Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Za velkými dravci - štika I.

04. 09. 2020
Že se velké štiky uloví jen na přirozenou nástrahu, tedy na rybičku? Nemyslím si, že je to tak úplně pravda, ačkoli tento způsob lovu má rozhodně své výhody. Znám totiž dost lidí, kteří se věnují lovu štik prakticky výhradně přívlačí a mnozí z nich se mohou pochlubit opravdu pěknými úlovky, poměrně často se dostávají i do blízkosti té vysněné metrové hranice nebo ji dokonce překonávají

Inzerovat zde

Že se velké štiky uloví jen na přirozenou nástrahu, tedy na rybičku? Nemyslím si, že je to tak úplně pravda, ačkoli tento způsob lovu má rozhodně své výhody. Znám totiž dost lidí, kteří se věnují lovu štik prakticky výhradně přívlačí a mnozí z nich se mohou pochlubit opravdu pěknými úlovky, poměrně často se dostávají i do blízkosti té vysněné metrové hranice nebo ji dokonce překonávají. Ovšem není to jen na zručnosti a vytrvalosti rybáře, takové ryby se prostě (až na ojedinělé výjimky) uloví jen na některých revírech. Podívejme se tedy na lov velkých štik z několika různých úhlů pohledu...

Ten správný čas nastává s nástupem podzimu

I když se velké štiky občas uloví hned po zahájení, přes léto to s nimi moc slavné nebývá, ten nejlepší čas však nastává rozhodně až s ochlazující se vodou a snižujícím se počtem rybiček, bezstarostně se prohánějících v mělčinách a kolem leknínových ostrůvků. I když jsou štiky už od nástupu podzimu stále víc při chuti a mnohdy se prozradí zalovením u hladiny nebo tím, že před nimi prchající rybičky vyskakují nad hladinu, musíme velkou štiku doslova vystopovat. Jistě, občas dojde i k náhodnému úlovku, ale cíleně se vypravit na velkou štiku znamená použít odpovídající vybavení i nástrahu a tudíž zvýšit svou šanci na zdolání kapitálního protivníka. Velké štiky jsou u nás hodně vzácné, ačkoli se jedná o rybu, která roste velice rychle, protože při své dravosti se stává brzo po dosažení lovné velikosti často kusem kvalitního masa pro některého z rybářů, kterým principy "Chyť a pusť" moc neříkají, zatímco cena povolenky je pro ně důvodem k přivlastnění co největšího počtu ulovených ryb. Ale když už jsme u toho růstu...

Jak rychle a jak dlouho roste taková štika?

Samozřejmě záleží na podmínkách, v úživném prostředí je růst mnohem rychlejší než v hladové vodě, kde musí dravec na shánění potravy vynakládat značné množství energie. Všeobecně lze ale říci, že štika je jednou z nejrychleji rostoucích ryb u nás a určitě roste nejrychleji ve srovnání s ostatními dravými rybami. V optimálních podmínkách může štika do roka od vykulení z oplozené jikry dosáhnout délky 40 centimetrů, za úplně ideální situace i kolem půl metru! Běžně je tempo růstu o něco pomalejší, i tak je to ale úctyhodný výkon. Ve druhém roce se růst mírně zpomaluje, ale i tak štika rychle roste, záleží především na dostatku potravy.
Ve věku čtyř let už může štika dosahovat 60 až 80 centimetrů a její růst pokračuje. Co se týče věku, štika se dožívá vzácně až dvanácti či dokonce patnácti let, to už se jedná většinou o kapitální exempláře. Za opravdu velkou štiku se považují úlovky přes metr, ty největší štiky ale dosahují i délky pře 125 centimetrů a úctyhodné hmotnosti více než 25 kilogramů. Ojediněle se uloví štiky ještě větší.

Kde bude velká štika bydlet a kde loví?

Jen málokdy se jedná o stejné místo - štika má zpravidla své stanoviště, kde odpočívá a tráví většinu dne, tam ji ale jen málokdy dokážeme vydráždit k útoku. Za kořistí vyjíždí do loviště, často ne příliš vzdáleného a tam máme největší šanci. Velká štika má stanoviště v hlubším, nepříliš proudném místě, mnohdy pod převislými větvemi stromů nebo v blízkosti porostu rákosí, leknínů či u zbytků zatopených staveb. Tam ostatně po záseku často směřuje a právě místa s překážkami bývají při zdolávání jedním ze zásadních problémů. Pařezy, potopené stromy nebo zbytky zdí a další překážky jí umožní zamotat a přetrhnout i hodně silný vlasec nebo šňůru. Stanoviště i loviště velké štiky můžeme objevit náhodně při procházce kolem vody nebo například při chytání na plavanou, ale můžeme ho také cíleně hledat, pokud se vybavíme polarizačními brýlemi a budeme vědět, že někde v okolí se velká štika objevila.

Tip: Při hledání velkých štik mohou být zajímavá i taková místa, kde se hojně loví (a tudíž intenzívně krmí šrotem a řídkými směsmi) kapři, protože se tam stahují i drobnější rybky kvůli nadbytku potravy. Další zajímavá místa jsou výrazné terénní zlomy pod vodou, kde se zdržují i ostatní ryby a štika tam tudíž vyhledává potravu. Pokud známe umístění původního koryta v přehradě, je to také místo, které slibuje velkou štiku.

Volba nástrahy

Osobně dávám přednost umělým nástrahám, takže začnu od nich. Na velké štiky skvěle fungují měkké plastové nástrahy nejrůznějších tvarů a s různým chodem. Velké gumy, napodobující štiku nebo okouna, jsou perfektní volbou, protože v rybě kromě shánění potravy vzbuzují i rivalitu, která přiměje k záběru někdy i úplně sytou rybu. Protože je štika výrazně teritoriální dravec, střeží si pečlivě své území před menšími příslušníky stejného druhu a také před ostatními dravými rybami. Jejich přítomnost by totiž pro štiku znamenala snížení množství dostupné potravy, takže na tyto potenciální konkurenty útočí. Například umělá nástraha, napodobující okouna nebo štiku a opatřená ocáskem typu "kopyto" je velmi účinná i proto, že i při pomalejším vedení vydává výrazné vibrace, které dravce na nástrahu upozorní.
Tyto nástrahy je dobré vodit přerušovaně - tedy tak, že vždy na chvíli navíjení přerušíme a necháme nástrahu klesnout až ke dnu, potom ji zase o kousek přitáhneme. Tak totiž napodobíme chování poraněné nebo nemocné rybky, která se může snadno stát kořistí predátora. Druhou možností je poměrně rychlé vedení, vhodné hlavně pro stojaté vody. I při tomto způsobu nabídky na chvilku vedení nástrahy přerušujeme, ale jen na krátký okamžik, potom nástrahou několikrát poškubneme (pomocí přizvednutí špičky prutu) a opět přitahujeme. Tímto chodem napodobujeme lovícího menšího dravce, co někdy štiku dokáže vyprovokovat, i když odpočívá.

Woblery, plandavky a rotačky

Woblery jsou osvědčenou nástrahou na štiky všech velikostí, ale protože je to v současné době nástraha velmi snadno dostupná a často používaná, rybám už se přece jen woblery docela "okoukaly". Ty větší a zkušenější je dokážou často odlišit od skutečné kořisti, takže je nedoberou nebo je ani nepronásledují, o záběru nemluvě. S woblery budeme na opravdu velkou štiku tedy nejspíš úspěšní jen tam, kde se na tyto nástrahy moc nechytá. Naopak plandavky jsou v dnešní době rybáři často opomíjeny a tudíž mohou být pro velkou rybu neokoukanou a proto lákavou nástrahou. To platí i o rotačních třpytkách v tradičním provedení i o těch méně obvyklých, například o zvukových nebo o rotačkách s více listy. Za příznivého teplejšího počasí jsou skvělou nástrahou i povrchové plovoucí nástrahy, které nabízíme v bezprostřední blízkosti břehu. Jedná se o napodobeniny myší, žab, užovek nebo dalších vodních i suchozemských živočichů. Použít větší, hodně neobvyklé nástrahy, to může být ta správná cesta...

Vláčení mrtvé rybky

Mrtvá rybka má bezesporu spoustu výhod oproti umělým nástrahám, ovšem samozřejmě i určité nevýhody. Je to nástraha, která vydává přirozenou pachovou stopu (časem se rybka sice trochu vylouhuje, ale stačí ji pomačkat v ruce nebo několikrát naříznout), navíc i zblízka vypadá zcela věrohodně (pokud ji nezdeformujeme nevhodnou montáží). A hlavně, pokud by se dravec dotkl nástrahy tlamou, nezjistí nic podezřelého, je to přece skutečná rybka!
K nevýhodám lovu na mrtvé rybky patří jejich občasný nedostatek a náročné přechovávání. Po zmražení je mrtvá rybka přece jen už značně křehčí a moc náhozů nevydrží, napuštění formalínem nebo jiná konzervace může narušit přirozenou pachovou stopu. Také montáž je poněkud obtížnější, na kapitální štiku nepostačí velký jednoháček. Ale co se těch háčků týče - to je docela složité téma. Nikdo samozřejmě nechce při zdolávání ztratit životní štiku, i kdyby si ji měl jen vyfotit a potom rybu vrátit vodě. Ale použití trojháčků s protihroty zase znamená velké riziko poškození ryby při jejím odháčkovávání. Navíc se takový háček uvolňuje jen obtížně, takže je tu i riziko pro rybáře, protože poranění od ostrých štičích zubů je bolestivé a moc špatně se hojí. Zkušení lovci velkých štik často používají kupované nebo podomácku vyráběné systémky, které mrtvou rybku udrží v původním tvaru a zajistí spolehlivý zásek.

Tip: Na mrtvou rybku lze lovit velmi úspěšně i na položenou, právě tímto způsobem se podle statistik chytí největší počet kapitálních štik. Způsobů nastražení je mnoho, to by bylo na samostatné povídání. Třeba na něj někdy dojde, uvidíme...

Dalším technikám úspěšného lovu velkých štik budeme věnovat samostatné pokračování, aby článek nebyl moc dlouhý, co říkáte? Ono i o lovu na živou rybku a hlubinné přívlači se toho člověk může hodně dozvědět. Takže zase příště...

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Za velkými dravci - štika I.

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář