Vláčení se zaměřením na cílovou rybu

Podívejme se tedy na nejpopulárnější dravce našich vod a na to, jak je ulovit.

Štika je velmi oblíbená

Mezi dravými rybami je bezesporu štika tou nejznámější, tohohle dravce znají i děti a preparované štičí hlavy s hrozivými zuby jsou ozdobou mnoha rybářských zákoutí. Největší pravděpodobnost úlovku štiky máme v polovině června, kdy začíná sezóna lovu dravců a štiky přes zimu trochu pozapomněly na záludnosti rybářských nástrah. Bývají při chuti po celý den, nejlepší doba k lovu se s nadcházejícím létem přesunuje na ranní a večerní hodiny, při podzimním ochlazení se lovu štik můžeme věnovat prakticky po celý den. S nástupem zimy se sice aktivita štik snižuje, na vhodných místech ale máme šanci i při zámrazu. Nejoblíbenější metodou je rozhodně vláčení, kdy můžeme použít prakticky všechny typy umělých nástrah, pro lov velkých, zkušených a opatrných štik se občas osvědčuje nejlépe mrtvá rybka na systémku. Při lovu štik vždy používejme kvalitní lanko nebo návazec ze silného vlasce, jinak by nás ztráta životní ryby mohla pořádně mrzet.

Sumec láká jako trofejní úlovek

Pro někoho je lov sumců běžnou rutinou, spousta rybářů ale o tomto mohykánovi našich vod spíš jen sní a zatím neměli na úlovek štěstí. Je třeba vyjít náhodě trochu naproti a vytipovat si revír, kde se sumci vyskytují v hojnějším počtu, potom se vybavit dostatečně důkladným náčiním (ovšem není třeba zacházet do extrémů) a především prověřit pevnost všech trojháčků, karabinek a obratlíků, souboj se sumcem je někdy skutečně "silová záležitost", za sebemenší nedbalost často platíme ztrátou ryby. Sumce lze lovit přívlačí na větší plandavky, rotačky, oblíbené jsou i woblery a jigy, k vydráždění ryby se používá často vábnička, vydávající při ponořování do vody a vytahování mlaskavé zvuky. Sumci se často loví i na velkou vláčenou rybku. Na větších vodách je skvělým pomocníkem loďka s echolotem.

Ulovit bolena je výzva

Bolen je velmi plachá ryba, ačkoli se jedná o kaprovitou rybu, je to odmala výhradní dravec. Pohybuje se u hladiny a proto se musíme krýt, postupovat co nejopatrněji a nahazovat dostatečně daleko. Boleny najdeme v podjezí, za mostními pilíři i dalšími překážkami, vyskytují se také na stojatých vodách, kde je ale lov díky jejich plachosti ještě náročnější. Můžeme použít povrchových vláčecích nástrah, pod hladinou vedených rotaček a plandavek, plovoucích woblerů i speciálního "bolenového peříčka", které nahazujeme nejčastěji pomocí sbirulina.

Candáti z hloubek i z mělčin

Candáty budeme hledat především v hlubších místech a v blízkosti terénních zlomů. Rádi se zdržují poblíž bezpečného úkrytu, najdeme je tedy i u potopených stromů a zatopených zbytků staveb. V letním období občas candáti vyjíždějí brzo ráno a navečer lovit drobné rybky do pobřežních mělčin, jinak se spíš drží v hloubce. Ideálním časem pro lov candátů je především konec podzimu a nástup zimy. U dna vláčenému potápivému wobleru nebo plandavce často neodolají, na zkušené ryby je účinná i mrtvá rybka, kterou lze vést opravdu hodně pomalu, je to tedy nástraha pro období, kdy teplota vody již silně poklesla a s tím se snížila i aktivita ryb.

Kouzlo pruhovaných loupežníků

Když se okouni vydají na lov, většinou o nich brzo víme, protože nadělají pořádný rozruch, když se pustí do hejna rybiček nebo je naženou až ke břehu. V takovém případě bychom si měli pospíšit, okouni se nikde nezdrží dlouho a ani čas aktivního shánění potravy netrvá zpravidla déle než několik desítek minut. Na řece narazíme většinou na hejno, složené z několika kusů, na údolních nádržích a přehradách občas ale loví v hejnech, čítajících i několik desítek kusů, od nejmenších až po ty velké. Na okouny platí především malé rotační třpytky, woblery a twistery, skvělou nástrahou jsou i pomalu vláčené slunky nebo jiné malé rybky.

Cíleně zaměřit se můžeme i na další ryby, například na pstruhy, siveny nebo tlouště, nechme si to ale zase do jiného článku.