Detailní biologie Kapra

17. 05. 2017
V tomto článku si povíme něco o tom kdo to vlastně kapr obecný je. Zaměříme se především na základní informace o kaprech, které bychom jako lovci měli znát a budou nám při následných výpravách určitě platné.

Kapr obecný jak je veřejně známo, je rybou nepůvodní, znamená to v pochopitelnějším překladu to, že se k nám dostal z jiných zemí světa, ale i přes to si získal takovou oblibu, že se může pyšnit přezdívkou národní ryba. Kapr je zkrátka natolik oblíbenou rybou, že ho zná u nás kdokoliv i člověk, který ryby neloví. Především je tato ryba ale vyhledávaná námi, sportovními rybáři a jednoznačně drží titul šampiona a příčku číslo jedna v seznamu ryb, na kterou rybáři u nás cílí.

Kapr pochází z východní Evropy a také části Asie. V minulosti byl tento skvostný tvor člověkem rozšířen do různých koutů světa, ale není všude zdaleka tak oblíbený jako u nás. V Evropě se ke kaprovi rybáři chovají více méně jako u nás, například v Maďarsku, Francii či Německu máte možnost lovit trofejní ryby tohoto druhu a navíc vás budou doprovázet velmi přísná pravidla pro rybolov, která samozřejmě musíte dodržovat, jinak by na vás čekala tučná pokuta. To ovšem není na škodu a je to rozhodně správně. Zatím co v USA či Austrálii je kapr jako takový považovaný za nepůvodní druh ryby a obyvatelé těchto zemí zde tuto rybu likvidují. Na druhou stranu za tím může stát i to, že kapr zde narušuje ekosystém a tak v těchto případech zkrátka nezbývá jiná volba.

Kapr sazan tedy původní typ kapra, který obvykle obývá proudné řeky, nemá s dnešním typem kapra nic společného. Sazanů už je velmi málo a je to veliká škoda. Jedna se o druh kapra, který svým tvarem připomíná více než kapra, na kterého jsme aktuálně zvyklí například amura.  Jeho hlavní devízou jsou mimo svalnatého a aerodynamického těla také obrovské ploutve, díky kterým dokáže vyvinout neuvěřitelnou sílu a rychlost. Dnešní kapr v porovnání se sazanem se liší především stavbou těla, tělo dnešního typu kapra je mohutnější, vyšší a z pravidla vybaveno také hrbem za hlavou, který u žádného sazana nikdy nenajdete. Zároveň moderní kapr oproti sazanovi nemusí mít na svém těle šupiny.

V dnešní době je kapr rybou, která je prakticky všežravá. Kapr by se dal nazvat jako takové vodní prase, které všechno spase. Mezi potravu, kterou kapr jednoznačně neodmítne, patří různé larvy, hmyz, červi, plankton a také například vodní rostliny. Růstově je na tom kapr také velmi dobře a možná je to dáno částečně také širokou škálou potravy, kterou dokáže pozřít. Zejména je to, ale o podmínkách a tak kapr ve vhodných podmínkách dokáže růst velmi rychle a především je schopný se dožít věku až třiceti pěti let.

Rozdělení kapra podle vzhledu

Kapra dělíme do čtyř skupin a to konkrétně na šupináče, lysce, řádkáče a naháče.

Šupináč je asi tou nejběžnější formou kapra, s kterou se máme možnost setkat v našich vodách. Jak už z přezdívky šupináč vyplývá, má tento typ kapra pokryté celé tělo šupinami, které z pravidla mývají barvu dozlatova. Barva šupin se ovšem opět liší podle typu revíru, kde kapr žije, kolikrát se vám může stát, že chytíte kapra s tmavými šupinami, kterého já osobně přezdívám kominík.

Dalším na řadě je lysec, který má šupin mnohem méně než klasický šupináč. Lysec má více méně tělo pokryté jen svojí kůží. Šupiny u tohoto typu kapra najdeme na nepravidelných místech. Nedá se s určitostí říct, kde jednotlivý lysec může šupiny mít, ale z pravidla jsou umístěny okolo řitní ploutve či hřbetu. Z pravidla má lysec mohutnější tělo než šupináč a pokud se vám podaří chytit kapra, který vypadá jako sluníčko tak to z devadesáti devíti procent bude právě kapr lysec.

Pak tu máme řádkáče, který je takovou raritou na našich revírech a pyšní se svým umístěním šupin, které tvoří lajnu od hlavy až k ocasu. Na tento typ kapra narazíte jen zřídka a v trofejních velikostech můžeme hovořit o obrovském štěstí. Já osobně řádkáče považuji za nejhezčí typ kapra a je veliká škoda, že těchto krasavců u nás nežije více.

Posledním typem kapra, který tu pro vás mám je naháč. Tento typ kapra je také docela velikou raritou a to z toho důvodu, že na tomto kaprovi nenajdete ani jednu šupinku. Často se samozřejmě stává i to, že si rybáři spletou lysce s naháčem. Když se k tomu vrátím tak lysec na svém těle pár šupin zkrátka má, takže rozpoznat tyto dva krasavce od sebe ve své podstatě nemusí být žádná věda.

Detailní popis kapra

Kapr stejně tak jako další jiné ryby se pohybuje díky pomoci svých ploutví. Tyto ploutve potom dělíme na párové a nepárové.

Nepárové ploutve – hřbetní, ocasní a řitní ploutve.  
Párové ploutve – k těm přiřazujeme ploutve břišní a prsní.

Nejprve si rozebereme hřbetní ploutev.

Ta je oproti ostatním ploutvím jednoznačně delší. Díky hřbetní ploutvi kapr udržuje stabilitu a zároveň ho tato ploutev šikovné chrání před predátory, mezi které můžeme zařadit samozřejmě dravé ryby, ale také například ptáky.

Dále tu máme ocasní ploutev, díky které se kapr dokáže pohybovat. V případě když má kapr větší ploutev, dokáže také vyvinout větší sílu při pohybu.

Zmínit také samozřejmě musíme řitní ploutev, která kaprovi zajišťuje stabilitu. Logicky ji najdeme ihned za řitním otvorem kapra.

Potom tu jsou prsní ploutve, což jsou ploutve, které kapr využívá ke zbrždění nebo zrychlení svého pohybu. Zároveň jsou to ploutve, které mu šikovné pomáhají v obratnosti.

A na závěr tu máme břišní ploutve, které kapr využívá ke svému vyvažování.

Smysly kapra

Nyní se dostáváme ke smyslům kapra a tak si rozebereme například vnímání kapra, čich a jeho chuť. Všechny tyto jeho funkce spolu částečně souvisí a tak o nich budu psát možná trochu nesrozumitelně, nic méně se to budu snažit co nejvíce zjednodušit.

Začneme od sluchu kapra. Kapr stejně tak jako spousta jiných dalších ryb vnímá zvukové vlny, které se šíří vodou. Sluch kapra není radno podceňovat, jelikož patří ke smyslům, který má velmi citlivý. Kapr dokáže zachytit především hluboké a nízké frekvence, pokud bych to měl převést do normální řeči, tak zjednodušeně mohu říct to, že kapr dokáže bezproblémově vnímat vaši chůzi kolem břehu. Proto se často a správně říká, na rybách nedupej nebo neřvi. Kapr je vybavenými velmi tenkými kůstkami, které najdeme v jeho ústrojí a také díky nim je schopný zachytit i velmi malé zvukové vlny šířící se vodou. Jeho sluchové ústrojí je připevněno k plynovému měchýři, což zajišťují páteřní kůstky. Rychlé změny tlaky přenášejí zvuk, který právě působí na zmíněný plynový měchýř a následné vibrace pak putují až do sluchového ústrojí kapra. Cesta ještě nekončí, jelikož se tyto informace musí dostat až do mozku kapra a v něm se vlny později změní na vzruchy. A jsme u konce, právě díky tomu všemu výše popsanému kapr dokáže slyšet.

Následuje zrak, což mnozí rybáři považují za největší překážku, jelikož mnohdy kapr může vidět jejich návazec a tak se poručí k odjezdu z jejich krmného místa. Kapr vidí díky svým dvěma očím, které má umístěny na hlavě, tedy přesněji každé oko na jedné straně hlavy. Zrak kapra samozřejmě není úplně dokonalý, ale na druhou stranu dokáže velmi dobře rozpoznat kontrasty, zjednodušeně řečeno například na světlém dnu, velmi dobře uvidí tmavé věci.  Dalším faktem, který by vás mohl zajímat je například to, že kvůli svému rozpoložení svých očí, dokáže kapr vidět vedle sebe a nad sebe, ale nikoliv před sebe a přímo před svoji tlamu. Jedno oko kapra dokáže snímat okolí v úhlu 49 stupňů, jeho zorné pole je potom tedy 98 stupňů. Když to shrneme tak můžeme označit zrak kapra ze docela dobrý, ale jak už tomu bývá, záleží také na mnoha faktorech a především na podmínkách, ve kterých kapr žije. Ve své podstatě když to opět řeknu jednoduše, pokud budete chytat na revíru s průzračně čistou vodou, potom bude mít logicky kapr mírně navrch, jelikož jeho zrak zde bude velmi platný a vy tak budete muset experimentovat se svými sestavami. Pokud budete chytat na revíru, který není tak čistý a je třeba přikalený, případně plný různých znečisťujících částic, potom se až tak tolik nebudete muset trápit se svými montážemi a budete se moci více soustředit na něco jiného, jako například na krmení a podobně.

Dále tu máme na řadě hmat. Teď si asi řeknete co? To je nesmysl. Nyní se možná budete divit, ale kapr využívá hmat pomocí svých vousků, které jak už každý víme, najdeme vedle jeho tlamy. Tyto vousy jsou vybaveny chuťovými buňkami a právě díky nim je kapr schopný potravu ochutnat. Kapr má také nervová vlákna, která se nacházejí v jeho pokožce a právě díky nim je schopný ohmatávat okolní věci či dno. A v poslední řadě tu je postranní čára, která také kaprovi pomáhá při ohmatávání, ta se nachází na boku této krásné ryby a vede od hlavy až k ocasu.

Nyní přichází na řadu čich. Kapr je vybavený nozdry, díky nimž dokáže zachytit různé pachy ve vodě. Nozdry se nacházejí na jeho hlavě a to konkrétně vedle jeho očí. Poznáte je i tak, že mají tvar písmena U, které je mírně otočené směrem doprostřed ryby.

Jak je to s chutí? Tlama této naší národní ryby je vybavena orgánem, jehož součástí jsou také chuťové receptory. I našim okem ho můžeme vidět, jelikož se jedná o takový malinký polštářek, který najdeme v zadní části tlamy.  Dále tu máme pysky, které hrají také významnou roly, jelikož právě díky nim kapr dokáže identifikovat potravu na dně. Velmi citlivé buňky, které jsou ve vnitřním povrchu tlamy, pak kaprovi pomáhají při konzumování potravy. V případě, že je potrava poživatelná, tak právě díky citlivým buňkám je vyslán signál do mozku ryby, který pak řekne, že může kapr v hodování pokračovat. Pokud je tomu naopak a kapr narazí na něco, co není poživatelné, potom jednoduše tuto nepoživatelnou věc vyplivne z tlamy ven a dále ji už znovu nepřijímá. Do své tlamy pak kapr potravu dostane pomocí nasátí, což všichni dozajista známé z různých podvodních záběrů, nebo když sledujeme jak se kapři krmí kousky rohlíků z hladiny. Aby kapr potravu dokázal rozmělnit, tak je vybaven také požerákovými zuby, které jsou na pátém žeberním oblouku.  I díky těmto požerákovým zubům kapr dokáže rozbít například škeble, což rozhodně není jednoduchou záležitostí.

A následuje otázka, kterou si pokládá spousta lidí. Jak vlastně ryba jako je kapr dýchá? Nejedná se o žádnou složitost, ve své podstatě to víme všichni. Kapr je vybaven žábry, které jsou složeny z jemných cév a právě díky nim dokáže dýchat. Žábra se nachází i hned za hlavou ryby. V našem zájmu bychom také měly na žábra kapra dávat veliký pozor, jelikož potřebují neustálý přísun vody. Proto, pokud se vám kapra podaří ulovit, tak byste ho měli položit na již mokrou podložku a polévat ho vodou.

Teď si pojďme něco říct o rozmnožování kapra. To probíhá většinou v měsíci květnu a červnu. Pro kapra je nejideálnější teplota vody pro tření mezi sedmnácti a dvaceti stupni celsia. Samice obvykle nakladou stovky až tisíce jiker, které se snaží umístit do různých rostlin. Tření většinou probíhá právě na mělčině, a proto se můžete často setkat s tím, že v těchto místech na spoustě revírech je rybolov zakázán. Pokud jde o přijímání potravy při tření, tak nečekejte žádné zázraky. Spíš se to zlepší, jakmile bude po tření, to kapr dostane doslova žravou náladu.

Přijímání potravy u kaprů ovšem nesouvisí jen se třením. Je spousta faktorů, které mohou ovlivnit náladu této ryby a především určí to, zdali v daný den na rybách budeme úspěšní nebo ne. Například pokud je vysoký tlak, tak se kaprům tolik nechce, nehledají ani nepřijímají tolik potravy.  Typickým příkladem mohou být dny v létě, kdy praží slunko. Pokud je nízký tlak, tak je situace u vody mnohem lepší, jelikož se kapři pořádně rozjedou, hledají a přijímají potravu. Nízký tlak se může projevit například tím, že se ochladí, bude pršet, foukat a podobně. Proto kolikrát v letních měsících když například zaprší je dobré u vody vytrvat, jelikož se většinou i několikanásobně zvýší aktivita ryb.

Připojené obrázky

Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Detailní biologie Kapra

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář