Jak opravit zlomený prut

Zlomený prut je vždycky problém, než se o nějakou opravu budeme snažit, je třeba si to rozmyslet. Pokud potřebujeme prut nouzově opravit u vody, abychom měli s čím dál chytat (a nemáme k dispozici náhradní), je to většinou sice možné, ale vždy počítejme s tím, že po improvizované opravě (za pomoci toho, co máme zrovna po ruce) můžeme na prutu napáchat i takové poškození, že pozdější profesionální oprava už nebude možná. U dražších prutů je tedy třeba zvážit i tuto variantu a případně uvažovat o ukončení lovu a návštěvě servisu nebo kvalitně provedené domácí opravě.

Je to na reklamaci?

Jedná-li se o nový prut, na který se ještě vztahuje záruka a máme uložený doklad o koupi (který většinou nahrazuje záruční list) nebo přímo záruční list (u opravdu drahých prutů existuje někdy i celoživotní záruka, vztahující se na prvního majitele), máme šanci uspět s reklamací. To platí ovšem pro případy, kdy ke zlomení prutu nedošlo naší vinou, prut "přeštípnutý" ve dveřích auta nebo zlomený díky nadměrné zátěži či další neodborné manipulaci výrobce snadno pozná a potom bychom pochopitelně neuspěli. Dalším možným řešením je objednání nového dílu (s očky nebo samotného blanku). To ale vždy není možné nebo u levného prutu chceme sáhnout po jednoduchém řešení a pokusit se o opravu. První pokus nemusí přinést úplně dokonalý výsledek, ale pokud máte odvahu a chuť - dejte se do toho!

Zlomená špička

Nejčastějším místem, kde dochází ke zlomení, je tenká špička prutu. Může k němu dojít při škubání prutem během vyprošťování vázky, při prostrčení křovím a následné neopatrné silové manipulaci nebo když zavadíme špičkou o nějakou hranu. Hlavně grafitové pruty s tenkou a současně dutou špičkou mnohdy i přes obrovskou odolnost v ohybu takový náraz často nepřečkají. Pokud se tak stalo těsně u koncového očka, je nejjednodušším a poměrně dobrým řešením zkrácení prutu o ulomenou část. Koncové očko opatrně sejmeme, většinou postačí lehké nahřátí (například zapalovačem), lepidlo se uvolní a trubička s očkem půjde stáhnout. Je-li očko zajištěno ještě oviny a lakováním, nejprve je seřízneme a oviny odstraníme. K tomu dobře poslouží skalpel nebo i žiletka (raději v držátku, má ostré obě strany!). Dbejme na to, abychom očko nepoškodili, raději věnujme práci trochu času a nepoužívejme násilí. Vyčistíme dokonale (!!!) trubičku očka a pokud je poškozena výplň, raději pořídíme nové, naprasklá vložka dokáže rychle zničit i kvalitní vlasec nebo šňůru! Následně co nejjemnějším smirkovým papírem obrousíme stejnoměrně - nikdy ne jen z jedné strany - konec zlomeného dílu, který jsme předtím zařízli a obrousili do roviny. Obrousíme ho tak, aby těsně zapadl do trubičky, jejíž hloubku si změříme například slabým drátkem. Trubička nesmí být nasazena jen na konci, ale po celé délce, jinak by oprava dlouho nevydržela. Nyní můžeme použít vteřinové lepidlo, které se jinak pro opravy prutů nehodí, ale v trubičce blank prutu nepracuje, neohýbá se a tudíž spojení "natvrdo " nebude na závadu. Pokud bylo koncové očko zajištěno i oviny nitě a lakováním, provedeme to tak, jako to bylo u původní špičky (vyplatí se před sejmutím koncové očko vyfotit). Nejvhodnější je kvalitní epoxidový lak v minimální vrstvě. Akce prutu se sice nepatrně změnila, ale jinak je znovu plně funkční.

Naštípnutá špička

Došlo-li u špičky jen k naštípnutí a není úplně ulomená, s největší opatrností prut doneseme domů (nejlépe v tubusu, nebo aspoň naštípnutou špičku upevníme opatrně k dalšímu dílu prutu). Pokud je v místě naštípnutí znečištěná, s největší opatrností (abychom nenapáchali ještě větší škodu) ji očistíme a odmastíme například lihem nebo technickým benzínem. Následně díly potřeme lehce epoxidovým lepidlem a pevně spojíme k sobě, zafixujeme. Necháme dostatečně dlouho vytvrdnout, u epoxidu to opravdu není hned, ale výsledek stojí za to. Případné zbytky epoxidu lze následně snadno obrousit a je hotovo. Ovšem pokud poškozené místo ještě převážeme jemnou vázací nití, která se používá pro výrobu umělých mušek a přelakujeme epoxidovým lakem, pevnost spoje určitě bude lepší, na akci prutu se to ale už trochu projeví. Záleží hodně na tom, k jaké rybolovné technice bude prut dále používán a tudíž jak intenzívně bude opravené místo namáháno.

Plný blank snese hodně

I takový prut ale se může zlomit a čeká nás oprava. Díly už většinou neseženeme, ale i tak lze dosáhnout slušného výsledku amatérskou domácí opravou. Pro plné laminátové pruty a pruty ze štípaného nebo přírodního bambusu lze použít i metodu, kterou pamatují možná i naši tátové nebo dědové. V místě zlomu seřízneme horní i dolní zlomený kus tak, aby plošky seříznutí na sebe přesně dosedaly. Jistě, díl se tím trochu zkrátí, ale je to lepší, než prut vyhodit. Pokud z něj nechcete udělat dekoraci na zeď, může ještě sloužit. Seříznutí provedeme na poměrně dlouhé ploše, záleží na tom, kde je prut zlomený. U tenčích dílů to bude 5 až 6 centimetrů, u silnějších klidně i deset. K uhlazení styčných ploch použijeme jemný brusný papír a čím dokonaleji budou na sobě "sedět", tím bude spoj spolehlivější a pevnější. Pro slepení doporučuji dvousložkové epoxidové lepidlo, které si zachová určitou pružnost, po zatvrdnutí spoj přebrousíme a omotáme po celé délce výše zmíněnou pevnou nití. Poté zakončíme podvléknutím konce pod poslední oviny a pečlivě zalakujeme epoxidovým lakem tak, aby nestékal. Ideální je přípravek, v němž se prut otáčí ve vodorovné poloze, kutilové si jistě něco vyrobí "na koleni". Jinak prostě budeme sedět a točit, točit a točit, než lak zavadne. Spoj drží překvapivě dobře a neruší ani výrazně akci prutu.

Dutý prut opravíme pomocí kolíčku

Zda opravovat starý laminátový prut, to někomu možná přijde zbytečné, ale můžete se tak naučit postup, který se hodí i na moderní grafitové pruty. Jako kolíček do tenkého dílu (například špičky, zlomené v dolní části) lze použít například kovový trn, ale výrazněji zatížená část bude navíc postrádat akci, takže nečekejte žádná zázrak. Ovšem u silnějších dílů lze použít i shodný materiál ze starého nebo výrazněji poškozeného prutu - proto si také dovolím doporučit, abyste staré nebo poškozené pruty zbytečně nevyhazovali, mohou se na opravy hodit. Konce zlomeného dílu čistě zařízneme (roztřepenou část ve zlomu bez milosti odstraníme) a začistíme jemným smirkovým papírem. Změříme si vnitřní průměr horního i dolního dílu a vyhledáme kus blanku z onoho starého prutu, který bude svým vnějším průměrem odpovídat. Kdo umí s posuvným měřítkem - "šuplérou", je ve velké výhodě. Jde především o sílu toho konce, který zasuneme do tenčí zlomené části. Pokud by dolní díl byl při sesazování "nasucho " příliš volný, můžeme ho zesílit ovinutím nití. Potom naneseme trochu epoxidového lepidla do horní i dolní části lepených dílů (opravdu je lehce!), potřeme lepidlem i kolíček a spoj sesadíme. Aby byly oba konce kolíčku zasunuty rovnoměrně (což zaručuje dostatečnou pevnost spojení), do posledního okamžiku si je přidržíme opatrně ale pevně například kleštěmi s jehlovými čelistmi. Sesadíme nakonec těsně k sobě a můžeme hned ovinout tenkou, pevnou nití a následně zalakovat epoxidovým lakem. Délka kolíčku závisí na síle lepeného dílu, u tenkých přibližně 6 centimetrů, u silných dílů se nebojme (tam už akce není tak výrazná) vložit o kolíček o délce 12 - 15 centimetrů, spoj bude o to spolehlivější. Pozor na očka, musejí být pěkně v řadě, oprava by později už byla téměř nemožná nebo zbytečně pracná!

Proč pořád ten epoxid a ne "vteřiňák"?

Vteřinové lepidlo je sice rychlý a snadno dostupný pomocník, ale protože není pružné a blank prutu při nahazování, chytání a zdolávání pracuje, nehodí se, použít ho lze jen pro upevnění koncového očka. Epoxid si i po vytvrzení zachování pružnost a je tudíž mnohem vhodnější. Použít lze někdy i UV lepidla, ale pokud se jedná o vnitřní spoj, není možné vytvrzení aktivovat UV lampičkou, takže by spoj moc nedržel. Pro přelakování je UV lak vhodný, pokud ho máte a umíte s ním pracovat, klidně ho použijte místo doporučovaného epoxidu, jeho pružnost je dostatečná.

Zlomení teleskopického prutu ve spojce

Samotným spojkám budeme věnovat extra povídání, ale tohle patří ke zlomeným prutům. Nejčastěji je na vině příliš tvrdý zásek, trhání vázky prutem nebo nevhodný sklon prutu při zdolávání. Ale když už se to stane, co si počít? Připravíme si pilku s co nejjemnějšími zuby, benzín nebo líh na odmaštění, lak (postačí i ten na nehty), jemný brusný papír a vhodné spolehlivé lepidlo (klidně i vteřinové). Nejprve vyjmeme ze spodního dílu zbylý ulomený kousek blanku. K tomu musíme zpřístupnit dolní část prutu pod rukojetí, většinou je tam záslepka nebo zátka. Pletací jehlicí nebo podobným vhodným nástrojem ulomený kousek vystrčíme a vyklepeme z blanku. Ještě ho ale nezahodíme, je totiž třeba změřit si jeho průměr, abychom uzpůsobili zbytek zlomeného dílu na správnou sílu. Zlomený konec zbylého dílu čistě zařízneme (chce to postupovat pomalu a trpělivě), následně okraje zabrousíme smirkovým papírem. Pokud je konec naprasklý, odřízneme i tu naprasklou část a raději i kousek navíc, věřit už se jí nedá. Obroušený konec následně odmastíme, aby na něm dobře držel lak. Z horní části dílu sejmeme (po nahřátí nad zapalovačem) opatrně očko, abychom mohli opravovaný díl zasunout dolů tak, že bude vyčnívat pod rukojetí.

Nyní je třeba zesílit spodní část zlomeného dílu (vyčnívá z rukojeti dole) tak, aby odpovídala sílou ulomenému kousku (proto jsme ho ještě nevyhodili). K tomu poslouží lak, který naneseme a následně nalakovanou část obtáčíme muškařskou vázací nití, která je poddajná a tvoří ploché vinutí. Rozšiřovat budeme přibližně v délce 7 - 8 centimetrů. Závity klademe hustě vedle sebe, když dojdeme na konec nalakované části, přelakujeme vinutí a postup opakujeme sem a tam, dokud nedosáhneme potřebné síly dílu. S lakováním to nepřeháníme, jde jen o to, aby nit dobře držela. Nakonec vše necháme zaschnout po závěrečném zalakování, potom zesílení lehce "přetáhneme" co nejjemnějším brusným papírem a po dokonalém zaschnutí zasuneme. Pokud nám více než centimetr zesílení "vykukuje", ještě napřed přidáme pár vrstev nitě, až to bude ono. Když konečně správně sedí, přilepíme vteřinovým lepidlem sejmuté očko a prut je jako nový.