Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Volavka popelavá

Volavka popelavá je velký, silně stavěný pták. Dorůstá 84–102 cm, v rozpětí křídel měří 155–175 cm a dosahuje hmotnosti mezi 1–2 kg.

Inzerovat zde

latinsky: Ardea cinerea
řád: brodiví
čeleď: volavkovití
potrava: ryby, hmyz, myši, hadi
doba rozmnožování: březen – květen
běžná velikost: 84 – 120 cm, rozpětí křídel měří 155 – 175 cm, hmotnost 0,80 – 3,30 Kg

Volavka popelavá je velký, silně stavěný pták. Dorůstá 84–102 cm, v rozpětí křídel měří 155–175 cm a dosahuje hmotnosti mezi 1–2 kg. Jejím nejnápadnějším znakem je dlouhý štíhlý krk a dlouhé končetiny, které ji umožňují pohybovat se i ve větších hloubkách. Je naprosto nezaměnitelná, ze spodní strany špinavě bílá a svrchu šedá s růžovožlutým zobákem, tmavým pruhováním na krku, černými konci křídel a tmavými prodlouženými pery na hlavě. Ačkoli je po většinu roku zbarvena podobně, v období rozmnožování má obvykle o něco červenější zobák a končetiny. Pohlaví se mezi sebou neliší, mladí ptáci jsou v porovnání s dospělci výrazně tmavší a z velké části postrádají bílé zbarvení krku a dlouhá tmavá pera na hlavě.

Létá s pomalými údery křídel, krk má přitom esovitě prohnutý a končetiny natažené.

Rozšíření

V Evropě se početnost i areál druhu může značně měnit i během několika málo let. Hlavně po tuhých zimách se stavy snižují, v průběhu 2-7 let se opět dostávají do původních stavů. Mírnější zimy v posledních letech naopak vedou k šíření druhu na sever, takže můžou zahnízdit i v severní Skandinávii. Severní populace jsou z větší míry tažné, zimují jižněji od hnízdišť, naše většinou ve Středomoří, menší část táhne až do oblasti Guinejského zálivu v tropické Africe. V Evropě se početnost v průběhu posledních cca 40 let silně zvýšila, v současnosti tam hnízdí více než 210 tisíc párů.
V České republice hnízdí pravidelně na celém území v okolí větších vodních ploch, nejvýše 730 m.n.m. na Šumavě. V posledních letech se stavy zvyšují i u nás, v letech 2001-03 hnízdilo na našem území 1900-2300 párů.

Způsob života

Volavky popelavé jsou velmi přizpůsobivé. Vyžadují jen rybnaté vody od potoků I až po mořská pobřeží a trochu klidu. Nevyskytují se jen ve velkých lesních komplexech.

Když má dostatek potravy, je-li například dostatek myší nebo kde se – na jihu – vyskytují hejna sarančí, vydrží volavka i bez vody. Tam, kde není pronásledována, zvyká si i na lidi a hnízdí dokonce uprostřed velkých měst, např. ve Stockholmu, Amsterodamu, Nairobi a v Mombase.

Volavky popelavé jsou částečně tažné, na hnízdišti se objeví už před jarním táním, ale odtahují už brzy po vy hnízdění. Hlavně mladí ptáci, když jsou už schopní letu, konají daleké tahy a dostávají se až do severní Afriky. Mnohé mladé volavky byly už později nalezeny ve volavčích koloniích, vzdálených až několik tisíc kilometrů od místa svého narození. Většina volavek popelavých přezimuje v jižní a západní Evropě, mnohé i ve střední Evropě, kde za krutých zim dochází k velkým ztrátám.

Hnízdí v koloniích, často společně s ostatními druhy koloniálně hnízdících ptáků. Hnízda si staví na stromech, v posledních letech jsou stále častější případy, kdy vyhnízdí i v rákosinách. Od konce února do poloviny května snáší 1-7 vajec ve 2 až 4 denních intervalech. Po 25-28 dnech inkubace se líhnou postupně mláďata, ta se na hnízdě zdržují 6-7 týdnů a pak se rozlézají do okolí hnízda, na noc se ale vracejí zpět. Za další 2 týdny jsou už plně vzletná. Pohlavně dospívají ve dvou letech, nejvyšší zjištěný věk je 24,5 roku.
Potravu tvoří hlavně ryby (kolem 15 cm.), dále obojživelníci, plazi, drobní savci, hmyz, korýši a měkkýši.

Rozmnožování

Volavky popelavé hnízdí zřídka jednotlivě, častěji v koloniích. Volavčí kolonie mohou být prastaré, mnohé z nich ptáci používali už před staletími. Kladení vajec začíná už v březnu. V květnu panuje ve velké volavčí kolonii značný hluk. Mladí ptáci drsně kvákají, do toho se ozývá krákání starých ptáků.

Chování volavek popelavých je odlišné v době, kdy samotářsky loví nepříliš hojné ryby a v době hnízdění, kde jim společenství ostatních ptáků poskytuje výhody, neboť mnozí nepřátelé se do volavčí kolonie neodváží. Výsledkem tohoto rozdílného chování je u volavek, stejně jako u dalších v kolonii hnízdících ptáků, na gesta bohatý rituál, s nímž se přibližují na hnízdo ke svému partnerovi. Těmto pevně stanoveným gestům rozumějí partneři ptáků jako signálu, který dovoluje, aby se přiblížili, aniž by u hnízdícího ptáka vyvolali obrannou reakci.

Při pozdravném rituálu předává pták partnerovi větvičku jako symbolický příspěvek ke stavbě hnízda. Řečeno po lidsku, vytříbenou zdvořilostí předcházejí volavky instinktivní agresi svého partnera.

Oba rodiče sedí na 3-5 vejcích 26-27 dnů, mláďata zůstávají v hnízdě 6-7 týdnů. V kolonii je možno většinou vidět mláďata nejrůznějšího stáří. Staří ptáci je krmí ze zobáku zhruba každé 2 hodiny, potravu obstarávají až ze vzdálenosti 30 km. Vypadnou-li mláďata z hnízda, krmí je staří ptáci dál na zemi.

Potrava

Volavka popelavá potřebuje denně asi 500 g živočišné potravy. Loví hlavně ryby, ale i hmyz, myši, hady, mladé ptáky, dokonce i dospělé potápky malé. Při lovu kráčí volavka pomalu terénem. Když spatří kořist, vyrazí bleskurychle zobákem přesně na cíl.

V přirozeném prostředí se ryby mohou schovat, v umělém rybníce či sádce jsou vůči volavce bezbranné. Proto rybáři tak usilují o odstřel volavek a mnohde také získávají k němu povolení. Bylo by účelnější zamezit volavkám přístup k rybám nad vodou napjatými drátěnými sítěmi a starat se, aby ptáci měli k dispozici vhodné přírodní vody, v nichž stavy ryb neohrožují.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Volavka popelavá

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář