Splávek s krmítkem

Při lovu na plavanou zpravidla zakrmujeme, ovšem pokud lovíme těsně pod hladinou nebo uprostřed vodního sloupce, výsledný efekt jde trochu "do kopru" díky tomu, že krmení se propadne poměrně rychle ke dnu a ryby tedy potravu hledají jinde, než kam je chceme nalákat. Ovšem existuje i několik zajímavých řešení, která se dají v tomto případě použít.

Splávek s krmítkem na bílé červy

O tom, že jsou bílí červi jednou z nejlepších nástrah na plavanou pro lov bílých ryb, tloušťů, kaprů a dalších druhů není pochyb. Chceme-li ryby nalákat do těsné blízkosti nástrahy, můžeme použít právě krmítko s otvory. Pokud si ho koupíme, postačí odklopit nebo odšroubovat spodní díl (řešení se občas liší, stejně jako tvar a velikost i celkové provedení), do duté spodní části poté vložíme živé červíky a uzavřeme. Horní část je dutá, takže splávek bez problémů plave, dovážíme ho tak, abychom byli schopni zaregistrovat i jemné záběry a opatrně nahodíme. Tento typ "krmicího splávku" je možné samozřejmě použít i na drobné kopané žížalky nebo čiperné hnojáčky. Po nějaké době "náplň" zkontrolujeme a případně doplníme, červi v krmítku vydrží poměrně dlouho a postupně sami vylézají. Hodí se k použití na stojatou i proudnou vodu.

Tip pro kutily:

Pokud si chceme takový splávek vyrobit sami, není to nic obtížného. Já jsem kdysi použil plastové vajíčko z čokoládového "Kindervejce", do horní části jsem vložil kousek polystyrénu (který zaručí plovací vlastnosti splávku) a dolní část proděroval rozpáleným hřebíkem. Vidět je splávek dobře, ovšem chtělo by to něco menšího, ale i tak fungoval spolehlivě. Vlasec jsem provlékl skrz naskrz, abych některou část neztratil.

Waggler s namačkávacím krmítkem

Tyhle splávky na první pohled vypadají trochu divně, jsou docela robustní a na spodní části mají nasazený nebo vylisovaný profil, připomínající klasické "namačkávací" krmítko k feederové sestavě. A skutečně tak i fungují. Stačí na spodní část stiskem upevnit krmnou směs ve vhodné konzistenci a můžete lovit. Splávky totiž bývají již předvážené a díky průhlednému tělu ani neplaší ryby. Nahoře jsou opatřeny reflexní barvou, takže je snadno můžeme sledovat a záběr hned rozeznáme. Ke splávku jsou většinou dodávána vyměnitelná závažíčka (která se umísťují pod krmítko), umožňující použít různé množství krmení nebo krmení o odlišném složení a tím i hmotnosti. Důležité je hlavně zachovat správnou strukturu krmné směsi, musí být měkká, ale držet pohromadě tak, aby neopadávala příliš rychle a vydržela nahození. To znamená, musí být dostatečně lepivá a konzistentní, po pár pokusech si na to pravé složení přijde určitě každý sám.

S klecí nebo se spirálou

Pro umístění krmné směsi lze použít i krmítka, která jsou pevnou nebo volnou součástí splávku. Moc hezky to sice na první pohled nevypadá a dopad na hladinu je dost razantní, ale ono když dopadne takové pořádně napěchované feederové krmítko, také to na hladině bezesporu určitý rozruch vyvolá. Navíc stačí splávek opravdu pečlivě vyvážit a rozeznáme i opatrné záběry. Splávek - krmítko, jehož součástí je i "klícka" nebo spirála ve spodní části, působí poněkud "důkladným" a možná i rušivým dojmem, ovšem účel plní bezchybně.

Tyto splávky nejsou samozřejmě určeny pro lov těch nejmenších ryb, ale rybáři, kteří se zaměřují na kapry, tlouště, plotice, perlíny nebo další druhy ryb, které často vyhledávají potravu v horní a střední části vodního sloupce je jistě ocení jako velmi praktickou pomůcku. Navíc nám usnadní lov i tam, kde je dno pokryto jemným bahnem nebo měkkou vrstvou tlejících organických zbytků (nejčastěji listí a pozůstatků vodních rostlin), kam rychle klesající kousky krmení zbytečně zapadnou a najde už je jen občas lín, který pečlivě "luxuje" dno.

Tip pro kutily:

Pokud se rozhodnete pro "samovýrobu" krmítka, zavěsitelného dočasně nebo napevno pod větší splávek, fantazii se rozhodně meze nekladou. Ale stočit kousek drátu do vhodného tvaru zvládne určitě s trochou trpělivosti každý. Navíc tvar nemusí být dokonalý, hlavní je, že krmítko splní svůj účel. Je možné také použit například část natáčky na vlasy (která spolehlivě a plnohodnotně nahradí kovovou nebo plastovou klícku, je to vyzkoušené), stočený kousek rabicového pletiva (zedníky používaného jemného pletiva pod omítku) je také přijatelným řešením. Možná přijdete i na lepší nápad, potom byste se s námi mohli i podělit, co říkáte?

Správně namíchané krmení

Jak namíchat krmnou směs tak, aby se uvolňovala pomalu a pozvolna, přečkala i nához na větší vzdálenost a držena na minikrmítku? Je třeba zkoušet, u každého složení je to prostě jiné. Doporučil bych namačkat trochu krmení do krmítka, nahodit, zlehka přiseknout a vytáhnout, hned budete vidět, jak to dopadlo. Na stojatou vodu může být konzistence směsi měkčí, pokud je trochu "mazlavá", vůbec to nevadí. Pro odhozy na větší vzdálenost a do proudu raději namícháme směs hustší, tuhou, potom nám v krmítku také déle vydrží. Díky tomu, že se uvolňuje těsně pod splávkem, funguje lépe, než volně nahazované krmení. Přidáním například povařeného lněného semínka bude víc držet pohromadě, pomůže i rozmačkaná vařená kukuřice. Hlínu a jíl, které se běžně jako příměsi dokrmení používají, raději trochu omezíme, stejně jako vyloženě suché složky.

Jak často je třeba přehazovat?

Při plavané na rychleji tekoucí vodě tuhle otázku neřešíme, jen při opětovném nahození zkontrolujeme, kolik krmení ještě zbývá. Na stojaté vodě samozřejmě směs uděláme o něco řidší, aby se uvolňovala samovolně, protože proud na ni nepůsobí. takže i déle vydrží. Po pár pokusech už snadno zjistíte, po jaké době je třeba doplnit krmnou směs a znovu nahodit. Každopádně je to s krmítkem pod splávkem zajímavý nápad a proč ho nevyzkoušet, ne?