Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Za velkými dravci - sumec II.

08. 08. 2020
S označením "trhací bójka" se můžeme při lovu sumců setkat poměrně často, někteří rybáři ale jen předstírají, že jsou dokonale v obraze a přitom pouze mlhavě tuší (nebo vůbec nemají ponětí), oč se vlastně jedná. Přitom princip není nijak složitý.

Inzerovat zde

S označením "trhací bójka" se můžeme při lovu sumců setkat poměrně často, někteří rybáři ale jen předstírají, že jsou dokonale v obraze a přitom pouze mlhavě tuší (nebo vůbec nemají ponětí), oč se vlastně jedná. Přitom princip není nijak složitý. Jde vlastně o to, že tento systém používáme především v proudu, kde bychom bójku nebo splávek jinak nedokázali udržet na požadovaném místě. Na stojáku toto řešení má své opodstatnění hlavně v situacích, kdy vane silný vítr a nástražka s plovákem by tudíž putovala po hladině a mohla by se snadno i zamotat. Takže prostě bójku, plovák nebo "kačenu" zajistíme tenkým vlascem a ten uchytíme k zátěži nebo k překážce ve vodě (například k vyčnívající větvi). Při záseku potom dochází k odtržení tohoto pomocného vlasce, z čehož vzniklo označení "trhačka, trhací bójka". Prostě trhací bójka je součástí sestavy, která drží montáž na potřebném místě do doby záseku. Bójky se vyrábějí z nejrůznějších materiálů, oblíbený je kupříkladu levný a snadno dostupný pěnový polystyrén, domácí tvořivosti se ale meze nekladou. Můžeme je samozřejmě koupit už hotové, nebo si je vyrobit přesně podle svých představ a potřeby.

Vybavení pro lov sumců na trhačku

Potřebujeme dostatečně tvrdý prut, který nám umožní spolehlivý zásek velké ryby, vhodný naviják s dostatečnou kapacitou, pevnou pletenou šňůru nebo vlasec (nosnost nejméně 50 až 70 kg), karabinky s odpovídající nosností (alespoň 70, raději 100 kg), plovák nebo bójku podle velikosti použité nástražní rybky, gumové zarážky, ostré háčky ze silného drátku a samozřejmě vhodný trhací vlasec nebo šňůru. Co se navijáku týče, doporučil bych použít multiplikátor, protože ten nekroutí šňůru a při boji s velkou rybou bývá spolehlivější.

Sestavení udice

Na kmenovou šňůru upevníme karabinku s obratlíkem, která bude sloužit pro uchycení trhacího vlasce, následně nasadíme plovák nebo bójku. Na konci šňůry zhotovíme smyčku, navlékneme gumovou zarážku a připneme zátěž o hmotnosti cca 200 gramů, potom další zarážku a zase karabinku. Zátěž je lepší upevnit tak, aby nemohla "cestovat" po šňůře, proto ta smyčka. Navíc umožní rychlou výměnu za jinou zátěž bez zbytečného zkracování šňůry.
Pokud nemůžeme trhací vlasec upevnit k překážce (například vyčnívající větvi), použijeme důkladné kotvicí závaží. Na horní část bójky potom upevníme trhací vlasec, vhodná síla bude kolem 0,30 mm. Použít tenčí trhací vlákno není moc vhodné, protože se může odtrhnout v silnějším proudu i samovolně (například plovoucí větví nebo silnějším větrem,který se opře do bójky), neděláme ho ani zbytečně dlouhé. Většinou bohatě postačí přibližně 1 metr dlouhý trhací vlasec. Potom už můžeme vyvézt nastraženou rybku a upevnit sestavu k bójce.
Systém trhacích bójek na většině revírů nahradil dříve používané tyčové bójky (takzvané "činky"), hlavní výhodou je to, že při zdolávání ryba za sebou netahá celou bójku a zdolávání je tedy mnohem jednodušší a snadnější.

Kdy a kde?

Je jasné, že aktivita sumců je ovlivněna mnoha faktory, jedním z nejdůležitějších je bezesporu počasí. Mezi rybáři se traduje, že při výrazných změnách tlaku a před nástupem bouřky je ten pravý čas k lovu, často si ale počasí nemůžeme moc vybírat. Nepropadejme skepsi, sumci (a to i ti z kategorie kapitálních) se uloví poměrně často i za klidných, slunných dnů, kdy se ručička barometru ani nepohne, náhoda bývá nevyzpytatelná. Nejlepší čas je ale rozhodně navečer a v noci, kdy sumci vyrážejí za potravou. Velké sumce budeme hledat na velkých, klidněji tekoucích řekách a na hlubokých, rozlehlých údolních nádržích, tam je šance na úlovek bezesporu největší. Na řece se stanoviště sumce vyhledává snadněji, na stojáku nám hodně pomůže loďka, vybavená kvalitním echolotem. Za těmi největšími sumci se mnozí rybáři vydávají do zahraničí, ale i domácí revíry občas vydají rybu, nad kterou se člověku zatají dech.

Jak je to s podvodními splávky?

Už ten termín "podvodní splávek" může pro leckoho na první pohled znít trochu zmateně. Splávek přece plave na hladině, nadnáší nástrahu a signalizuje záběr, copak to tak není? Ne, nemusí to být vždycky pravda. Podvodní splávek funguje trochu jinak a vyplatí se o tomto způsobu lovu něco vědět. Podvodní splávky, stejně jako ty na klasickou plavanou, nejsou všechny stejné. Liší se tvarem, provedením i tím, jak fungují. Jak to tedy je? Pro určitou přehlednost si je můžeme rozdělit do několika kategorií, nejlépe podle způsobu použití:

  • Kotvený podvodní splávek, použitý v montáži jako páternoster funguje tak, že od karabinky vede boční závěsná (pomocná) šňůra ke splávku, který se vznáší v předem nastavené výšce nade dnem a nástražní rybka je umístěna až na konci sestavy. Splávek tedy nedovolí nástražní rybce zajet ke dnu ale ani jí nenechá vystoupat až ke hladině.
  • Další variantou je kotvené umístění podvodního splávku přímo na kmenové šňůře, kdy rybka je až na konci sestavy a splávek tedy není zavěšen na samostatném závěsu. Splávek bývá umístěn hodně blízko rybky, většinou postačí vzdálenost 5 až 10 centimetrů. Nástražní rybka je potom následně splávkem nadnášena a díky působení proudu přitom nemůže dojít k zamotání návazce. Při tomto způsobu lovu bývají pruty většinou umístěny špičkou přímo vzhůru (podobně jako při lovu s bójkou), lze je ale umístit i špičkou šikmo vzhůru.
  • Splávky, které lze zařadit do třetí samostatné kategorie, vydávají pod vodou VIBRACE a další zvukové efekty. Lze s nimi lovit oběma výše zmíněnými metodami, ale podle názoru mnoha výrobců i rybářů jejich kmitání (a tím působené vyluzované zvuky) na té správné úrovni působí na sumce velmi přitažlivě a značně zvyšuje šanci na záběr. Moc velký rozdíl jsem při jejich použití nezaznamenal, netvrdím ale, že občas nemohou být účinnější, než klasické podvodní splávky, na to mám s nimi málo zkušeností.

Gramáž splávku a vhodné zátěže

Běžně se gramáž podvodních splávků pohybuje od 25 do 40 gramů, pro použití opravdu velkých nástražních ryb se ale vyrábějí (nebo si je rybáři sami zhotovují) i splávky s gramáží značně vyšší.
Zátěže se používají pevné nebo trhací. Na dně, které je rovné, čisté a nehrozí tu vázky, je možné použít přímo na šňůře upevněnou běžnou zátěž o hmotnosti kolem 200 gramů. Ovšem tam, kde s nějakou tou vázkou musíme počítat, je vhodnější použít trhačku. V případě nevyprostitelné vázky tak ztratíme pouze zátěž (můžeme použít tradiční olovo nebo ho nahradit kamenem vhodného tvaru). Potom používáme zátěže značně těžší, klidně i kámen o hmotnosti 1 až 4 kilogramy na trhacím vlasci s nosností přibližně 2 až 8 kilogramů.

Volba nástražních rybek

Ideální je použít rybky, nalovené v téže lokalitě, kde budeme lovit, vždycky to ale z pochopitelných důvodů není možné. Potom sáhneme nejčastěji po cejncích a cejnech, ploticích, karasech či jelcích, oblíbenou kořistí sumce je i okoun nebo lín. Nástražní rybky přechováváme v haltýři, ponořeném do vody u břehu, je to mnohem lepší, než jim každou chvíli v nádržce vyměňovat vodu a kontrolovat vzduchování.
Abychom dopravili nástrahu a zátěž spolu s podvodním splávkem do vody, k tomu nejlépe poslouží zavezení loďkou, velmi dobře fungují i zavážecí lodičky s vyšší nosností, ovládané vysílačkou. Při zavážení lodí je vhodné nejprve spustit zátěž, potom teprve rybku a splávek, k zamotání tak prakticky nemůže dojít. Používáme dva nebo tři trojháčky, vždy jen opravdu kvalitní a s velkou pevností. On totiž sumec má v čelistech až neskutečnou sílu a "obyčejný" trojháček někdy dokáže stiskem prostě zploštit nebo jinak zdeformovat.
Rybky nastražujeme v proudnější vodě hlavou směrem k podvodnímu splávku, v klidné vodě nebo na stojáku naopak, tedy hlavou od splávku. Je to kvůli tomu, abychom co nejvíce eliminovali možnost zamotání nástražní rybky do návazce.

A hurá na fousáče...a potom nám pošlete fotku nebo pár řádek, jak jste na něj vyzráli, ano?

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Za velkými dravci - sumec II.

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář