Chytání s "bublinou" část 2.

Vhodné nástrahy

Nejčastěji se používá pečivo, můžeme ale použít i mnoho dalších nástrah. Dokonce ani nemusejí být lehčí než voda a plavat. Ale začnu od těch nejobvyklejších a nejdostupnějších.

Chlebová kůrka s kouskem střídy je vynikající a vždy dostupnou nástrahou, která zláká kapra, amura i další ryby, které sbírají potravu často z hladiny. Můžeme ji utrhnout v ruce nebo vystřihnout požadovaný kousek pomocí větších nůžek, ve vodě stejně brzo změkne a ztratí konkrétní tvar. lépe na háčku drží (a déle odolává případným nájezdům drobnějších rybek) kůrka tmavší, dobře vypečená. To hemžení drobných ouklejí, plotiček a dalších všetečných rybek nebývá na škodu, protože než naši nástrahu dokáží rozebrat, mnohdy právě jejich zájem o ni přiláká větší rybu, která potom nástrahu bez rozpaků nasaje uprostřed hejna těch malých.

Rohlík nebo veka funguje také velmi dobře, ovšem na háčku nedrží tak dobře a pro každé nahození musíme použít nový kousek. To ale většinou dělám i při chytání s chlebovou kůrkou, protože namočená už často při důraznějším odhozu spadne z háčku. Pomoci si můžeme převázáním kousku rohlíku tenkou nití nebo ještě lépe slabou gumičkou, za kterou potom rovnou uchytíme háček. Před nahozením rohlík nenamáčíme, to bychom ho už daleko neodhodili.

Plovoucí boilies, puffovaná kukuřice a další lehké nástrahy také dobře poslouží v kombinaci s plovátkem, nastražujeme je často mimo háček na co nejkratším závěsu.

Umělé mušky nejsou úplně ideální volbou, ale na řece je můžeme použít l oklamání opatrných tloušťů, ti velcí bývají ale velice opatrní a přítomnost plovátka je většinou od záběru odradí, i když si někdy naši nástrahu bezostyšně prohlížejí z bezprostřední blízkosti. Lépe se osvědčují mučky, navázané za způsob "booby", tedy s válečkem pěnového polycelonu v nejrůznějších barvách, které necháme splývat v povrchové blance. Hůř se už u nich ale rozeznává záběr, většinou to je jen zavlnění hladiny v místech, kde předpokládáme přítomnost nástrahy.

Pro lov amurů, kteří si lubují v rostlinách, je možné napíchnout na háček kousek špenátového listu nebo kousek rákosu, který nůžkami odstřihneme. Případně vyzkoušejte něco dalšího do zeleniny, amuři jsou občas téměř výhradní vegetariáni.

Pokud použijeme chlebovou kůrku bez střídky nebo kompaktní těsto, bude naše nástraha ponořena pod hladinou a záběr poznáme podle napnutí vlasce, případně podle pohybu plovátka. To ale moc dobře nefunguje, protože ryba mnohdy zjistí díky poměrně velkému odporu plovátka ve vodním prostředí podezřelou nástrahu a pustí ji většinou dřív, než stačíme zaseknout. Pokud to chcete přesto vyzkoušet, volte montáž s plovátkem na konci sestavy, ta je v tomto případě pro zpozorování záběru citlivější.

Co se týče zakrmení

Chceme-li ryby stáhnout do zvoleného lovného místa a zvýšit jejich zájem o potravu, plovoucí na hladině, je k zakrmení na větší vzdálenost nepostradatelným pomocníkem nastřelovací rybářský prak. Ten nám umožní dopravit kousky kůrky, rohlíku nebo boilies či puffy dostatečně daleko od břehu a navíc s poměrně velkou přesností. Zakrmovat se vyplatí i na pomalu táhnoucí řece, v silném proudu nám to moc nepomůže. Každopádně raději prokrmujeme jen několika kousky a častěji, abychom ryby úplně nezasytili. Mezi kousky chleba nebo jiné návnady, kterými jsme zakrmili, se pak ovšem naše nástraha s háčkem sleduje o něco obtížněji, ale i tak se zakrmení vyplatí.

Nahazování není tak úplně jednoduché

Při nahazování si musíme uvědomit, že právě bublina, která je zčásti naplněná vodou, je nejtěžším dílem sestavy. Pokud lovíme v plovátkem na konci sestavy, není vcelku co řešit a jen je třeba správně odhadnout sílu a směr nahození.

Trochu komplikovanější to ale je u (mnou osobně preferované) sestavy, kdy je plovátko mezi nástrahou a prutem. To totiž znamená, že kdybychom odhodili celou sestavu bez následné korekce, dopadla by právě bublina nejdále a nástraha s háčkem by byla pravděpodobně někde v blízkosti vlasce, vedoucího k plovátku. Abychom se tomu vyhnuli a sestava ležela hezky rovně na hladině, musíme před dopadem sestavy na hladinu lehce přibrzdit vlasec. Nejlépe to jde prstem na hraně cívky navijáku, stačí ostatně poměrně jemné přidržení. Ale než zdlouhavý popis, lepší je prostě si to párkrát vyzkoušet, nejlépe napřed někde, kde si nevyplašíme ryby a klidně i bez nástrahy na háčku. Přijdete na to po pár hodech, bez obav!

Jak doopravdy rozeznat záběr

Sledování nástrahy je ideálním způsobem, jak záběr spolehlivě rozeznat. Na menší vzdálenost je poměrně snadné pozorovat chlebovou kůrku nebo patičku rohlíku, ovšem jak od nástrahy odtrhněme oči, může to být složitější. Pokud chcete lovit na dva pruty, je dobré ten druhý nahodit na položenou a použít akustickou signalizaci, já ale raději lovím s bublinou jen na jeden a tak se mohu plně soustředit na nástrahu. Ovšem (jak už jsem podotýkal výše), pokud máme zakrmeno, mohou kousky krmení mást, protože samozřejmě krmím tím samým, na co chytám. No co, občas se prostě spletu a zaseknu v okamžiku, kdy ryba vzala jiný kousek, to už se stává...

Zásek není jen tak

Samotný zásek musíme přizpůsobit typu použití nástrahy, lovné vzdálenosti a také tomu, který typ sestavy jsme zvolili. Na větší odhozovou vzdálenost oceníme delší prut, s krátkým máme problém i v případě, že při záseku uděláme jeden nebo několik kroků dozadu. Na to si ostatně je třeba dát pozor a lovné místo si prohlédnout, abychom o něco nezakopli nebo nešlápli od díry, kterou jsme přehlédli. Pokud je plovátko na konci sestavy, nemusí být zásek tak rázný, protože vlastně vyrovnáme vlasec s přívěsem a tím zasekneme. Ovšem pokud lovíme s druhou sestavou (plovátko mezi nástrahou a prutem), musíme pro správný zásek překonat i odpor, který ve vodě klade ponořená bublina. V takovém případě není žádná ostuda, když při záseku plovátko poskočí po hladině nebo dokonce vyletí nad ni. Ž e se raby zasekne sama, na to nespoléhejte, to se stává při tomto způsobu lovu jen velmi zřídka. Vždy máme na zásek jednu nebo dvě vteřiny, kdy ryba nástrahu nasála a ještě nic podezřelého nezjistila.

Ale pokud vidíme, že se plovátko rozjelo nebo se pohnula špička prutu, neváhejte se zásekem ani chvilku. To už bývá nejvyšší čas. Pravda, někdy takové klamné záběry způsobí ryby, které si nástrahu obhlížejí z bezpečné vzdálenosti a zavadí o ni například ploutvemi, ale někdy prostě nasátí nástrahy přehlédneme nebo byla raby tak decentní, že to ani nezašplouchalo.

Zdolání a vylovení větší ryby

Při zdolávání se snažíme rybě zabránit, aby zajela do porostu leknínů, rákosu nebo jiných závad, ačkoli právě v jejich blízkosti často míváme nejvíc záběrů. Daří-li se nám rybu vodit na volné vodě, není třeba na ni pospíchat a i odpor bubliny, kterou ryba táhne za sebou dopomůže k tomu, aby se náš šupinatý soupeř pozvolna unavil. U větších ryb počítejme s tím, že i když se nechají jakoby apaticky přivést až ke břeku, mohou zase vyrazit na volnou vodu velkou silou. To platí v první řadě o amurech a velkých kaprech. Takže před tím , než sáhnete po podběráku (nebo než sním začne manipulovat kamarád, který vám přispěchal na pomoc), raději ještě trochu povolte brzdu, jistota je jistota.