Lipani a "broky"

29. 09. 2018
Když se objevily poněkud nezvykle vázané nymfy s označením "peridigon", byly mnohými "pravověrnými" muškaři označovány za prapodivný experiment s krátkodobou účinností, ale opak se stal pravdou. Tyto nástrahy, pocházející ze Španělska, jsou velmi efektivní a uplatňují se při klasickém lovu na krátkou nebo odhozenou nymfu stejně jako se staly jedním z nejúčinnějších vzorů pro lov na "francouzskou nymfu“. Jak se vlastně vážou a jak se s nimi loví?

Když se objevily poněkud nezvykle vázané nymfy s označením "peridigon", byly mnohými "pravověrnými" muškaři označovány za prapodivný experiment s krátkodobou účinností, ale opak se stal pravdou. Tyto nástrahy, pocházející ze Španělska, jsou velmi efektivní a uplatňují se při klasickém lovu na krátkou nebo odhozenou nymfu stejně jako se staly jedním z nejúčinnějších vzorů pro lov na "francouzskou nymfu“. Jak se vlastně vážou a jak se s nimi loví?

Proč název "perdigon"?

Označení vychází ze španělského slova "perdigón", což je v překladu "brok". U nás se objevila i další označení (skleněnky apod.), ale když se řekne perdigon, prakticky každý muškař hned ví, o čem je řeč. Proč zrovna brok? Nejspíš (ovšem těch teorií je víc, takže to berte jako můj názor) kvůli tomu, že muška se propadá ke dnu, jako by to byl skutečný brok, tedy rychle a efektivně. Je to nejen díky hlavičce (kvůli dosažení maximální hmotnosti při co nejmenším objemu jsou téměř výhradně z tungstenu), na rychlém potápění nymfy má totiž velký podíl i tvar a hlavně provedení tělíčka. To je relativně tenké, mnohdy také trochu zatížené a hlavně je zalito UV lakem (případně epoxidem) do podoby štíhlé kapky, spojené se zátěžovou kuličkou. Co to má za výhodu? Oproti tradičním tělíčkům se na těle perdigonky nedrží žádné vzduchové bublinky (i ty nejnepatrnější mají vliv, věřte tomu!) a tudíž muška mnohem rychleji propadává vodním sloupcem až ke dnu, kam ji potřebujeme dostat a kde se nymfu při vedení snažíme udržet. Nedochází k nasáknutí tělíčka, je prostě kompaktní a o to autorům vzoru šlo.

Každá je jiná, hlavní je princip

U nymf perdigone se setkáme s nenápadnými vzory, imitujícími docela věrohodně svým provedením přírodní předlohy, ovšem stejně tak se s úspěchem občas chytá na nymfy nápadně lesklé (díky použití lametek a fólií), nebo v divokých barevných kombinacích. Leckdo z vazačů zkouší něco nového a tam, kde jsou tyto nymfy pro ryby novinkou, se jedná o skutečně neuvěřitelně účinnou nástrahu. U některých vzorů jsou použity řídké štěty, jinde chybí úplně. Pokud má nymfa často používaný "límeček" v kontrastní barvě, sloužící svým způsobem jako spouštěč či atraktor, je také zalit UV lakem a chod nymfy nijak neruší. O vhodné velikosti vedou muškaři spory, ovšem ze svých zkušeností i z toho, co slýchám od kolegů, jsou asi nejúčinnější poměrně malé nymfy, výjimkou nebývají ani "drobotiny", navázané na háčcích velikosti 18 nebo klidně i 22. Tyhle miniaturní nymfy jsou mnohdy určeny hlavně pro lipany, ale s chutí je berou i pstruzi skutečně slušných rozměrů, tloušti, okouni i bílá ryba. Na drobné perdigony se uloví i poměrně dost parem a dalších kaprovitých ryb, "španělské broky" totiž výborně fungují i na mimopstruhových vodách.

U původních vzorů si můžeme často všimnout i zvýrazňující tečky (mnohdy černé nebo tmavě hnědé), která bývá umístěna na zátěžové kuličce nebo ji někdy nahrazuje tmavý límeček hned za kuličkou. Údajně se jedná o další spouštěč, zvyšující přitažlivost mušky. Tečka je nejčastěji povedena na horní straně hlavičky, což ale v zásadě znamená, že při vedení nymfy je na spodní části nástrahy, ať už použijeme klasický háček nebo pokud vážeme na velice oblíbené háčky jigového typu.

Perdigone jsou mnohem účinnější na rychleji tekoucích vodách

Tento typ nymf byl vyvinut pro rychle tekoucí řeky s mimořádně čistou vodou, kde ryba i na velkou vzdálenost snadno zaregistruje poměrně malou mušku. Právě malé nástrahy jsou na opatrné ryby často účinnější, nebývají tak podezřelé. Vázání je velmi jednoduché, pokud se budete těmto nymfám věnovat častěji, doporučuji na vytvrzování UV laku speciální pícku, používanou jinak kupříkladu pro modeláž nehtů. V té je dokonalé vytvrzení otázkou několika minut, při práci s epoxidem nebo hustým lakem sice také dosáhneme dobrých výsledků, ale než vrstva laku zatuhne, je třeba muškami (dělat to po jedné, to by bylo pro úplného šílence!) pozvolna otáčet na tyčce, do níž jsou zapíchnuty. Jinak by totiž lak mohl stékat a nymfy by byly neforemné a neplnily by správně svůj účel. Vázání je poměrně jednoduché, zajímavých efektů je možné dosáhnout tím, že místo běžného kroužkování stočíme dvě nebo tři barevně odlišné tenké tělíčkové nitě dohromady a získáme tak rovnou tělo se zajímavou strukturou, připomínající tělíčko skutečného hmyzu. Použít lze i odraný paví brk, bioty, jednotlivé paprsky peří z letkových nebo ocasních křídel, fantazii vazače se žádné limity nekladou do cesty. Viděl jsem ale kolegu používat tyto nymfy i na pomalu táhnoucí, téměř stojaté vodě, ovšem místo tradičního vedení nymfy oživoval nástrahy lehkým chvěním špičky prutu... a okouni šli jeden za druhým.

Jen perdigone nebo v kombinaci s jinými vzory?

Pro lov s francouzským návazcem se nejčastěji používá sestava dvou perdigone nymf, velikost bude vhodné řešit tak, aby každá z nymf byla jiná a podle zájmu ryb se potom můžeme přizpůsobit. Takže pro start například v kombinaci 16 a 18, nebojte se malých háčků a jemných návazců, jinak se do kontaktu s velkými, opatrnými rybami na častěji prochytávaných místech dostanete jen málokdy. Tady je třeba vyzvednout další přednost těchto zatím ještě pro ryby "neokoukaných" nástrah, dočkáte se totiž záběrů i tam, kde ostatní rybáři projdou bez jakéhokoli zájmu o nabízené mušky. Pro podzimní lov lipanů to, podle mého názoru, platí dokonce dvojnásob.

Důležité je i vedení mušek

Perdigone vodíme těsně u dna, občasný kontakt s kameny se časem naučíme rozlišit, ačkoli i tak někdy se stane, že jen popotáhneme, abychom nymfu uvolnili z domnělé vázky a záblesk rybího těla nebo zaškubnutí na konci nám ukáže, že se jednalo o záběr. Takže opatrně raději sekat i při nepatrném kontaktu! Na každé řece platí o výběru vhodných mušek něco trochu jiného, existují ale určité zásady, které mohou být zpočátku při lovu s těmito nástrahami nápomocné.

  • Na řekách se světlejším kamenitým a místy písčitým dnem se výborně osvědčují světleji zbarvené nymfy v krémových odstínech hnědé, šedé a zelené
  • Pokud je v lovném úseku tmavší dno, vyzkoušejte kombinaci světlé koncové a tmavé přívěsné nymfy
  • Lesklé stříbrné a zlaté korálky ryby časem rozeznají a ztrácejí k takovým muškám důvěru, potom použijte hlavičky šedé, černé nebo alespoň v matném provedení
  • Někdy jsou nejúčinnější úplně "šílené" hlavičky ve fialovém, růžovém nebo fluorescenčně zeleném povedení, hlavně na přikalených mimopstruhových vodách

Vyzkoušejte to sami a uvidíte, že perdigone nymfy mají něco do sebe!

Připojené obrázky

Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Lipani a "broky"

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář