Inzerovat zde
Inzerovat zde

Povídání o lovu línů kousek od břehu

22. 02. 2017
Příběh o několika popracovních vycházkách za líny s plavačkovým prutem.

Inzerovat zde

Lín patří v žebříčku oblíbenosti našich ryb hodně vysoko. Spousta rybářů tuto rybu touží ulovit, někomu se to daří a dokonce pravidelně, někdo ji neviděl už pěknou řadu let. Zkrátka a dobře pokud se při lovu nezaměříme jen na lína, tak máme bohužel velmi malou šanci na úspěch. Tuto rybu je potřeba hledat, zaměřit se na specifické krmení, nástrahu a především chytat s jemnou sestavou. Záběry od těchto krasavců když na ně nejsme zaměření, jsou neobvyklé a dochází k nim velmi zřídka.

Přes léto jsem podniknul několik krátkých vycházek právě za těmito zelenozlatými krasavci. Vždy jsem se po práci sbalil a vyjel na pár hodinek vyzkoušet štěstí. Intenzivnímu lovu lína jsem věnoval celé tři dny, každý den po práci. Projel jsem několik revírů, vyzkoušel různé taktiky, krmení a v tomto článku bych se s vámi rád podělil o své nově nabyté zkušenosti. Příběh bude poskládaný ze tří dnů po sobě jdoucích, které jsem strávil jen a pouze lovem línů.

Své první vycházky jsem směřoval na poměrně velikou přehradu o velikost 25 hektarů. Znám to tu velmi dobře, jelikož jsem zde jezdíval za dědou a jako malý jsem tu vždy chodil kolem celé vodní plochy a prochytával se splávkem všechny možná místa. Pamatuji si, že jsem tu ve svých deseti letech chytil tehdá největšího lína, který měřil rovných čtyřicet centimetrů. V dnešní době už se dá úlovek tak pěkného lína považovat za raritu a narazit na tak velikou rybu tohoto druhu je už ve většině případů bohužel náhoda.

Neměl jsem v úmyslu obcházet revír jako před lety, ale naopak se usadit na nějakém zajímavém místě, kde by se právě líni mohli vyskytovat a s trošičkou krmení je přimět k aktivitě i záběrům. Krmení se skládalo z kukuřice a obyčejné ploticové směsi. První má vycházka skončila několika cejny a jen jedním úlovkem lína. Později jsem zjistil, že to ovšem nebylo místem, ale nadbytečným krmením a navíc krmením, kterému jsem nedodal třešničku na dortu v podobě nastřihaných žížal, které mají líni v oblibě.

Druhou vycházku jsem podniknul na stejný revír i místo. Tentokrát jsem do krmení přidal nastřihané hnojáky, rousnice i trochu kukuřice. Místo několika koulí pro zakrmení jsem kousek od břehu hodil jen lehce umačkanou jednu kuličku, která vytvořila takový koberec na dně. Oproti předchozí vycházce jsem místo na zhruba sedmi metrové vzdálenosti od břehu chytal pouze dva metry od břehu a to kousek od potopeného stromu. Konečně mi do místa najeli líni a já je pravidelně chytal střídavě s plotičkami a cejny. Za tři hodinky se mi povedlo chytit pět línů a před tím, než se začalo stmívat, jsem to sbalil, abych se mohl vyspat na zítřek do práce. Měl jsem radost, konečně jsem na tyto krasavce narazil, ale jejich velikost nebyla nijak ohromná. Největší mohl mít v maximu třicet centimetrů, což mě trápilo a musel jsem nad tím přemýšlet celou noc, takže jsem ve výsledku skoro nic nenaspal.

Přichází třetí vycházka opět na stejně místo. Tentokrát je Pátek a já zítra nikam nevstávám, takže jsem se rozhodl, že bych tu mohl vydržet až do tmy. Samozřejmě, že jsem byl vybaven chemickými světýlky, která jsem měl v plánu, jakmile se bude stmívat použít. Rozhodl jsem se, že to co včera fungovalo, budu aplikovat i dnes. Proto jsem opět naházel jen velmi malé množství krmení s nastřihanými hnojáky, rousnicemi a kukuřicí kousek od břehu. Zhruba do půl osmé hodiny večerní to šlo v podobném duchu jako včera. Můj největší ulovený lín měřil pouhých dvacet osm centimetrů a já doufal, že se to s odchodem sluníčka změní a přesvědčím k záběru i většího krasavce tohoto druhu. Záběry trochu odezněly a tak jsem se rozhodl rozbalit i můj druhý matchový prut, který jsem nahodil rovněž zhruba dva metry od břehu, ovšem druhým směrem, kde nebyly žádné překážky. Na tuto sestavu jsem záměrně umístil velikou rousnici, abych se mohl aktivněji věnovat pouze jednomu prutu. Uběhla půl hodina a já byl stále bez záběru. Buď se ryby vzdalují od břehu, což když přichází tma si myslím, že by mělo být naopak nebo zkrátka mají na chvíli přestávku…Ještě než jsem mojí myšlenku dokázal v hlavě přebrat, už se mi rozjel splávek z krmného místa u padlého stromu, na kterém jsem měl umístěného hnojáka. Byl to typický línový záběr, splávek se mírně nadzvednul, lehce naklonil a začal pomalu potápět pod hladinu. Zasekávám a konečně cítím na mém jemném matchovém prutu zdatnějšího soupeře. Rybu držím zuby nehty od potopeného stromu a nakonec po několika minutách boje kolem břehu podebírám lína, který už je podstatně větší. Pohltila mne obrovská radost, konečně přišel i větší, kvůli kterým jsem tady. Metr ukazuje třicet šest centimetrů a tak rybu spokojeně pouštím zpět do svého živlu.

Opět nahazuji a lehce dokrmuji. Pravý prut s rousnicí zůstává stále bez pohybu. Z krmného místa po dvaceti minutách přichází další záběr a tentokrát je to lín, který je jen o centimetr menší. Zkrátka jakmile odešlo sluníčko, záběry jsou mnohem méně pravidelné, ale za to chytám líny, kteří mají přes třicet centimetrů. Do místa vždy po nějakém čase dohazuji trošičku krmení. Dávám si pozor, aby tam bylo opravdu hodně nastříhaných hnojáků a rousnic, jelikož právě ty teď stojí za mým úspěchem. Zbytečně nezakrmuji hodně, abych nepřilákal bílé ryby. Stačí to jen opravdu o trošičku přestřelit a už dochází k problému, jelikož místo vám obsadí cejni a plotice. Pokud se tato nepříjemná skutečnost stane, tak je dobré přestat na nějaký čas krmit a počkat, až místo tyto ryby vyčistí a odjedou z něj.

Přichází desátá hodina večerní a já jsem opět půl hodiny bez záběru. Kontroluji pravý prut s nastraženou rousnicí a najednou se mi rozjíždí levý prut s nastraženým hnojáčkem. Zasekávám a ryba mi ihned zajíždí přes brzdu do padlého stromu. Snažím se svojí sestavu vyseknout, ale bez úspěchu. Na chvíli tedy povoluji naviják a pokládám prut do vidliček. Mezi tím nahazuji pravý prut, trochu dále od břehu. Podívám se do leva a vidím, jak se mi odvíjí vlasec z navijáku, takže ho překlápím a cítím na druhém konci opět velmi zdatného bojovníka. Na šestnácti gramový matchový prut s šestnáctkou vlascem je to opravdu požitek. Po pár minutách adrenalinového boje kousek od vázek podebírám neuvěřitelného lína. Jo je tam! Okamžitě ho pokládám na podložku, polévám vodou a měřím. Hodnota na metru ukazuje 46cm. Tak to je naprostá paráda. Snažím se udělat pár fotek, ale zároveň nechci příliš plašit ryby bleskem, který vychází z mobilu, jelikož přece jen chytám kousíček od břehu a tak raději pořídím jen dvě fotky a rybu opět pouštím zpět.

Po tomto velikánovi, jako by všechno utichlo. O půl dvanácte přichází záběr na rousnici na pravém prutu a vyklubal se z toho malinký úhoř. Balím věci a nad míru spokojen vyrážím směr domov.

Podobných vycházek jsem ještě ve zbytku roku pár zažil a to na různých revírech. Vždy se mi potvrdilo, že v případě krmení platí pořekadlo méně je někdy více. Největší vliv na to, zdali jsem byl úspěšný, měl vždy faktor výběru místa a také to, zdali jsem nebyl lenivý a nasbíral si před vycházkou rousnice nebo hnojáky, které jsem později přidával do krmení. Nejúspěšnější místa byli tam, kde je už kousek od břehu docela obstojná hloubka, nejlépe přes jeden metr a navíc je místo obdařeno o nějaké překážky, potopené stromy, lekníny a podobně. Sestavu jsem používal naprosto klasickou s pevným splávkem s tím, že mi poslední koncové olůvko leželo na dně a drželo splávek, aby se neposouval vlivem proudu. Někdy jsem hloubku měnil a zkoušel různé varianty, ale větší líni mi právě přišli na tento způsob lovu. Zároveň se mi osvědčilo, když jsem chytal kousek od břehu, použít co nejjemnější montáž. Respektive splávek o dvou gramech, doplněný o dva gramy olůvek. Bylo by zbytečností používat těžší splávek, a když už jsem ho použil tak jsem se k větším a opatrnějším línům nedostal.

K většímu línovy než 46cm jsem se už nedostal a mám takový pocit, že už se taky možná nikdy nedostanu. Jo možná na soukromém revíru, ale tam mě to zkrátka nebaví. Doufám, že se vám mé povídání o těchto krasavcích líbilo a budu se na vás těšit u dalšího článku.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Povídání o lovu línů kousek od břehu

  • Filip Dvořák před 4 lety

    To je naprostá paráda. Díky za tento článek, také jsem chodíval na Líny asi tak před 40 lety. Teď jsem si společně s tímto článkem na ty časy zavzpomínal a natěšil na tuto chytačku. Až ledy rostají tak půjdu na ně a zkusím to stejným způsobem. On snad ani lepší způsob na líny neexistuje. Fakt pěkné počtení.

  • Petrklíč před 4 lety

    Moc hezky napsáno. Díky za článek.

  • Tony před 2 lety

    Paráda . Děkuji. to

Vložit nový komentář