Ultralehká přívlač

Jemné chytání neznamená, že bychom chytali jen malé ryby. Ultralehká přívlač má své kouzlo v používání dráždivě jemných proutků, lehkých navijáků, které předou jako švýcarské hodinky a velmi tenkých vlasců nebo šňůr. Ale možná byste se divili, jaké ryby se s tímhle náčiním dají přesvědčit k záběru a následně zdolat. S tímto náčiním lovíme hlavně na menších vodách, ale není žádný problém si s ultralehkým vláčecím vybavením zachytat i na přehradách nebo velkých řekách. Proč vlastně rybáře láká používání těch jemných proutků a pidinástrah? Jedním z důvodů určitě je šance přelstít zkušené ryby, které už jen tak nějaká umělá nástraha nezláká.

Které ryby budeme lovit?

Jemný a citlivý prut na ultralehkou přívlač skvěle využijeme na pstruhových vodách, kde nám umožní přesně nahodit a s maximální kontrolou vodit i ty nejmenší rotačky, miniwoblery, gumové nástrahy, můžeme použít i streamery nebo baky, se kterými se jinak loví především pomocí muškařského prutu. A samozřejmě i ty nejmenší plandavky, které se zase vracejí "do módy" a ryby o ně jeví značný zájem. Navíc na pstruhových vodách se často kromě pstruhů a sivenů můžeme setkat s tloušti a okouny. V mimopstruhových revírech je výběr ještě větší, k naším úlovkům bude určitě patřit nějaká pěkná štika (se kterou si souboj na jemném náčiní skutečně vychutnáte, pokud jste ovšem použili lanko), candáti, boleni a na drobnou nástrahu, vedenou těsně u dna, mnohdy zaútočí i parma, výjimkou nejsou ani úlovky kaprů a jesenů. Na velké štiky a sumce si samozřejmě vezmeme jiné vybavení, tam bychom s UL výbavou skutečně nepochodili.

Jaký prut si vybrat

Pro lov na lehkou a ultralehkou přívlač se používají jemné pruty s akcí, která je soustředěna do horní části, respektive do špičky (akce A, případně B). Při nahazovací zátěži 3 až 12 gramů nám takový prut v délce od 190 do 230 centimetrů umožní opravdu dlouhé a přesně umístěné hody, což je u vláčení nesmírně důležité. Uvedené dvě hodnoty gramáže značí, jaká je minimální a jaká maximální doporučená hmotnost nástrahy. I tyto údaje jsou ale spíš orientační, protože různé typy nástrah se na prutu chovají značně odlišně a tak si vše musíme "osahat" a vyzkoušet. Rukojeť bývá nejčastěji z kvalitního korku a musí poskytovat maximální komfort pro uchopení i pro spolehlivé upevnění navijáku. Objevily se i pruty s rukojeťmi z materiálu EVA (syntetická pěna), ale podle mého korek zůstane dál nepřekonatelný. Někdy je uchycení navijáku zapuštěno do rukojeti, což je velmi příjemné pro pohodlné uchopení, jindy (především u těch nejlehčích prutů) celý mechanismus pro uchycení navijáku je nahrazen posuvnými kroužky. Ty mají výhodu i v tom, že si naviják umístíme přesně do místa, kde dokonale vyvažuje prut. Velmi důležitá jsou na prutu pro ultralehkou přívlač i očka, která výrazně ovlivňují nahazování. Měla by být dostatečně velká a opatřená kvalitní vložkou. Výplň oček bývá označena jako SIC (Silicon Carbid - slinutý karbid) nebo SS (Stainless Steel - nerezová ocel). Volba je obtížná, očka SIC jsou velice odolná, ocelová očka mají zase značně nižší hmotnost. Také celkové řešení očka ovlivňuje výslednou akci prutu - očka s jednou nožičkou akci prakticky neovlivní, dvounožičková ji trochu přitvrdí. Spojka bývá u UL prutů řešena jako kolíčková nebo jako převlečná. Pokud máte možnost přepravovat prut vcelku (při délce kolem dvou metrů to ale není občas jednoduché), je model bez spojek samozřejmě úplně ideálním řešením. Většina prutů je ale dvoudílná, setkáme se i s trojdílnými. Teleskopické řešení se pro ultralehkou přívlač nehodí a nepoužívá.

Naviják a vlasec nebo šňůra

Nejvhodnější pro ultralehkou přívlač jsou bezesporu smekací navijáky, ve světě se občas používají i multiplikátory. Při vláčení je naviják velmi namáhán ve srovnání s položenou nebo i plavanou, "natočíme" mnoho kilometrů vlasce nebo šňůry za jednu vycházku, jen si to někdy zkuste spočítat! Takže rozhodně žádný plastový "kolovrátek" za pár kaček, to byste si zkazili celý dojem z rybaření. Jak tedy vybírat? Důležitá je odpovídající kapacita cívky, která je na navijáku vždy uvedena. Díky tomu, že používáme hodně slabý vlasec či šňůru, nemusí být cívka navijáku příliš objemná, což se pozitivně odrazí i na nízké hmotnosti. Co se tvaru cívky týče, pro vláčení se všeobecně lépe hodí navijáky s vysokou, mělkou cívkou, z nichž při odhozu vlasec lépe klouže. Máme-li k navijáku několik cívek, můžeme měnit sílu vlasce nebo šňůry podle potřeby. Postačí kovový naviják se třemi až pěti kvalitními ložisky, velkou výhodou je, pokud naviják zvládá křížové navíjení. Zda pořídit naviják s přední či zadní brzdou, na tom se stejně rybáři neshodnou, důležitější je, aby brzda byla opravdu citlivě nastavitelná, neměnila odpor samovolně nebo po namočení. Protože jemné lamely brzdy jsou velmi citlivé, je vhodné brzdu před uložením na zimu nebo při delším nepoužívání navijáku úplně povolit, prodloužíme tak její trvanlivost. Vlasec používáme opravdu kvalitní v síle 0,12 až 0,14 mm, pletené šňůry o nosnosti přibližně 4 kg. V naší výbavě nesmí chybět ani dostatečně prostorný podběrák, při souboji s větší rybou nám přijde vhod.

Nástrahy

Kromě klasických rotaček a woblerů v miniaturním provedení jsou na ultralehkou přívlač skvělými nástrahami i plastové nymfy od firmy Berkley, ty nejmenší jigy a twistery, malé smáčky i rippery. K upevnění na vlasec používáme většinou jen uzel, i karabinka s obratlíkem by u opravdu malé nástrahy mohla negativně rušit chod. Pokud předpokládáme i záběr štiky, nezbude než použít lanko nebo návazec ze silnějšího fluorkarbonu (0,40 mm), který ve vodě téměř není vidět.