Kalná voda není taková tragédie

V posledních letech spíš naříkáme, že je vody málo, hodně málo a že to asi jen tak lepší nebude. Ovšem někteří meteorologové slibují (tedy vlastně spíš vyhrožují a varují), že se v letním období dočkáme kromě vysokých teplot a sucha i několika intenzívních přívalových dešťů o vysoké intenzitě. Takže se, po rybářsku řečeno, z vody na několik dnů stane "kafe", dojde ke krátkodobému zaplavení pobřežních porostů nebo i luk a jak to bude s aktivitou ryb? Pokud nejde o doslova kritický povodňový stav, některé ryby můžeme při stoupající a dokonce i při delší dobu zvýšené přikalené vodě s poměrně velkou úspěšností lovit, na jiné se ale ani nemá cenu vypravovat. Takže si to trochu rozeberme, abychom byli připraveni, pokud nějaká ta "velká voda shora" skutečně přijde...

Které ryby budou v kalné vodě aktivní?

Když voda stoupá a současně se začíná kalit, je to pro mnohé ryby signál k intenzivní sháňce za potravou, kterou jim takový liják slibuje přinést. Ona totiž pořádná sprška pro ryby znamená spoustu drobného hmyzu, sraženého na vodu, splaveného v okolních stromů i luk, k tomu nějaké ty žížaly a další červy, občas situaci podlehne i myš nebo jiný drobný savec, prostě když strefíte ten okamžik, kdy se voda začíná zvedat a kalit, bývá to super, člověk zapomene i na to, že mu prší za límec. Tahle radost ale netrvá nikdy příliš dlouho a ryby se často docela brzo zasytí, především pokud se jedná o opravdu velký příval a hladina rychle stoupá. Někde se ryby vydají i do zaplavených luk a polí, jinde (pokud tuhle možnost ve vysokými břehy sevřeném korytě nemají) začnou vyhledávat klidnější místa za překážkami, u břehu nebo se snaží přečkat silný proud u dna. Chytání v zaplavených mělčinách může být docela zábavné, vyjedou tam především kaprovité ryby a vhodně zvolené nástrahy berou spolehlivě. K těm nástrahám se dostanu o kousek dál, nebojte se.
Stoupající a hnědě zbarvená voda je zpočátku signálem k hostině především pro kaprovité ryby, konkrétně parmy, kapry, ostroretky, podoustve a v mírněji táhnoucích úsecích i pro tlouště, jeseny a cejny, pokud se v místě vyskytují i další kaprovité ryby, máme velkou šanci je ulovit. Musíme si ale pospíšit, než budou mít ryby plná břicha utopených žížal a dalších rybích lahůdek, potom se "uklidí" trávit někam do tišinky a jejich aktivita na delší dobu poklesne.
V kalné vodě není vzácností ani úlovek úhoře v průběhu dne, přikalený vodní živel nočního tuláka spolehlivě vyburcuje k potravní aktivitě, stejně tak často i mníka (pozor, ten je ale leckde celoročně hájen!).
Na pstruhových vodách se ryby aktivně zajímají o potravu, přinášenou vodou při prvním okalu a stoupání hladiny. Často i velcí pstruzi a lipani se pohybují v bezprostřední blízkosti břehu a vyhledávají utopený nebo spláchnutý hmyz, s déle trvající zvýšenou přikalenou vodou míváme ale už na pstruhovce spíš smůlu. Na vláčené nástrahy ani na mušky již později pstruzi, siveni ani lipani nereagují a bude nějakou dobu trvat, než jim po bohaté hostině vytráví. Vydáme se tedy raději na jiné revíry.

Ryby mají skvělý čich a navíc citlivou postranní čáru

Kromě toho že se mnohé ryby ve vodě orientují zrakem, slouží jim k vyhledávání potravy i skvělý čich (voda šíří pachovou stopu rozhodně lépe než vzduch, na to vemte jed!), především dravci využívají k orientaci a objevení kořisti i citlivou postranní čáru, jejímž prostřednictvím jsou ryby schopné zaregistrovat i nejjemnější záchvěvy a otřesy, tedy i pohyb drobných rybek nebo rybářovy vláčené nástrahy. Navíc například sumci, kteří mají malé oči a řídí se při (zpravidla nočním) lovu především impulsy, přijímanými právě boční čárou, jsou v kalné vodě při chuti po celý den a mnohdy se dočkáme jejich záběru častěji, než za čisté vody. Vhodné je použít vláčecí nástrahy, které silně vibrují a vydávají výrazné impulsy, tedy větší woblery, plandavky i rotačky. Záběru se nezřídka dočkáme i kousek od břehu, sumci se tam vydávají za drobnými rybkami i za splavenými červy a další potravou. Navíc v přikalené vodě tak snadno nezaregistrují siluetu rybáře a tudíž je tak často nechtěně nevyplašíme. Sumce lze za zvýšené, kalné vody úspěšně lovit i na chomáč rousnic, pijavek nebo na větší živou rybku.
Co se týče štik, máme určitou šanci na záběr do té doby, než bude voda úplně zakalená, potom většinou přestávají na vláčené nástrahy i živé nebo mrtvé rybky reagovat a stahují se do klidnějších míst. V aktivitě polevuje při kalné vodě i candát, ale občas se můžeme dočkat záběru v hlubších, klidných místech při použití pomalu vedených vláčecích nástrah nebo s rousnicí, připravenou pro parmu či kapra. Pokud ulovíme všetečné okouny, stane se tak spíš při lovu na červy. A boleni v kalné vodě také neloví, musel by se jednat o skutečně vzácnou náhodu.

Vhodné nástrahy a techniky lovu

Nejúčinnější jsou při stoupající a kalné vodě určitě přírodní nástrahy, s boilies, peletami, kukuřicí, hrachem nebo těsty či kolínky nebudeme ani náhodou tak úspěšní, jako s pořádnou rousnicí, kopanými červy nebo čipernými hnojáčky. Na sumce někteří rybáři doporučují i hlemýždě nebo slimáky, já s touhle nástrahou nikdy žádné úspěchy ale neslavil, takže je jen zmiňuji, aniž bych je nějak doporučoval. Umělé žížaly fungují také, ale na pstruhové vodě to rozhodně není v souladu s rybářskou etikou a na mimopstruhových vodách je zpravidla jednodušší použít skutečné červy. Čerstvá nástraha je pro ryby cítit ve vodě i tehdy, kdy se zrakem moc orientovat nebudou, pokud se na háčku červík navíc pohybuje a kroutí, je to další signál pro vnímání ryb, že je v dosahu něco k snědku.
Zakrmovat v době zvýšeného průtoku a kalné vody prakticky nemá cenu, můžete to sice zkusit praktikovat na stojatých vodách, ale výsledný efekt bude opravdu minimální.
Z technik bude vhodná položená, feeder i plavaná, zpočátku i vláčení a lov na mokré mušky nebo nymfy, při déletrvající kalné vodě už tyto techniky ale nebývají úspěšné.

Výběr lovného místa

Lovné místo je vždycky třeba vybírat s tím, že ryby se nebudou držet v hlavním silném proudu, ale vyhledávají spíš místa, kde bude potrava splavována ze břehu, velmi dobrá jsou i místa u přítoků (včetně těch nejmenších čůrků, které najednou mají vody až dost) a na zatopených plochách, případně v poklidnějších úplavech a v místech, kde se voda točí a unášená potrava se usazuje ke dnu. Měli bychom dávat samozřejmě pozor na to, že na mokrém terénu je snadné uklouznout a když jen upadneme nebo rozsypeme tašku s vybavením, je to dobré. V horším případě bychom se v rozvodněné řece mohli ocitnout i my sami a to už často končí veškerá legrace. Takže místa, kde už stoupající hladina dělá rybaření obtížným a nebezpečným, ta raději vynechejme, však se nějakého pěkného úlovku dočkáme i jinde.

Kam a s čím se tedy vypravit?

Pár tipů si dovolím dát, i když jsou spíš všeobecné - vždy je třeba vycházet z konkrétních podmínek:

• Dobrou volbou mohou být stojaté revíry, stará ramena řeky a všeobecně místa s pomaleji táhnoucí vodou
• Pokud nemáme přírodní nástrahy, můžeme zkusit nadipovat boilies nebo třeba těstoviny
• Zaměříme se na ryby, které se o potravu zajímají i za zvýšené a kalné vody
• Při vláčení použije nástrahy s výrazným chodem, klidně i "chrastivé" woblery nebo zvukové třpytky, chybou není ani nápadné zbarvení nástrah

A pokud se kalné, zvýšené vody v téhle sezóně nedočkáme, nezapomeňte na to, co jste si přečetli, jednou na to totiž určitě dojde!