Než budou hájené
15. 02. 2019
V únoru a ještě do poloviny března máme na mimopstruhových revírech šanci lovit některé z oblíbených druhů ryb, jejichž hájení bude následně trvat až do poloviny června. Jedná se o parmu, která je sice už poměrně vzácná, ale stále se najdou místa, kde s touhle bojovnou rybou ze silných proudů ještě můžeme zkusit změřit své síly. Dále sem bezesporu patří ostroretka, která se na moha vodách stala rozšířeným rybím druhem i přes to, že nebyla jejich původním obyvatelem.
V únoru a ještě do poloviny března máme na mimopstruhových revírech šanci lovit některé z oblíbených druhů ryb, jejichž hájení bude následně trvat až do poloviny června. Jedná se o parmu, která je sice už poměrně vzácná, ale stále se najdou místa, kde s touhle bojovnou rybou ze silných proudů ještě můžeme zkusit změřit své síly. Dále sem bezesporu patří ostroretka, která se na moha vodách stala rozšířeným rybím druhem i přes to, že nebyla jejich původním obyvatelem. Poměrně hojná a rybářsky velmi oblíbená je i podoustev, rozhodně nesmíme zapomenout ani na téměř všudypřítomného tlouště a jeho blízkého příbuzného - jesena. Hájení ve zmíněném období se týká i jesetera, s tím se ale setkáme velmi vzácně, spíš na soukromých revírech, kam je poměrně intenzívně vysazováno hned několik druhů této rybářsky cenné ryby. Rybářský řád zmiňuje i vyzu, ale nevím o nikom, kdo by tuto rybu v posledních dekádách u nás ulovil. Zaměřme se tedy raději na ryby dna...
Kam se vydat za parmou
Pokud v řece ještě nejde zvýšená ledová sněhová voda (podle stavu sněhu jí letos ani tak asi moc nebude), můžeme zkusit parmu ulovit a známe-li ta správná místa, máme dost velkou šanci na úspěch. Parma přijímá potravu i v zimním období a i když se nezdržuje v těch nejsilnějších proudech jako v létě, do vyloženě klidné vody se nestahuje, jen volí poněkud mírnější proudné úseky a s oblibou si vybírá stanoviště za přírodní překážkou. Parmy milují kamenité dno, to se nemění ani na zimu, zdržují se koncem zimy nejčastěji v hloubce od jednoho do dvou metrů. Mnohdy se drží těsně na hraně rychlejšího proudu a "vracáku". Jinak parmy najdeme také v blízkosti výpustí, pod jezy, za mostními pilíři a na soutocích. V létě jejich stanoviště můžeme objevit podle mosazně nazlátlého "blýskání" u dna, které vyhlížíme nejlépe z mostu. I v zimě takto můžeme zkusit ryby najít, ale mnohdy nejsou aktivní po celý den, takže nemáme rozhodně takovou šanci je zpozorovat jako v letním období. Musíme tedy spoléhat na to, že se budou držet na svém stanovišti (pokud ho známe z minulých let) nebo poblíž, případně se řídíme odhadem.
Jako nástrahy budou vhodní všeobecně červi. V první řadě rousnice, kopané žížaly nebo "voňaví" hnojáčci. Ovšem velmi účinnou nástrahou je i chomáček bílých červů, zejména v případě, že je přidáme i do krmné směsi. Těsto, pařený rohlík nebo aromatický sýr jsou také výborné nástrahy pro parmu, ale účinné budou spíš až na začátku léta. Můžeme použít o trochu jemnějšího náčiní než v letní sezóně, ovšem parmy jsou bojovné i v zimě, takže je třeba boj vést opatrně a nespěchat. Lovíme hlavně na položenou, ale v mělčích místech může být i plavaná velmi účinnou metodou.
Jak na ostroretku
Když se teplota přes den pohybuje kolem nuly nebo dokonce nad ní, jsou tekoucí vody povětšině rozmrzlé a můžeme vyrazit i na ostroretky. S ostroretkou se setkáme i tam, kde není původním druhem. Při pokusech s rozšířením tohoto druhu (který se vyskytoval původně jen v povodí Odry) byli rybáři úspěšní a dnes ji najdeme hojně na Bečvě a Svratce, z českých řek například na Berounce, Sázavě, Vltavě, Ohři či na Divoké Orlici. Je to v zásadě býložravá ryba, jejíž hlavní složkou potravy jsou řasy, seškrabávané z kamenů rohovitými ústy a zoobenthos. Ovšem nepohrdne ani drobnými larvami, měkkýši a červy. Hledáme ji v mírně táhnoucích úsecích s kamenitým dnem, občas ji ale lze ulovit i v poklidném nadjezí s dnem bez bahnitého nánosu. Při seškrabování řas z kamenů se mnohdy ryby natočí na bok a stříbřité odlesky je snadno prozradí, zvlášť pokud nosíme k vodě polarizační brýle.
Ideální rybolovnou technikou bude plavaná s nástrahou, vedenou těsně nade dnem nebo lov na feeder. Ostroretka bere často velmi jemně a opatrně, takže právě dobře vyvážený splávek nebo jemná špička feederového proutku nám umožní reagovat včas a zaseknout pohotově i nenápadný, sotva znatelný záběr.
- Na plavanou nastražíme na menší háček larvu chrostíka, půlku kopané žížaly nebo (pokud jsou v řece už dostupné) kousek z kamene stržené řasy, což je bezesporu nejúčinnější nástraha vůbec. Ovšem řasy potřebují světlo a únorové dny ještě nedávají slunečnímu svitu velkou šanci, někde se nám ale podaří najít na jezu nebo kameni pěkně zelené řasy, které ostroretky milují. Potom stačí použít kousek nitě a upevnit ji na háček, řasu omotáme a přichytíme, dlouho vydrží.
- PRO LOV NA FEEDER se výtečně hodí dva masní červíci, případně miniaturní kostička rohlíku (přibližně o rozměrech 5 x 5 x 5 mm), použít lze při zakrmování i uvařené kroupy. Máme-li k dispozici řasy, můžeme je namačkat do krmné směsi a v krmítku budou dobře plnit svou funkci.
Při lovu ostroretek platí, že malé sousto neznamená malou rybu, ale naopak větší pravděpodobnost záběru a i velké ryby dávají přednosti doslova titěrným soustům. Tlamka ostroretky je totiž opravdu malá a něž volné sousto uchopí, chvilku jí to trvá. Občas se nám podaří i úlovek ostroretky na umělou mušku, respektive na nymfu, vedenou těsně u dna, není to ale příliš častý úlovek, pokud se na ostroretky vyloženě nezaměříme. Někdy tyhle ryby berou jedna za druhou, jindy je jen těžko přesvědčíme, i když o jejich přítomnosti na lovném místě dobře víme.
Do třetice podoustev
Jedná se o typickou rybu parmového a cejnového pásma větších řek. Podoustve bývaly v našich tocích velmi hojné, ovšem z nejrůznějších důvodů se jejich početnost místy značně snížila. Přesto ji lze na vhodných místech s úspěchem lovit i ve větším počtu. Začátečníci mají tendenci plést si ji občas s ostroretkou, ovšem podoustev nemá rohovitá ústa a hlavně má na špičce rypce typické zesílení, připomínající zakulacený a zvětšený nos.
Technika lovu je podobná jako u lovu ostroretek, ovšem podoustev miluje kromě červíků i těstoviny, například kolínko je vynikající nástrahou. Zabere ale i na kousek bílého pečiva nebo na kuličku těsta. V klidných místech lovíme na feeder nebo na položenou s jemnějším náčiním, v mírném proudu a úplavech budeme úspěšní i s plavanou. Nástrahu necháváme unášet ve střední nebo spodní části vodního sloupce a musíme počítat s tím, že záběr bude opatrný, připomínající spíš vázku. Po záseku se ale můžeme dočkat překvapení, větší podoustev je opravdu bojovná a rybářsky stále výše ceněná ryba.
Komentáře Než budou hájené