Co dělají muškaři v zimě?

Tohle období by pro muškaře údajně mělo být časem oddechu, klidu, občasného vázání mušek, studia literatury i dalších materiálů, případně kontroly a údržby náčiní. Často všechno ale dopadá jinak - přece když je zima natolik mírná, že říčky a potoky ani nezamrznou, nebude pravověrný muškař sedět doma! Ono to tedy s těmi vycházkami nebude zase až tak slavné, ale proč s nevydat k vodě a nezkusit štěstí na mimopstruhovém revíru? Vždyť i v západočeském kraji přišli na to, že loňský zákaz lovu na umělé mušky od začátku roku je nesmysl a umožnili normální lov s klasickou muškařskou sestavou a při použití mušek do tří centimetrů délky. Má to tedy cenu vyrazit o Vánocích nebo v lednu s muškařským vybavením?

Lososovité ryby nespí, jen trochu sníží aktivitu

Některé rybí druhy sice skutečně zimují a není prakticky možné je v zimním období ulovit, ale oblíbené "muškařské ryby" jsou při chuti, jen je najít a nabídnout jim ten pravý vzor. Kde se v proudnějších úsecích a v podjezí vyskytují duháci nebo siveni, tam si můžeme dobře zachytat i v chladném počasí, pokud náhodně ulovíme potočáka nebo lipana, musíme je samozřejmě pustit zpět s nejvyšší opatrností. Ostatně i ryby, které nejsou v této době hájené, si zaslouží svobodu už jen za to, že nám udělaly radost a zabraly; když je pustíme, může z nich mít radost i někdo další. Za pstruhy a siveny se ostatně držitelé pstruhových povolenek mohu vydat už od ledna i na pstruhové revíry s takzvaným "střídavým režimem", kde je možné lovit na umělé mušky (i na přívlač, ale to zase patří jinam) ze břehu, broděním nebo z bellyboatu v případě, že hladina není zamrzlá. Lov pstruhů, sivenů a případně i dalších ryb na umělé mušky je také možný na soukromých revírech, kde jsou pravidla stanovena provozovatelem.

Kaprovité ryby nezimují všechny stejně

I mezi kaprovitými rybami se najdou druhy, které mají ke shánění potravy stejně aktivní přístup v zimě jako v létě - jsou prostě a jednoduše při chuti opravu po celý rok. Pro muškaře budou určitě zajímaví především tloušti, kteří se vyskytují na našich většině toků a pořád v poměrně hojném počtu. Stejně tak proudníci, občas narazíme i na jesena, muška nenechá v klidu ani plotice, perlíny a oukleje. Záběr parmy nebo cejna je sice v zimě poměrně vzácný, ale i tyhle ryby můžeme s trochou štěstí ulovit, pokud víme, kde se na zimu soustředily.

Co rybám nabídnout

Na suché mušky můžeme samozřejmě zapomenout, poletující hmyz v zimě je opravdu jen velmi ojedinělým úkazem. Stejně tak nebudeme lovit na streamery a velké jigové mušky - jedná se o nástrahy, které se aktivně vodí a tudíž by se svým způsobem jednalo spíš o přívlač než o lov na umělou mušku, navíc většina územních svazů nějakým způsobem používání těchto nástrah omezila do poloviny června, aby nedocházelo k záměrným ani neúmyslným úlovkům dravých ryb. Takže volba padne především na nymfy, občas můžeme přidat i nějakou tu chudě uvázanou mokrou mušku a hlavně celou sestavu dostat na to správné místo, kde ji ryba najde. Kam?

Hledat ryby v zimě s muškou není snadné

Stojaté vody můžeme při muškaření na kaprovité ryby prakticky vypustit, zajímavá jsou jen místa u přítoku potoka nebo říčky a výtoky teplejší vody (chladicí voda, vyústění odpadu z čističky nebo kanalizace, prostě nic moc estetického). Raději se zaměříme na mírně proudící vodu, tedy na mimopstruhové řeky, říčky a větší potoky. Naději na záběr máme hlavně v táhlých, hlubších proudech, v pasážích pod jezy, ve vracácích u břehu a ve zklidněné vodě za přírodními překážkami (za balvany, mostními pilíři a podobně). Vždy musíme přijít a to, jak v daném místě umělou mušku co nejpřirozeněji rybám nabídnout.

Jaké náčiní?

Jak už jsem výše zmínil, budeme lovit především na nymfy a občas i na menší mokré mušky, takže tomu přizpůsobíme i výběr náčiní. Samozřejmě na zimní chytání s umělou muškou není třeba si pořizovat speciální vybavení, stačí sáhnout po tom vhodném. To znamená jemnější prut v kategorii AFTMA 2 až 4, odpovídající plovoucí šňůru, tenké koncové návazce postačí o průměru 0,8 až 0,12 mm, použití silnějších už by znamenalo výrazně méně záběrů i horší kontakt s nástrahou a tudíž menší pravděpodobnost úspěšného záseku. Nymfy na háčcích velikosti 16 a menší (klidně i titěrné "dvacítky"), stejně tak to platí o velikosti mokrých mušek. Každopádně doporučuji použití bezprotihrotových háčků, vyprošťování ryb je potom mnohem snadnější a když si zvyknete se zaseknutými rybami udržovat stálý kontakt, nehrozí, že by z bezprotihrotového háčku padaly víc, než z toho s protihrotem, který rybu většinou přece jen víc poškodí.

Bez zatížení to nepůjde

Abychom dostali nymfovou mušku ke dnu, bude třeba použít zátěž v tělíčku nebo wolframovou hlavičku, pro větší hloubku dokonce kombinaci obojího. Pro nahazování je výhodné umístit takzvanou "zátěžovou mušku" na konec celé sestavy, ovšem při lovu na krátkou vzdálenost (dnes trochu opomíjená technika "české nymfy"), potom je možné použít zatíženou i prostřední mušku v celé sestavě. 

Volba mušek

Hodně záleží na cílové rybě a na revíru, v němž lovíme. Všeobecně na řekách se nejlépe osvědčují malé, nepříliš nápadné nymfy a mušky ve střízlivých barvách, odpovídající zbarvením larvám přirozeného hmyzu. Někdy pomůže zvýšit přitažlivost například barevný korálek nebo "srdíčko" z nápadně zbarveného či fluorescenčního materiálu, jindy můžeme být úspěšní s téměř černou nymfou, chce to zkoušet nebo obrátit pár kamenů u břehu a pod nimi hledat inspiraci. Na soukromých revírech, kde jsou vysazení duháci a siveni, je možné použít i velké a hodně výrazně zbarvené mušky, tahle ryby často reflexivně útočí na vše, co do vody dopadne.