejich vlastností, jimiž se výrazně liší od monofilního vlasce. Má totiž své výhody i nevýhody, jak je to ostatně u téměř všech věcí, se kterými se člověk (nejen při rybaření) setká.

+   Díky moderním technologiím jsou pletené šňůry dostupné už od skutečně minimálních průměrů (běžně se používají už od 0,12 mm) až po šňůry s průměrem 1,2 mm pro lov kapitálních sumců, existují i speciální pletenky pro mořský rybolov. Ty jsou označeny jako SALT TYPE a jsou mnohem odolnější vůči působení agresivní slané mořské vody. 
+   Pletená šňůra má na rozdíl od monofilního vlasce prakticky minimální průtažnost, takže při záseku na větší vzdálenost je eliminováno protažení, jež u vlasce může způsobit nedostatečnou razanci záseku
+   pletená šňůra má při stejném průměru větší nosnost, než monofilní vlasec o stejném průměru
+   Pletenka nemá prakticky žádnou tvarovou paměť
-    často lehce zploštělý průřez a struktura pletenky mohou v proudu při lovu na položenou vyvolávat větší odpor vody a působit dojmem "falešných záběrů", což musíme eliminovat těžším čihátkem
-    pletenka přenese i hodně vody do navijáku, takže dochází při nedostatečném vysušení po lovu k jejímu zbytečnému zrychlenému stárnutí nebo plesnivění
-    na povrchu pletené šňůry díky struktuře pletených vláken se usazují i nečistoty (například z kalné vody), které působí potom na očka prutu a rolničku navijáku jako brusná pasta 

Barvy vlasců a šňůr

V nabídce obchodů s rybářskými potřebami najdeme vlasce i šňůry v nejrůznějším provedení, od nebarvených průsvitných přes světle béžové, nazelenalé, modré i fluorescenčně zbarvené až po duhové nebo žíhané kamuflážní. Otázkou je, jak to vidí ryby a nakolik má barva vlasce nebo šňůry vliv při lovu. Určitý vliv na viditelnost barva určitě roli hraje, proto je většina vlasců i šňůr je vyráběna v nenápadných odstínech. Výrazně zbarvení (oranžové, růžové apod) může být výhodné pro sledování těch nejjemnějších záběrů přímo na vlasci a oceníme ho především u kmenového vlasce na plavanou nebo na položenou. Na koncový návazec volíme vždy nenápadné, neutrální zbarvení.

Zázrak nebo podvod jménem fuorkarbon?

Už dávno se nejedná o žhavou novinku, kterou mají k dispozici jen někteří, ovšem názory rybářů na fluorkarbonové vlasce se stále neustálily. V principu jde o to, že u materiálu je využit index lomu světla (téměř shodný s lomem světla ve vodě), což umožňuje docílit toho, že je vlasec pro ryby prakticky neviditelný. Jen je třeba si dát pozor na záměnu s často až podezřele levnými vlasci a návazcovými materiály, které se také pyšně honosí označením "fluorcarbon". V takových případech se totiž většinou jedná pouze o fluorkarbonem potažený vlasec, což sice také určité snížení viditelnosti přináší, ale vlastnosti má výrazně  jiné, než skutečný FC vlasec, na to při nákupu pozor! Navíc ten vychvalovaný fluorkarbon má i svá úskalí - v uzlu i po navlhčení před vázáním docela klouže, je tedy potřeba nechávat o něco delší konečky. Pokud ho chceme spojit s obyčejným vlascem nebo pletenou šňůrou, raději použijeme mikrokroužky, jinak hrozí díky odlišným mechanickým vlastnostem "ustřižení" v uzlu při zvýšeném tahu. Fluorkarbon je vhodný v případě, že je mimořádně čistá voda a silnější fluorkarbon často slouží při lovu dravců jako návazcový materiál. Vykazuje totiž větší tuhost, nekroutí se a dobře odolává ostrým zubům. Ale je poměrně drahý, pro začátek se jedná o značnou investici, která není bezpodmínečně nutná.