Údržba a opravy podběráků a vezírků

Vezírky už pomalu mizí z výbavy sportovních rybářů, setkáme se s nimi spíš u představitelů starší generace. Ovšem podběrák, ten je přece dokonce povinný, jak nám přikazuje Rybářský řád. Vezírků i podběráků existuje celá řada typů v nejrozmanitějších provedeních, tvarech a setkáme se občas i s podomácku vyrobenými unikáty. Občas člověku tahání podběráku přijde spíš pro zlost, ale pokud se nám podaří zaseknout nějaký pořádný kousek a břeh není takový, abychom rybu mohli osvobodit nebo vylovit jen tak snadno rukou, potom jsme rádi, že ho máme s sebou. A kdo si chodí k vodě i pro nějakou tu rybku do kuchyně, často vezírek využije. Navíc do kategorie rybářských pomůcek se síťkou bezesporu patří i čeřen, který používají lovci dravců k nalovení nástražních rybek.

Údržba sítěk všeobecně

Síťky u podběráků, čeřenů a vezírků jsou nejčastěji zhotoveny z nylonu a dalších syntetických materiálů, které nepodléhají působení vlhkosti a nejsou tak náročné na údržbu, jako síťky z bavlny a hedvábí, používané dnes již poměrně zřídka. Ale i ty mohou při dobré údržbě sloužit dodnes, jak občas u vody vidíme. Důležité je především vždy po skončení lovu, došlo-li k namočení a především po podebrání ryby podběrák důkladně vymáchat v čisté vodě a následně nechat vyschnout. To platí (stejně jako další pokyny) i pro čeřeny a vezírky, včetně speciálních drátěných. Jednou za čas (záleží na intenzitě používání je dobré síťku sejmout (u některých typů to jde velmi snadno) nebo ji nechat na podběráku (což je složitější pro praní, ale odpadá sundávání síťky) a pořádně vyprat v neagresivním čisticím prostředku. Tak se vyhneme tomu, že se bude odkudsi z místa, kde jsou uloženy rybářské propriety, linout podezřelý zápach a životnost síťky tak navíc skutečně výrazně prodloužíme. Omývat je třeba i síťky z ploché gumy, které se používají v poslední době do raketových podběráků. V poslední době je tendence k používání hustých sítěk s menšími očky, které nepoškozují ryby a nehrozí u nich zachycení za ploutve. Pokud máte ještě na některém ze svých podběráků síťku s uzlíky, vyřaďte ji. Taková síťka by mohla poškodit rybu a rybářský řád navíc jejich používání výslovně zakazuje. To platí i pro vezírky.

Co s protrženou síťkou?

Záleží především na tom, jak velký je rozsah poškození. Pokud se jedná o jedno nebo dvě očka (například při prodírání se křovím je to hned), postačí svázat okolní očka tak, aby ryba nepropadla a je to nouzově opraveno. Použijeme sedlářskou nit nebo vhodnou silnou přízi, jedná se ale spíš o provizorní řešení, vzniklý uzlík může přece jen rybě způsobit odřeninu, pokud se nachází v kritické (hluboké) části síťky. Větší trhliny sice s určitou dávkou zručnosti dokážeme také improvizovaně "zalátat", ale už to je řešení jen krátkodobé, raději se pohlédněme po nové. Síťku pořizujeme v odpovídající velikosti (délce obvodu), případně o něco větší, jinak by nešla správně upevnit. Hloubku síťky volíme podle vlastních preferencí. Opravy vezírků nelze s klidným srdcem doporučit, takový "načatý " vezírek nemusí odolat opakovaným výpadům ryby a hrozí tak ztráta úlovku. Speciální kapitolou jsou drátěné vezírky na úhoře. Jsou poměrně drahé a pokud dojde jen k malému poškození výpletu, můžeme ho vyspravit pevným ocelovým drátkem. Ovšem věnujte v takovém případě provedení opravy maximální pozornost, úhoř rybáři chyby ve vybavení neodpouští.

Při výměně síťky postupujeme po prostudování původního upevnění. U některých navijáků je možné rám rozebrat a síťku navléknout, u jiných volíme obšití pevnou šňůrkou.

Rukojeť, rám, držadlo

Asi nejčastěji se používají teleskopické podběráky s výklopnými rameny, která roztáhnou síť podběráku do přibližně trojúhelníkového tvaru. U nich je občas problém s vysunovací rukojetí, která může časem korodovat a potom najednou podběrák nejde zasunout nebo vysunout a je tedy buď zbytečně krátký, nebo problematický na transport. Pomůže trocha brzdové kapaliny do spoje nebo WD spray, používaný na uvolnění zarezlých šroubů. Silou to raději nezkoušejte. Je-li vnější nebo vnitřní trubka zdeformovaná, je lepší ji vyměnit, pokud se nechceme smířit s podběrákem, u nějž nebo slovo "skládací" už platí jen pro ramena. Ramena udržujeme funkční čištěním a občasným promazáním v kloubu.

U ramen skládacího podběráku může dojít k deformaci (při chybném postupu při podebírání ryby, při pádu a podobně), řešením je u menší deformace opatrné narovnání, u většího poškození bych doporučoval raději výměnu. Neriskujte, že vás podběrák zradí v té nejkritičtější chvíli!

Podběráky na plavanou a pro závodníky mívají dlouhou, šroubovací, nasouvací nebo teleskopickou rukojeť a poměrně hluboká, hustá síťka je umístěna na oku z trubičky nebo kovového profilu. Pokud čistíme pravidelně spojky nebo promazáváme šroubení dílů rukojeti i šroubení a závit pro upevnění síťky, nebývají s podběrákem větší problémy. Výrazněji ohnutou nebo jinak deformovanou rukojeť raději vyměníme, to platí i pro rám síťky, který lze narovnávat jen do určité míry, než se sníží jeho pevnost. Vždy s citem, raději pomalu a úspěšně.

Podběráky raketové jsou většinou z jednoho kusu, duté kovové nebo dřevěné. Kovový rám bývá velmi pevný, u dřevěného může dojít k naprasknutí nebo i zlomení. Opravu lze provést pomocí lepidla na dřevo a následným přelakováním voděodolným lakem. Pokud je naštípnutí takové, že není rám úplně rozdělen, opatrně pootevřeme místo praskliny, vpravíme do ní lepidlo a slisujeme, necháme zatvrdnout. U kolmé praskliny je jedinou spolehlivou variantou přeplátování spoje po sbroušení vnějších ploch a po (spíš jen symbolickém) slepení spoje nalepení zpevňujících dlah z jedné nebo raději z obou stran. Moc hezké to sice nebude, ale funkčnost podběráku bude obnovena. Před lepením sejmeme síťku - bývá "přišita" skrz otvory v rámu. Otvory pro zpětné přišití síťky opatrně vyvrtáme po úspěšném slepení.