Loučení s potočáky

Jedna z našich nejkrásnějších ryb, pstruh obecný potoční, se pomalu začne s nadcházejícím koncem léta připravovat ke tření. Proto je cílený lov těchto ryb povolen do konce srpna, máme tedy ještě šanci pár tečkovaných krasavců zkusit obelstít. Tuhle rybu už si stejně jen málokdo ponechá ke konzumaci, natožpak pravověrný muškař, ale přelstít většího potočáka, to je kus rybářského umění, nezapomenutelný zážitek a bezesporu také pořádná porce přízně od samotného svatého Petra...

Ani s koncem léta neztrácí plachost

Větší pstruzi, kteří už několikrát svedli vítězný boj s rybářem nebo prohráli a dostali opět svobodu, ti už bývají velice opatrní. Rozhodně není snadné je ulovit ani v tomto období, kdy se přece jen o potravu začínají zajímat o něco intenzívněji. Na malých vodách je to o opatrném přístupu a nahazování do nadějných míst. Letos je to s vodou skutečně bída a tak místo hlubokých tůní se najdou na potocích a menších říčkách jen zřídka tůňky, ve kterých není vidět až na dno, tudíž i ryby jsou značně opatrnější a zaregistrují nás na velkou vzdálenost. Ideální technikou je tady trochu opomíjená mokrá muška, případně jen minimálně zatížená nymfa, navečer a v obdobích rojení hmyzu potom samozřejmě i suchá muška. Jak se objeví na hladině občas nějaké to kolečko, neváhám a přezbrojuji hned! Ale i rybáři s miniaturními woblery, rotačkami, plandavkami nebo jigy a twistery slaví úspěchy, velice účinné jsou i nástrahy typu Hauserova peří. Každopádně u vláčkařů bych se přimlouval za používání jednoháčků bez protihrotu u všech nástrah, každé poškozené ryby je škoda a u potočáků to platí dvojnásob.

I když se pomalu a opatrně blížíme k nadějnému místu, kde o větší rybě víme, nebo se tady už pár pěkných pstruhů ulovilo, neměli bychom pospíchat a raději prohoďme i místa okolo, pstruzi se často (především zrána a navečer) vydávají za potravou i dost daleko od svého stanoviště. O velkých rybách na menších revírech to platí dvojnásob, protože drobné rybky, které nepadly dravci za kořist, se přesunuly jinam, platí to i o menších pstruzích, pro něž je ten velký nelítostným predátorem. Do vody vstupujme jen v případě, že neexistuje jiná možnost, jinak ryby na velkou vzdálenost vyplašíme šlapáním po kamenech a navíc prchající menší pstroužci i další rybky varují velkého dravce, takže se uklidí do bezpečného úkrytu.

Na velkých a úživných vodách

Kde mají pstruzi dostatek potravy, tam dorůstají značné velikosti, ovšem právě tyto revíry jsou často cílem velkého množství rybářů, tudíž ryby jsou vystaveny velkému tlaku a na dobře přístupných místech a tam, kam lze bez problému dojet až k vodě, tam bývají skutečně "vyškolené". Největší šanci máme bezesporu brzo ráno a za setmění, koncem srpna i za úplné tmy (loví se o devíti hodin, ale tma bývá už kolem půl deváté). Každopádně odejít se setměním od řeky, to by byla zásadní chyba, právě v tu dobu se vydávají na lov i velcí pstruzi a pokud se nám nepodaří nešťastně zamotat šňůru nebo návazec, je to ten nejlepší, nejnadějnější čas z celého dne. Jen si prohlédněte dobře cestu na břeh, abyste za úplné tmy netápali zoufale se skomírající čelovkou nebo svítilnou na vestě.

Výběr mušek

Hodně záleží na charakteru revíru a na spoustě proměnných i stabilních faktorů, kterými může být teplota vody i vzduchu (ovlivňující obsah kyslíku ve vodě), směr a síla větru, líhnoucí se druhy hmyzu, charakter dna, stálost průtoku nebo oblačnost či déšť. Za mírného deště nebo občasných přepršek je pro muškaře vhodný čas k lovu prakticky po celý den, protože kapky srážejí mušky na hladinu a ty se postupně potápějí, ryby se tedy o hmyz začnou zajímat ještě víc než normálně. Jasně, chce to klobouk nebo čepici s kšiltem a kapuci, ale občas to stojí za těch pár kapek za krkem! A k tomu výběru mušek:

► Na menších vodách lze použít tradiční vzory ve větší velikosti (tedy klidně ve velikosti 12 až 10), ryby se tam shánějí po potravě většinou víc než na úživném úseku pod přehradou. Velké řeky bývají pro chytání přece jen náročnější, ale zase je tu větší šance na opravdového mohykána. Přes den na větší vodě lovím s muškami ve velikosti 14 až 16, navečer potom používám i velké vzory. Základní výběr vzorů je víceméně stejný jako na menší vody.

► Osobně volím nejčastěji jako základní vzor svoji oblíbenou Bivisible, kterou lze použít jako suchou i přitopenou, dobrá je i celoročně úspěšná březnovka (March Brown) v nejrůznějších variacích, přes den červené brčko (Red Quill) jako suchá, pokud se na hladině ukazují drobnější jepičky, stejně tak modrá jepka (Blue Dun). Jako mokré vzory osobně preferuji především sluku zelenočervenou (Woodcock Green And Red) pro lov poblíž břehu a bílou můrku (White Moth) nebo kočího (Coachman) pro večerní chytání. A samozřejmě, navečer skvěle fungují velcí chrostíci (Sedge)  v suchém provedení i jako pupy (Caddis Pupa) - pokud se zrovna líhnou). Přes den můžeme zaznamenat úspěch i s přírodně zbarvenými nymfami, například typu bažantí ocas (Pheasant Tail), napodobeninami chrostíků ve schránkách (Caddis Case Nymph) nebo s fantastickými vzory. Účinné bývají i streamery, především napodobeniny střevlí a vranek (ty druhé je třeba vodit přískoky u samotného dna, aby působily věrohodně).

► Na jezerech a údolních nádržích s pstruhovou obsádkou se koncem srpna osvědčují napodobeniny pakomárů, pokud ryby nesbírají, tak booby, lury a menší streamery. Vhodnou volbou je i kombinace suchých a mokrých mušek na hodně dlouhém návazci, kromě večerního sběru tady ryby bývají velmi opatrné. To znamená házet daleko, použít návazec okolo čtyř i více metrů na délku a jemným koncem a velmi decentně vše pokládat na hladinu.

Závěrem

Když už se nám podaří nějakého potočáka ulovit, při zdolávání zbytečně nespěchejme, ale ani tuto fázi lovu neprodlužujme víc, než je pro uvolnění ryby z háčku nutné. Malé pstroužky necháme setřepat ve vodě, pokud si velkého chceme vyfotit na památku, je to nejlepší bez podebírání, nebo v namočením podběráku, na břeh je raději ani nepokládejme! Tak ať se vám nějaký trofejní potočák povede, vstávat od monitoru, telefonu nebo tabletu a hurá k vodě, na židli ho nechytíte!