Kapři v jarním zápřahu

S jarním oteplením se kapři stávají značně aktivnějšími a jejich úlovek už není zdaleka náhodný. Specialisté netrpělivě měří teplotu vody a dobře vědí, že její zvýšení o každý stupínek současně navyšuje i jejich šance na pěkný úlovek. I když počasí nás občas dokáže zaskočit, nejsme z cukru a nějakou tu přeháňku vydržíme, jinak už konečně můžeme k vodě vyrazit nalehko (tedy raději s nepromokavou bundou v batohu, jistota je přece jen jistota). A jako vždy, rozhodujícím faktorem bude výběr místa, správná taktika, volba krmení a nástrahy spolu s vhodným náčiním. Takže to vezměme pěkně popořádku...

Kde se kapři zjara zdržují?

V tomto období budou kapři (i další kaprovité ryby) určitě preferovat teplejší vodu, to znamená, že je najdeme především v mělčích místech, kam vyjedou hlavně za slunečného a bezvětrného počasí. Mělká a stojatá (nebo jen pomalu proudící) voda se rychleji prohřívá, takže budeme ryby hledat v těchto místech, pokud tady jsou zbytky rákosí či jiné vegetace nebo už vyráží nové, je to pro kapry ještě lákavější. Na tekoucích vodách se dále zaměříme na poklidná nadjezí, zátoky s mělkou vodou, vracáky a slepá ramena. Zjara se ryby ještě vyhýbají silnějšímu proudu a mnohdy vyhledávají potravu v bezprostřední blízkosti břehu. Kaprovité ryby kromě větších soust s oblibou vybírají i drobné živočichy z bahna a tlejícího nánosu na dně, v mělkých místech tak můžeme podle kalení a vystupujících bublinek najít místo, kde se ryby "pasou" u dna. Ovšem takový hladový kapr si občas zjara zpestří jídelníček llidně třeba iásy žabích jiker, případně i čerstvě vylíhlými pulci, potom nabízíme nástrahy těsně u břehu.

Na plavanou nebo ze dna?

Podle aktuální situace volíme vhodnou techniku lovu. Někdy se ryby zdržují v prostřední části vodního sloupce nebo dokonce těsně pod hladinou, potom nastal vhodný čas lovit na plavanou. Při plavané volíme pokud možno nenápadnou montáž, nemusíme-li nahazovat příliš daleko, použijeme co nejmenší splávek a minimální zátěž, taková sestava bude působit mnohem méně rušivě než velký splávek s řadou olůvek. Pro lov u dna nebo v místech s větší hloubkou využijeme klouzavý splávek, u nějž můžeme požadovanou hloubku nastavit zcela bez omezení. Se splávkem lze na tekoucích vodách lovit i na dně, postačí ho umět správně nadržovat tak, abychom nástrahou o dno jen občas "zaškobrtli". Když se naučíme tyhle zdánlivé kontakty odlišit od skutečného záběru, je to velmi efektivní způsob lovu.

Na položenou s tradiční sestavou lze kapry lovit po celý rok a v jarním období si na správném místě určitě přijdeme na své. Volíme menší nástrahy a měli bychom být pohotově připraveni na zásek, kapři se dovedou s uchváceným soustem pěkně rozjet.

Opomíjet rozhodně nelze ani lov na feeder, který je vlastně určitou variantou položené, ale už dávno si našel vlastní cestičku. Feederové chytání je praktikovano pomocí jemných prutů s mimořádně citlivými špičkami a při použití krmítka na konci sestavy. Při použití tenkých vlasců nebo šňůr i návazců a s menšími háčky umožňuje tato technika lov nejen kaprů, ale i dalších kaprovitých ryb, zjara především cejnů, plotic a podouství, občas se určitě splete i nějaký pěkný lín. Tento způsob lovu si získává stále větší oblibu a popularitu.

Čím zakrmit je otázka ošidná

Bez krmení bychom při lovu kaprů byli odsouzeni jen k čekání na náhodný záběr, rybám je tedy třeba vyjít lehce vstříc a nabídnout jim vhodné lákadlo. Krmné směsi jsou v nabídce každého rybářského obchodu, takže vybrat tu pravou je občas nakonec mnohem obtížnější, než kdybychom volili jen mezi dvěma či třemi druhy. Ale zase tak složité to nebude, máme-li dobré zkušenosti s některou značkou a najdeme v nabídce i jarní směs, vyzkoušejme ji. Při výběru nám pochopitelně mohou výrazně pomoci i zkušenosti kamarádů, vyplatí se také nakouknout do diskusí na rybářských serverech a posbírat nějaké rozumy. Z toho, co uvádějí samotní výrobci, většinou moc moudří nebudeme, nikdo přece o svém produktu nenapíše, že za moc nestojí, že? A pokud si namícháte vlastní krmení, můžete do něj dát to, čemu věříte a potom stačí jen poupravit si některý ze snadno odstupných receptů. Do stojaté vody směs, která se bude snadno rozpadat a vytvoří lákavý krmný mrak, do proudnější vody tužší kuličky nebo placičky (neodvalí se po dně tak snadno) a klidně můžeme použít i aromatické přípravky na bázi olejů, v oteplující se vodě už se budou šířit mnohem lépe, než tomu bylo v ledové zimní vodě. S krmením to nepřehánějme, raději zvolené místo prohazujme častěji menším množstvím, udržíme tak ryby na místě a současně nehrozí, že bychom je zasytili a tím by jejich zájem o potravu poklesl nebo úplně ustal.

Jakou zvolit nástrahu

Nejúčinnější jsou v jarním období podle mého názoru přirozené živočišné nástrahy, tedy kopané žížaly, rousnice a hnojáčci, mnozí rybáři se mnou ale určitě nebudou souhlasit a dají přednost osvědčeným boilies, peletám nebo těstovinám, bramborovým kuličkám, případně kukuřici, hrášku či těstu podle tajného rodinného receptu. Při správném zakrmení a s nezbytnou dávkou štěstí se záběru dočká každý, chce to svým nástrahám věřit a vyzbrojit se určitou dávkou trpělivosti. Pokud ale všichni kolem úspěšně tahají ryby například na žížaly, je zbytečné zatvrzele nahazovat do vody kolínka nebo kukuřici, přizpůsobme se tomu, co zrovna funguje. Zajímavou variantou jsou bezesporu kombinované nástrahy, kdy na háček (nebo na vlas, pokud lovíme boilies) sestavíme "panáčka" z různých lákavých rybích pochoutek. Kupříkladu chumel drobných červíků, přizvednutý nade dnem kuličkou plovoucího bolilie se osvědčuje i na mírně zabahněném dně, při výběru nástrah bychom se prostě vždy měli zamyslet.