Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Za velkými dravci - sumec I.

30. 07. 2020
Sumec je mezi našimi rybami jakousi legendou. Někteří rybáři za celý život třeba žádného nechytili, jiní se lovu těchto ryb věnují cíleně a mají každoročně poměrně dost sumců uloveno, ne každý ale spadá pod označení "velký": Co je to vlastně velký sumec?

Inzerovat zde

Sumec je mezi našimi rybami jakousi legendou. Někteří rybáři za celý život třeba žádného nechytili, jiní se lovu těchto ryb věnují cíleně a mají každoročně poměrně dost sumců uloveno, ne každý ale spadá pod označení "velký": Co je to vlastně velký sumec? Pro každého to může být jiná hranice, pro někoho ryba přes metr a půl, jiní považují za pořádný úlovek až ryby, přesahující magickou hranici dvou metrů. Hodně záleží na tom kde budeme sumce lovit, nejsou všude stejně velcí a už vůbec ne hojní. Existují ale i revíry (a tím nemyslím ty vyhlášené zahraniční destinace, kam se sumcaři vydávají za splněním svého životního snu, ale tuzemské vody), kde je sumců dostatek a jejich ulovení nebývá s trochou zkušeností ničím mimořádným. A nejedná se jen o soukromé revíry, kde jsou sumci jakousi atrakcí a často se uloví opakovaně, myslím tím běžné svazové revíry. Ovšem pokud chceme ulovit některého z těch "velkých", chce to rozhodně správné vybavení, nástrahy a určité znalosti o chování sumců, hodně pomůže loďka a případně i echolot, tomu navíc samozřejmě potřebujeme i přízeň svatého Petra. Ale když člověk ví, jak na to, může svému štěstí jít aspoň kus naproti.

Vyšší nebo naopak nízký stav vody?

To není vůbec tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mnoho zkušených lovců sumců zastává názor, že ideálním časem pro úspěšný lov je zvýšená, lehce přikalená voda a večerní čas. Ano, je to období, kdy sumci bývají při chuti, ovšem nejen ti velcí, takže se může stát, že se záběru mohykána nedočkáme, protože budeme zápolit s menšími rybami. Zajímavé je, že i v případě výrazně nižšího stavu vody bývají sumci aktivnější, než za běžného normálu. Pro sumce má tento stav nejspíš přitažlivost v tom, že ryby, které tvoří jeho jídelníček (cejni, líni, jelci, plotice a další) jsou v tu dobu soustředěny v hlubších jámách a sumec potom může jen připlout a začít hodovat. Pokud taková místa dokážeme vytipovat nebo už je známe z dřívějška, je to velká výhoda a naše šance jsou značně lepší.

Prokletí i chvála vázek

Pokud se pod hladinou nacházejí zatopené stromy, pařezy nebo pozůstatky staveb, je v jejich blízkosti možné předpokládat i stanoviště sumce. To platí také pro hlubší místa za mostními pilíři a na velkých řekách pod jezy nebo plavebními komorami. Sumci tato místa s oblibou vyhledávají, ovšem pokud mají možnost při zdolávání zajet do vázky, rádi to udělají a potom máme většinou pořádný problém. Velkého sumce totiž v počáteční fázi zdolávání skutečně nijak moc směrovat požadovaným směrem nemůžeme, i když lovíme z loďky. Na volné vodě jsme na tom líp, jenže se záběry to zase na takových místech bývá značně slabší. Osobně bych tedy doporučil nebát se a riskovat lov i v blízkosti potenciálních vázek.
Stanoviště velkých sumců se často nacházejí také v blízkosti strmých zlomů profilu dna, tedy míst, kde najednou dno klesá o několik metrů směrem dolů. To platí především pro tekoucí vody, na stojáku se stanoviště sumce hledá mnohem obtížněji, v takovém případě určitě oceníme echolot, který nám umožní zlomy a jámy najít, případně s ním dokážeme vypátrat i původní koryto, což bývá místo, kudy sumci s oblibou protahují.

Nástrahy a techniky

Sumce lze úspěšně lovit především na živočišné nástrahy, sem tedy patří červi (především rousnice a pijavky), na živé i mrtvé rybky, na játra nebo další masové nástrahy, velmi účinná je i přívlač (s woblery, plandavkami, rotačkami, twistery, smáčky atd. nebo na mrtvou rybku v systémku). Pozor na to, že obojživelníci a některé druhy ryb jsou chránění, některé ryby mají pro použití jako nástražky stanovenu dobu hájení nebo i nejmenší lovnou míru. Především v zahraničí je třeba být v obraze, někdy se sekáme i s používáním nástrah, které u nás nejsou povoleny, ale na jiném revíru už nemusejí patřit k těm legálním. Typickým příkladem jsou například malí úhoři, mihule a podobně.
Při statickém lovu se používá montáž na položenou, na plavanou, občas lze zabodovat při použití podvodního splávku nebo trhací bójky, existuje spousta variant a ještě si je můžete kombinovat nebo upravit podle svého. Na ty nejoblíbenější se tedy podíváme v článku trochu detailněji.

Aktivní lov vláčením

Vláčet můžeme ze břehu nebo z plavidla. Začněme tedy chytáním ze břehu, neboli klasickou těžkou přívlačí. S ohledem na předpokládanou velikost ryby používáme opravdu důkladné náčiní a je třeba si uvědomit, že to není žádná "procházka pro slečinky". I dospělý chlap v dobré formě bude půl dne vláčení na sumce cítit v těle, není se za co stydět. A hlavně, pokud cítíme, že už máme dost, raději si udělejme přestávku, nutit se k dalšímu nahazování za každou cenu, to je nesmysl, který by nám rybaření mohl spíš zošklivit. Nebo prostě změňme techniku a nahoďme na položenou nebo s bójkou, u toho si můžeme trochu "zalenošit". Tedy v případě, že nepřijde hned záběr.
Jaký prut bude vhodný pro těžkou přívlač? Pokud můžeme očekávat úlovek opravdu velkého dravce, nebude na škodu použít prut s tuhou akcí ve špičce a s gramáží 150 až 300 gramů. Pro lov ze břehu stačí délka 270 až 330 centimetrů, dbejme na to, aby rukojeť byla opravdu pohodlná a upevnění navijáku spolehlivé, souboj s větším sumcem podrobí naše náčiní skutečně důkladnému zátěžovému testu. Naviják by měl být rozhodně celokovový, s kuličkovými ložisky a odpovídající kapacitou. To znamená, že by měl pojmout nejméně 200 metrů kvalitní pletenky o síle 0,30 mm, která je zárukou dostatečné pevnosti. Robustní provedení navijáku je žádoucí, ovšem zbytečně velkou hmotnost po několika hodinách házení ucítíme, takže raději žádné předimenzované monstrum.

Vlasec nebo šňůru - tradiční dilema

Pletená šňůra má určitě ospravedlnění především v případě, kdy potřebujeme dostatečně razantně zaseknout na větší vzdálenost, protože má téměř nulovou průtažnost, navíc nevykazuje tvarovou paměť a při malém průměru je velmi pevná. Ovšem vlasec zase při zdolávání díky své pružnosti pomůže zachytit ostré výpady ryby a to je někdy dost potřebné. Takže volba je na každém rybáři, obě řešení mají své přednosti i nevýhody. Velkou péči bychom měli věnovat i výběru karabinek, obratlíků či kroužků a dalších drobností, vždyť celá sestava je jen tak spolehlivá, kolik udrží její nejslabší článek! Takže tyhle zdánlivé drobnosti průběžně kontrolujme a pokud něco není úplně v pořádku, bez milosti vyřadit, mohlo by se to stát třeba i příčinou ztráty životní ryby, vždyť už jako rybáři asi víte, jak umí být Paní Náhoda škodolibá. Kontrolovat je samozřejmě třeba i špičky háčků nebo trojháčků, závěsy třpytek a očka woblerů, občas skoukneme raději i očka na prutu, při těžké přívlači dostávají docela zabrat a při případném souboji s rybou ještě mnohonásobně víc.

Kde budeme fousáče hledat?

Přes den sumec většinou bývá na svém pevném stanovišti a pokud o něm víme, můžeme ho opakovanými průchody vláčené nástrahy často vyprovokovat k záběru, i když zrovna neloví, prostě i to opakované vyrušování ho vydráždí k ataku nástrahy. Večer (a v letním období i brzo ráno) se sumci nejčastěji vydávají na lov, potom je někdy můžeme lokalizovat podle typického "pukání" u hladiny nebo podle prchajících rybek. Když skáčou vyplašeně nad hladinu i kiloví kapři, nejspíš to bude známkou toho, že sumčí velikán je na lovu. Pevné stanoviště sumce bývá zpravidla hlubší místo s mírným proudem, jáma nebo prostor za překážkou v řečišti, případně klidnější hluboké partie v podjezí. Za potravou vyjíždí často i ke hladině nebo do mělčiny, především v letním období, s chutí loví i v noci, za úplné tmy.

Vedení nástrahy

V proudu se nemusíme pohybem vláčené nástrahy moc zabývat, proudění vody jí dodá nepravidelný pohyb, na stojáku občas zrychlíme, zpomalíme, vyhněme se monotonnímu točení kličkou. Při vláčení za tmy je dobré obeznámit se s terénem, abychom neriskovali podvrtnutý kotník nebo dokonce zlomenou nohu při pohybu na břehu, na lodi se minimálně pohybujeme, každý hluk se ve vodě rychle šíří a sumec takové ruchy vnímá i na velkou vzdálenost. Pokud umíme pracovat s vábničkou, je to určitě výhoda, ze břehu ji však nevyužijeme. Na sumce je vždy lepší vydat se ve dvou nebo ve třech, pokud dojde na záběr velikána, je každá pomoc velmi žádoucí. V příštím dílu se zaměříme na lov s bójkami a podvodními splávky.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Za velkými dravci - sumec I.

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář