Vše co bychom měli vědět o splávcích

Splávek mezi padajícími listy

I když se s nástupem podzimu vzduch a tudíž také voda pozvolna ochlazují, s plavanou právě na podzim můžeme zažít krásné chytání a lovit téměř všechny u nás žijící druhy ryb. Většinou nemusíme nahazovat příliš daleko, na tekoucí i stojaté vodě si jednoduše vybereme vhodné místo, kam ryby navíc přilákáme i pomocí vhodně zvoleného krmení. Když navíc použijeme jemné náčiní, přelstíme i opatrné velké ryby, se kterými občas zažijeme napínavé souboje. Plavaná funguje po celý rok, je to jedna z nejkrásnějších a nejúčinnějších rybolovných technik a občas je dobré si na ni udělat čas i v případě, že běžně preferujeme jiný způsob lovu.

Nástraha v pohybu nebo statická?

Při plavané používáme splávek, který slouží jako nosný prvek a současně i pro signalizaci záběru. Ovšem detaily lovu se mohou výrazně odlišovat podle toho, za jakých podmínek lovíme, na jakém toku nebo nádrži, na které ryby cílíme a nemalý vliv mají samozřejmě i mnohé další faktory. Nástraha může být unášena u dna, uprostřed vodního sloupce i těsně pod hladinou, někdy je možné splávek použít i jen pro dopravení nástrahy na požadovanou vzdálenost a nástraha samotná může plavat přímo na hladině. Při lovu na stojaté vodě může nástraha také ležet přímo na dně. Kromě pevných splávků, které jsou kmenovém vlasci upevněny bez možnosti volného pohybu se používají splávky pohyblivé čili klouzavé, u nichž se používá zarážka. Ty slouží pro lov ve velkých hloubkách, kde by manipulace s klasickým splávkem byla obtížná nebo často úplně nemožná.

Typ splávku a jeho tvar

Splávek by v zásadě neměl být zbytečně větší, než je zapotřebí. To znamená, že by měl být schopný unést nástrahu a spolu s ní i použitou zátěž. U těch nejmenších splávků je určitá hmotnost důležitá i proto, abychom byli sestavu schopni nahodit dostatečně daleko a přesně i za mírného větru. Na stojatých vodách se většinou používají klasické štíhlé splávky ve tvaru obrácené kapky a také klouzavé splávky typu waggler, umožňující daleký odhoz a lov v libovolné hloubce.

Co to takový waggler vlastně je? Běžně se označuje i jako "anglický splávek" neboli "angličák" a je to předvážený splávek, který umožní lov v libovolné hloubce s dokonale jasným rozeznáním záběru. Lze ho v menším provedení použít i při lovu bílých ryb,dále cejnů a línů, nejčastěji ho ale používají kapraři. Protože s tímto řešením přišli právě angličtí rybáři, označení rychle zlidovělo a zažilo se. Jedná se o lov na splávek, u něhož vlasec (nebo šňůra) jen volně prochází očkem s obratlíkem, které je umístěno na dolní části splávku a bývá rovnou spojeno se zátěží. Ta je po rozebrání dolního dílu (vyšroubováním) nastavitelná podle potřeby, prostě použijete více nebo méně zatěžovacích segmentů. Celá sestava vypadá tak, že nad poměrně krátkým návazcem s háčkem je umístěna zátěž (často dělená) a potom je kmenový vlasec navléknut splávek. Nad ním je umístěna v potřebné vzdálenosti malá zarážka, která snadno prochází při nahození očky prutu. Jako zarážka slouží stop - uzlík, kousek bavlnky, gumička, bužírka nebo podobný materiál. Vlasec tedy po nahození projede očkem splávku a zarazí se v požadované vzdálenosti od nástrahy. Že o splávek v případě vázky nebo utržení háčku rybou nepřijdeme, to je zaručeno tenčím návazcem.

Při chytání na tekoucí vodě dáváme naopak přednost splávkům, které mají tvar zavalitější kapky, v poslední době jsou velmi oblíbená i takzvaná "lízátka".

Proč se takovému splávku říká LÍZÁTKO? Ten tvar je prostě nezaměnitelný, těžko byste vymysleli přiléhavější označení. Je to splávek, který je určen právě pro lov v proudu, protože svým tvarem klade proudění vody nejmenší odpor. Při bližší prohlídce zjistíme , že tvar splávku - lízátka většinou nebývá úplně symetrický. V horní části vyčnívá anténka, která je prakticky u všech kvalitních modelů vyměnitelná. Snadno tak zvolíme tu, která bude za aktuálních světelných podmínek nejlépe viditelná. S lízátky se nejčastěji chytá na děličku, lze ale použít i pruty jiného typu. Další výhodou lízátka je, že díky svému tvaru umožňuje využít proudění k tomu, abychom splávek udrželi na místě nebo ho dokonce (bez popotahování, jen vhodným nastavením profilu v proudu) můžeme vést proti proudu. Odpadne nám tak zbytečně často opakované přehazování. Splávek - lízátko vyvažujeme vždy tak, aby tělo splávku bylo celé ponořeno a nad hladinu vyčnívala pouze anténka.

Gramáž splávku

Jedná se o hodnotu, která je na splávku zpravidla vyznačena kvůli rychlejšímu a jednoduššímu dovážení. Vyznačený údaj v gramech znamená, o kolik je potřeba splávek dovážit zátěží, aby byl ve vodě optimálně ponořen. Vyvážení se provádí podle potřeby bročky různé velikosti nebo torpilami.

Ta rybařina je ale prošpikovaná cizími slovy a výrazy, co říkáte? Co že je to TORPILA? Neplést s tortillou, tohle není k jídlu, jedná se o olověnou zátěž podlouhlého tvaru, nejčastěji vřetenovitého. Slouží k dovážení sestavy na plavanou a vyrábí se běžně v hmotnosti od jednoho do deseti gramů. Upevňuje se navléknutím na návazec a zafixováním pomocí bročků. Do proudu se vyrábějí i speciální torpily, které jsou řešeny excentricky, aby zabránily kroucení návazce. Kromě olověných se můžeme setkat i s torpilami titanovými a wolframovými, které při stejném objemu vykazují vyšší hmotnost. Torpila nám umožní vyhnout se použití zbytečně velkého množství bročků na vyvážení splávku s vyšší gramáží, určeného pro daleké hody.

Dovážení splávku je velmi důležité, protože při nedostatečném dovážení klade splávek při záběru rybě zbytečně velký odpor a to může znamenat, že ryba následně znejistí a nástrahu pustí dříve, než stačíme zaseknout. Příliš velká zátěž by potom znamenala samovolné potápění splávku a tím by znemožnila jeho základní funkci. S dovážením si tedy vždycky pečlivě dejte záležet, vyplatí se to!

Barva a rozměry splávku

Možná se to leckomu nezdá tak důležité, ale i barva a rozměry splávku mohou náš budoucí úspěch či naopak neúspěch vcelku výrazně ovlivnit. Vždy je třeba vycházet z toho, do jakého místa budeme nahazovat, jakou nástrahu použijeme a v jaké hloubce ji chceme nabídnout. Pokud lovíme chvíli nablízko a potom to zase zkoušíme na dlouhý odhoz, je dobré mít s sebou víc sestavených prutů a střídat je, nebo jinak musíme splávek a návazec měnit podle situace, skutečně funkční zcela univerzální sestava prostě a jednoduše neexistuje, to je už dávno vyzkoušené.

BARVA SPLÁVKU je důležitá především v případě, že nástrahu prezentujeme těsně pod hladinou nebo v horní části vodního sloupce. Jedná se o to, že nápadně zbarvený splávek (především jeho potopená část, tedy tělo) by mohl ryby přece jen poplašit, je to prostě nezvyklé a atypicky zbarvené těleso v blízkosti potravy. Pokud lovíme s nástrahou těsně pod splávkem, je lepší volit malý splávek s nenápadnou anténkou. Slouží-li nám splávek jen k odhození plovoucí nástrahy (například foukané kukuřice nebo chlebové střídky), může být lepším a mnohem méně nápadným řešením použitím průhledného kulového plovátka. To je dostupné v různých velikostech a když ho podle potřeby naplníme vodou, dosáhneme požadované hmotnosti pro odhoz mnohem snadněji.

Patří vlastně KULOVÉ PLOVÁTKO mezi splávky? Možná je to diskutabilní, ale když už jsem ho zmínil, podívejme se na něj trochu zevrubněji. Je vyrobeno nejčastěji z čirého plastu a na obou koncích bývá opatřeno očky pro uchycení návazce nebo karabinky. Dostupná jsou plovátka kulatého i oválného tvaru, nejčastěji o průměru 25, 35 a 45 milimetrů. Plovátko má v boku malý otvor se zátkou, kudy lze do něj vpravit tolik vody, kolik je potřeba, to záleží na odhozové vzdálenosti a síle vlasce nebo šňůry spolu s gramáží prutu. Montáž je možné provést tak, že je návazec s nástrahou umístěn až za plovátkem, nebo návazec s nástrahou pomocí trojitého obratlíku můžeme situovat mezi plovátko a prut. Dopad plovátka do vody je sice trochu rušivý, jinak ale ryby nijak neplaší, často se využívá při lovu kaprů a amurů i dalších ryb z hladiny. Kulové plovátko neslouží k signalizaci záběru.

Setkat se můžeme i s průsvitnými splávky, které působí méně rušivě, barevná je u nich jen horní část nebo pouze samotná vyměnitelná anténka. V hodně čisté vodě a pro lov s nízkým ponorem jsou vhodným řešením.

Aby splávky dlouho sloužily

Když už jsme ty splávky vzali tak důkladně, asi bych neměl vynechat jednu věc, rybáři mnohdy zbytečně opomíjenou. Jedná se o správné uložení splávků, které zabrání jejich odření, zlomení nebo jinému poškození.

Máte-li připravené a vyvážené HOTOVÉ NÁVAZCE I SE SPLÁVKY, potom jsou ideální a snadno dostupné takzvané "žebříčky" na návazce, vyráběné pro uložení jednoho, tří, pěti nebo i deseti návazců. Pokud je navíc uložíme do vhodné krabice, budou návazce chráněny před mechanickým poškozením, zamotáním i před působením slunečního svitu, který vlascům také neprospívá.

SAMOTNÉ SPLÁVKY můžeme uložit do samostatných tubusů s odnímatelným víčkem, pro uložení většího počtu splávků se ale lépe hodí speciální pouzdra nebo zásobníky, většinou s průhledným víčkem. Tak máte o svých splávcích dokonalý přehled a hned můžete sáhnout po tom, který právě potřebujete. Že bychom splávky měli ukládat vysušené a zbavené nečistot, to snad ani není třeba psát...nebo ano? No, pro jistotu jsem to napsal, tím nic nezkazím, že?

Podvodní splávky a kačeny

I tady je to zařazení mezi splávky možná trochu sporné, ale ať nic nevynecháme. Podvodní splávky jsou určeny k tomu, aby nástražní rybku udrženy na požadovaném místě, jsou ale ponořeny pod hladinou a tudíž neslouží k signalizaci záběru. Tvar je většinou protáhle oválný, navlékají se za návazec a zajišťují pomocí zarážky nebo karabinky s obratlíkem. Využívají se nejčastěji při lovu sumců a velkých štik, v menším provedení je lze použít i při lovu candátů. Gramáž se běžně pohybuje od 20 až do 100 či více gramů, záleží na velikosti a druhu použité nástražní rybky. Někdy jsou řešeny jako zvukové, ty mají v těle dutou komoru s chrastivými kuličkami, které údajně zvyšují přitažlivost nástrahy a lákají ryby. Zvukové podvodní splávky se používaní téměř výhradně pro lov sumců.

Takzvané KAČENY jsou zavalité velké splávky, používané při lovu štik a sumců na živou rybku, bývají zhotoveny z korku, pěnového polystyrénu nebo z plastu a mají buď jen krátkou anténku, sloužící pouze k uchycení vlasce či šňůry nebo anténku s kuličkou, sloužící ke zviditelnění splávku při lovu na velkou vzdálenost.