Inzerovat zde
Inzerovat zde

Tipy pro lov na plavanou

14. 05. 2022
Plavaná je technika, která funguje po celý rok, to ví každý. Ale občas je docela fajn vyzkoušet něco nového, nedržet se jen zavedených postupů.

Inzerovat zde

Plavaná je technika, která funguje po celý rok, to ví každý. Ale občas je docela fajn vyzkoušet něco nového, nedržet se jen zavedených postupů. Snad si v tomto článku najdete nějakou inspiraci, jak svůj lov na plavanou zefektivnit nebo oživit. Vybavení, technika, taktika, krmení i nástrahy, se vším se dá experimentovat a zkoušet to jinak...

Zůstaneme u vlasce

Plavaná je jedna z rybářských disciplín, kde se pletené šňůry prakticky neuplatňují, pokud tedy pomineme lov velkých dravců na nástražní rybky pomocí splávků. Ale to už přece není ta tradiční plavaná. Ať lovíme s navijákem nebo na bič, používáme většinou poměrně tenké vlasce. Ty umožňují nahodit dostatečně daleko a přesně, navíc nám za tenký vlasec tolik "netahá" vítr a můžeme tedy nástrahu lépe vést, především na tekoucích vodách. Pro lov bílých ryb a menších ryb všeobecně se hodí vlasce o síle 0,10 až 0,15 mm u kterých je dobré rozlišovat jednu důležitou vlastnost - jejich potápivost. Na větší ryby nezbývá, než použít vlasce o něco silnější. Potápivé vlasce nepůsobí rušivě a to je předurčuje k použití hlavně na stojatých vodách, kde by vlasec, ležící na hladině, mohl ryby varovat a možná i odrazovat. Jsou vhodné zejména pro použití na matchových prutech. Další z jejich předností je to, že s nimi lze lovit i za horších podmínek, tedy za větrného počasí a ve vlnách. Najdeme je většinou označení jako Sinking, Match nebo Feeder, někdy i jako Wet Mono Line.

Vlasce, které můžeme označit jako "plovoucí" se na první pohled od těch potápivých moc neliší, vždyť jejich měrná hmotnost je sice o něco menší než hmotnost vody, ovšem kdo by to u tenkého vlasce byl schopen nějak poznat na pohled nebo na omak. Takže buď se musíme spolehnout na vyzkoušenou značku nebo prostě kousek vlasce otestovat třeba ve skleničce s vodou. Zatímco potápivý vlasec pomalu klesá dolů, plovoucí se bude držet v povrchové blance nebo těsně pod ní, jakoby "přilepený" na hladinu. Plovoucí vlasce se většinou používají jako kmenové a často se montují také na dlouhé biče. Hodí se i na odkládačky a boloňky. Používá se nejčastěji síla 0,10 až 0,18 mm v kombinaci s návazcem, který bývá o stupeň slabší (většinou o 0,02 mm). Víte vůbec, jestli používáte plovoucí nebo potápivý vlasec? Vyzkoušejte si to!

Háčky spíš jemnější a menší

Všeobecně platí jako nejdůležitější pravidlo to, že velikost, tvar i typ háčku na plavanou vybíráme podle zvolené nástrahy a samozřejmě s přihlédnutím k cílové rybě. Háček by v ní měl dobře sedět, při nastražení by ji neměl zbytečně poškodit a při záseku by měl snadno nástrahou proniknout a splnit svoji primární funkci - zaseknout se rybě do pysku. Značení háčků je voleno tak, že čím vyšší je číselné označení, tím menší je háček samotný. Ona ta velikost je občas také trochu diskutabilní a relativní, protože jako rozhodující se sice bere zpravidla vzdálenost špičky od raménka, ale i délka raménka a tvar obloučku má velký vliv, stejně tak tvar, velikost a sklon očka nebo lopatky. V poslední době vládnou rybařině háčky s očkem, dříve používané především u umělých mušek - prostě moderní rybáři trochu zlenivěli a navazování háčků s lopatkou je o něco pracnější. Ale zase je u takového háčku jistota, že vlasec vede z uzlu rovnoběžně s raménkem a ne v nežádoucím úhlu. Velikost háčku by měla odpovídat i síle použitého vlasce, kombinace silného vlasce s miniaturním háčkem je už na první pohled nesmyslná, stejně jako kdyby tomu bylo naopak. Co se týče vyhnutí do strany, nikdy jsem nepozoroval větší ani menší účinnost než u háčků rovných. A barva háčku? Ta může mít určitý vliv, bezesporu ano, ale jaký háček tedy vybrat? Nic nezkazíme našedlým, hnědým nebo černým háčkem, který je ve většině nástrah dostatečně nenápadný, při lovu na patentky se skvěle uplatňují háčky červené a bronzové, pro lov na pečivo i na bílé červy s oblibou používám háčky stříbrné barvy. Ale jestli to má nějaký významný vliv, to bych si tvrdit netroufl.

Bez zátěže to většinou nejde

Chytat na plavanou bez zátěže je prakticky možné jen na minimální vzdálenost při použití nástrahy, která je dostatečně velká a současně těžší než voda. Ostatně nástrahy lehčí než voda (a tedy s tendencí stoupat ke hladině) se pro lov na plavanou moc nehodí. Na stojatých vodách bychom se jim měli vyhnout úplně případně použít jinou rybolovnou techniku, protože nástraha by měla tendenci zaplétat se do vlasce nebo být v jeho bezprostřední blízkosti, co rybu mnohdy varuje a záběru se nedočkáme. Na tekoucích vodách lze plovoucí nástrahy použít, je ale třeba lovit s nadržováním splávku a zabránit tak kontaktu nástrahy s kmenovým vlascem nebo návazcem.

Nejjednodušší zátěží jsou stiskací bročky, s nimiž je ale třeba pracovat hodně opatrně. Silnější stisknutí (například peánem nebo kleštičkami) může tenký plavačkový návazec natolik oslabit, že snadno při záběru nebo vázce praskne. Doporučuji tedy opravdu co nejměkčí bročky, které lze zamáčknout minimálním tlakem. Z bročků snadno zhotovíme i "dělenou zátěž", která se hodí především do proudných vod. Potřebujeme-li větší zátěž, sáhneme po torpilách. To jsou zátěže v různé velikosti (mívají označení v gramech), nejčastěji kapkovitého tvaru a většinou se zalisovanou silikonovou hadičkou na provlečení vlasce. Jinak by i hrany torpily mohly tenký vlasec časem poškodit a oslabit. Kapkovité torpily se navlékají vždy širší stranou dolů, nikdy ne obráceně.

Kolik toho krmení?

Když do vody naházíte hromadu krmení, neznamená to, že nachytáte víc, občas to může mít dokonce zcela opačný efekt. Rozebírat vhodné krmné směsi, to je na samostatný článek a myslím, že na tohle téma už byste ho tady našli. Tak to vezmu jen stručně a z trochu jiného pohledu. Krmnou směs si buď můžeme koupit, nebo si ji připravíme předem doma sami. Každopádně ji nebudeme nosit k vodě namočenou, je to zbytečná námaha, u vody ji stačí namočit a promíchat, bývá k použití připravena prakticky téměř okamžitě. Provlhčujeme ji pozvolna, abychom to s vodou nepřehnali, raději vždy směs pečlivě promísíme a potom teprve pokračujeme. Chceme-li mít směs opravdu správně připravenou, můžeme ji před zakrmováním ještě protlačit sítkem, odstraníme tak i případné hrudky. A v průběhu chytání (hlavně za teplých jarních a letních dnů) směs ještě podle potřeby zvlhčujeme, ve kbelíku ji přikryjeme víčkem nebo ubrouskem.

Spolehlivé nástrahy

Rostlinné nástrahy nám déle vydrží, dobře se skladují a jsou poměrně snadno k dostání. Sem patří například nejrůznější těsta, pečivo čerstvé i napařené a slisované, těstoviny, vařené brambory, kroupy, kukuřice, hrách, drobnější ovoce, vodní řasy nebo kostičky tvrdšího sýra. Nelze samozřejmě opomenout tak oblíbené nástrahy, jako jsou boilies nejrůznější velikosti, barvy a vůně, pelety a tuhé pasty, které lze s trochou šikovnosti na háček také nastražit.

Mnohdy jsou ale ještě o něco účinnější živočišné nástrahy. Mezi ty nejspolehlivější a mnohokrát osvědčené patří žížaly všech velikostí (od rousnic jako prst po drobné kopané žížalky), výrazně aromatičtí hnojáčci, larvy chrostíků, vytažené ze schránek, patentky (larvy pakomárů), nítěnky (mizerně se nastražují, ale jde to kouskem nitě nebo vteřinovým lepidlem), pijavky, vodní plži (obzvlášť líni je přímo milují!), suchozemský hmyz (konci, brouci a podobně). A prodejných pro rybáře nebo pro chovatele lze zakoupit i bílé červy, případně i červy uměle barvené (zakuklené nevyhazujeme, ale rozmačkáme kukly do krmení).

Měření hloubky

A co je důležité - občas potřebujeme změřit na zvoleném lovném místě hloubku. Jak na to? Jistě, jednoduchým řešením je použití sonaru nebo echolotu, ale ne každý ho s sebou při lovu na plavanou nosí, že? Naštěstí si můžeme pomoci mnoha jednoduššími a snadno proveditelnými způsoby.

Na tekoucí vodě je nejjednodušší metodou použít v kombinaci ke splávku zátěž na konci vlasce (tedy bez háčku) a nechat potom sestavu proplouvat zvoleným úsekem. Když jen občas lehce "zaškobrtne", máme nastavenu přibližnou hloubku v daném místě, potom ji stačí změřit a sestavit udici pro běžný lov. Nechceme-li lovit až u dna, nastavíme hloubku menší, ovšem u dna jsem většinou nejúspěšnější.

A na stojatou vodu mě kamarád naučil jednoduchou, spolehlivou metodu, kterou se vám pokusím představit (pro jistotu jsem udělala i názorný obrázek). Na vlasec navlékneme větší zátěž s průběžným očkem a potom upevníme splávek (případně třeba korkovou zátku). Nahodíme do místa, kde chceme změřit hloubku a stáhneme splávek (špunt) až těsně k zátěži. Použijeme takovou zátěž, aby spolehlivě seděla na dně a neposunula se ani při stažení splávku pod vodu.

Pro větší přesnost je dobré měření provádět s prutem, uloženým ve vidličkách. Vypnu vlasec navijákem tak, aby splávek byl těsně na hladině (při krátkém zatažení už se ponořuje pod hladinu) a zajistím naviják proti zpětnému chodu. Nyní stahuji opatrně prsty vlasec až do té doby, než ucítím odpor zátěže, což značí, že splávek dosáhl dna. Staženou délku vlasce si změřím a je to! Pro kontrolu potom ještě postupně uvolňuji vlasec až do té doby, než se splávek objeví na hladině. Měl by být opět napnutý až k navijáku. Měření můžeme v rozsahu několika metrů zopakovat, abychom si udělali lepší přehled o profilu dna, ale zase to nebudeme přehánět, abychom ryby v daném místě příliš nepoplašili.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Tipy pro lov na plavanou

  • jaroslav zahrada před 5 měsíci

    rád chytám na plavanou přečetl jsem komentáře a musím jen souhlasit rybařím od 6ti let technika šla hodně dopředu což je dobře člověk se učí celý život ....

  • josef jehlička před 5 měsíci

    Ten obrázek k měření hloubky jste tam zapomněli vložit, vážení....

Vložit nový komentář