Zapomenutí masňáci a záchranné těsto
Petrův zdar přátelé, původně jsem si myslel, že to se zapomenutými masnými červy v ledničce bude stát za nic, ale opak byl pravdou. Zachytal jsem si skvěle, jedinou kaňkou na tak krásném dni u vody bylo to, že po příjezdu domů jsem zjistil, že zmínění červíci si vesele lezou po celé lednici i jejím obsahu.
Petrův zdar přátelé, původně jsem si myslel, že to se zapomenutými masnými červy v ledničce bude stát za nic, ale opak byl pravdou. Zachytal jsem si skvěle, jedinou kaňkou na tak krásném dni u vody bylo to, že po příjezdu domů jsem zjistil, že zmínění červíci si vesele lezou po celé lednici i jejím obsahu. Včas se mi však podařilo zamést stopy novým nákupem a dokonce jsem velikou část z nich, kteří byli viditelní, zachránil a přemístil do odolnější a doufejme i bezpečnější krabičky. Tento majstrštyk k mému údivu nepoznala i přes odlišné složení potravin má polovička a tak doma mohla pokračovat vyvážená symbióza.
Nic méně nerad bych předbíhal a popsal i to, jak den na rybách probíhal. Po rozdělání krmení, kdy jsem si byl již vědom, že postrádám masňáky mě napadla stará fintička. Za pomocí strouhanky, trochu krmení a dipu jsem realizoval těsto, které mělo být alternativou pro kukuřici, kdyby ta, náhodou, co se týče záběrů zklamala. Už pár minut po zakrmení jsem na špičce prutu zaznamenal rybí aktivitu. „Jo, dnes to bude dobré“, pomyslel jsem si. Nic méně rybkám se moc nechtělo kukuřičku brát. Dokonce i potom, co jsem ji namáčel do různých dipů, zjemnil návazec i zmenšil háček.
Nastal tedy čas vytáhnout eso z rukávu. Již dobře prohnětené a nachystané těsto vonělo na míle daleko a tak jsem do něj vkládal veškerou mou naději, jelikož jinou nástrahu krom větších pelet a boilies jsem již po ruce neměl. První nához s těstem a mně se konečně začíná třepat špička nejen tak, že by značila průjezd ryby vlascem. Přizvedám prut a zdolávám prvního cejna. Radost mám nejen z ulovené ryby, ale taktéž z mé improvizovaně vytvořené nástrahy, která evidentně funguje. Po pár pěkných cejnech ve velikosti lopat na hlínu ovšem na prutu cítím trochu odlišného bojovníka. Že by se přišel podívat kapřík? Není tomu tak, stříbrné tělo naznačuje, že to bude něco jiného. Přitahuji rybu o pár metrů blíže a ta se mi v plné své kráse ukazuje na hladině. Je to perlín ostrobřichý a ne ledajaký. V takové velikosti jsem červenopeřici naposledy chytil, když jsem byl ještě malý kluk. Moje radost nezná mezí. Tato rybka mi udělala opravdovou radost a navíc zabrala na mé, vlastnoručně vyrobené těsto.
Byl to krásný den u vody, díky kterému jsem opět zažil něco nového, pobavil se, zaimprovizoval a vyčistil si hlavu od každodenních povinností i starostí. Jak to šlo vám přátelé? Potkalo vás také něco jedinečného? Ať vám to jezdí, ahoj!
Připojené obrázky
Rybostroj Zděněk Řeřucha
Šéfredaktor Zachytame.cz
Komentáře Zapomenutí masňáci a záchranné těsto