Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Vranka obecná

Dnes už není vranka vyhlášenou nástrahou na velké pstruhy, takže se o ni rybáři moc nezajímají. Přinejmenším je to ale neuvěřitelně tlamaté a bizarní stvoření, které stojí za to si prohlédnout.

Inzerovat zde
  • Celoročně hájená
  • Minimální lovná délka: nemá
  • Chráněná, vedena v kategorii “ohrožený”

latinsky: Cottus gobio
slovensky: Hlaváč obyčajný
anglicky: Bullhead
německy: Westgroppe

řád: Ostnoploutví
čeleď: Vrankovití

potrava: všežravec
délka života: 8 let
pohlavní dospělost: 2-3. rok
doba rozmnožování: březen-duben

běžná velikost: 8 až 12 cm
maximum: 15 cm

Rozlišovací znaky

  • první hřbetní ploutev má 6 – 8 tvrdých paprsků
  • druhá hřbetní  15 – 19 (obvykle 16 – 17) měkkých paprsků
  • řitní ploutev 11 – 15 (obvykle 12 – 13) měkkých paprsků
  • prsní ploutev má 13 – 15 měkkých paprsků a břišní 1 tvrdý a 3 – 4 měkké paprsky
  • supiny nejsou vyvinuty

Na co se zaměřit při běžném pohledu

  • poměrně široké ploché tělo přitisklé ke dnu
  • široká tlama bez vousků
  • chybí šupiny
  • hnědé skvrnité zbarvení
  • výrazně vyvinuté ploutve – 2 hřbetní
  • prsní ploutve jsou velmi široké

Rozdíly oproti vrance pruhoploutvé

  • břišní ploutve nedosahují k řitnímu otvoru
  • pokud jsou na břišních ploutvích skvrny, pak nikdy netvoří pruhy
  • poslední paprsek břišních ploutví je delší než polovina celkové délky ploutve

Vranky jsou zajímavá a početná skupina ostnoploutvých ryb. Jsou to menší bizarní stvoření s širokou tlamou přizpůsobená k životu u dna. Přestože většina druhů obývá moře, i v našich vodách se najdou dva přímo typičtí zástupci této čeledi. Vranka obecná je z nich hojnější a vyskytuje se na velké části našeho území. Podobná vranka pruhoploutvá je vzácnější a najdeme ji jen v některých vodách na Moravě.

Jak už bylo řečeno, vranky jsou ryby přizpůsobené k životu v blízkosti dna. Toto přizpůsobení se na jejich těle nesmazatelně podepsalo a tak kromě shora zploštělého těla, širokých ploutví a maskovacího zbarvení, u nich došlo i k zakrnění plynového měchýře. Nejsou ostatně samy, stejně jsou na tom i další druhy ryb, které vedou podobný způsob života.

Vranka je poměrně drobnou rybkou nepřesahující většinou délku 15 cm. Na první pohled na ní upoutá široká hlava s velikou tlamou a do všech stran rozprostřené dobře vyvinuté ploutve. Počet a uspořádání ploutví je stejné jako u všech ostnoploutvých ryb, což znamená, že hřbetní ploutve jsou dvě a břišní jsou posunuty poměrně daleko dopředu, jen kousek za úroveň prsních. Prsní ploutve jsou široké a podobají se vějířům.

Břišní ploutve pak slouží odborníkům k rozlišení tohoto druhu od vranky pruhoploutvé. U vranky obecné jsou krátké a nedosahují k řitnímu otvoru, nelze na nich najít souvislé pruhování a jejich poslední paprsek je relativně dlouhý, v každém případě sahá dál než do poloviny délky ploutve.

Vranka je rybou čistých chladných vod s kamenitým dnem a dostatkem úkrytů. Pokud tyto podmínky má, je na takové lokalitě naprosto běžným druhem. Vzhledem ke své citlivosti ale z mnoha vod vymizela a dnes je na seznamu chráněných druhů.

Délka

průměrná: 8 až 12 cm
obvyklé maximum: do 14 cm
rekordní hodnoty: kolem 15 cm

Hmotnost

průměrná: 6 až 15 g
obvyklé maximum: do 30 g
rekordní hodnoty: kolem 50 g

Výskyt v ČR

Vyskytuje se v pstruhových a lipanových tocích na celém našem území, v minulosti byla dokonce prokázána z pražského úseku Vltavy (okolí Štvanice). Její početnost kolísá s měnící se kvalitou vod, úpravami toku apod.

Biologie druhu

Vranka obecná obývá tekoucí vody pstruhového a lipanového pásma. Její výskyt se v podstatě kryje s výskytem pstruha a lipana. Vyhledává úseky s kamenitým dnem, kde se ukrývá mezi kameny nebo v dutinách pod nimi. Protože nemá plynový měchýř pohybuje se pomalými a neobratnými poskoky. Cítí-li se ohrožena, neprchá nikam daleko, ale pokouší se ukrýt.

Aby co nejvíc unikala pozornosti nepřátel, je aktivní hlavně za šera a v noci.
Vranka se živí drobnými bentickými organismy jako jsou larvy jepic, pakomárů, pošvatek, chrostíků či muchniček anebo drobní korýši (blešivci, beruška vodní). Vzácně loví i větší kořist. V minulosti byla obviňována, že škodí tím, že konzumuje jikry a plůdek lososovitých ryb. Tato skutečnost nebyla ve větší míře prokázána, naopak vranka sama je častou potravou velkých pstruhů.

Vranka pohlavně dospívá ve 2. (samci a část samic) nebo ve 3. (samice) roce života. Vytírá se v březnu až dubnu na spodní stranu kamenů. Jikry tvoří jakousi hromádku a samec je hlídá a ochraňuje až do vylíhnutí plůdku. Jikry jsou relativně velké (po nakladení až 3 mm)a je jich tím pádem málo.

Literatura udává 80 – 1 300 kusů, obvykle je to ale do 500.
Vranka je poměrně významnou rybou zejména na pstruhových vodách. V některých horských potocích je spolu se pstruhem jedinou rybou, která se tam trvale vyskytuje a představuje pro větší exempláře pstruha důležitou část potravy. Kromě toho má i bioindikační význam – vody s jejím výskytem lze pokládat za čisté a vhodné k chovu lososovitých ryb.

Rozměry a růst

Vranka je pomalu rostoucím druhem a dožívá se obvykle nanejvýš 8 let. Rychlost růstu je hodně dána úživností lokality – některé horské potoky jsou na potravu extrémně chudé a ryby v nich žijící rostou velmi pomalu. Největší vranky pocházejí z lokalit s menší nadmořskou výškou.

Sportovní rybolov

Jako chráněný druh by neměla být záměrně lovena. Ojediněle může zabrat na drobné živočišné nástrahy nabídnuté v blízkosti dna nebo být ulovena do čeřínku. Vzhledem k absenci plynového měchýře se dá poměrně snadno chytit do ruky.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Vranka obecná

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář