Valivý hod je skvělý pomocník

Muškaření, to nejsou jen ladné elegantní smyčky nápadně zbarvené šňůry, létající rybáři nad hlavou. V některých situacích se musíme uchýlit ke stylům házení, které nejsou zcela obvyklé a příliš elegantně nevypadají. Ovšem pokud splní svůj účel, proč bychom je také v případě potřeby nevyužili? V zásadě jde především o to, dopravit i ve ztížených podmínkách umělou mušku nenápadně, přirozeně a bez rizika "chytání veverek" tam, kam je třeba. Jednou z takových technik, které se vyplatí znát a občas použít, je právě takzvaný "valivý hod" Jak se to dělá? Není to moc obtížné, ovšem pár zásad je třeba znát a dodržet.

Kde valivý hod využijeme?

Možností je hodně, nejčastěji po něm sáhneme v případě, že za sebou ani kolem sebe nemáme moc prostoru a nahazujeme s klasickým jednoručním prutem. Tedy na menších, poměrně hodně zarostlých vodách, kde nechceme vstupovat do řečiště, abychom si nepoplašili ryby, dále na stojatých vodách v místech, kde nelze použít běžné házení "přes hlavu" a přitom víme, že ryby nejsou daleko, ovšem přece jen mimo náš dohoz, možný klasickým stylem. Tuto techniku ale využijeme i na větších tocích například v situaci, kdy potřebujeme mušku dopravit třeba pod větve a bočního hodu není možné použít. Najde své uplatnění při chytání na suché i mokré mušky, při lovu na nymfy a často i při streamerování. Jen u francouzské nymfy valivý hod nelze praktikovat, protože s extrémně dlouhým návazcem a velmi tenkou šňůrou (která mnohdy ani neopouští koncové očko prutu) na dlouhé měkkém prutu bychom nemohli využít energii hmotnosti šňůry, tam by byla pak veškerá snaha marná.

Se šňůrou WF to moc dobře nejde

Valivý hod funguje zjednodušeně řečeno tak, že špičkou prutu udělíme šňůře, vysoukané do vody před sebe nebo spuštěné po proudu pohyb, který se následně přenese od prutu až ke konci šňůry a vytáhne za sebou návazec, který nakonec dopadne rozvinutý ve směru, který jsme si volili. tedy takhle to bude vypadat v případě, že jsme techniku valivého hodu správně pochopili a zvládli. Proč by to tedy nemělo fungovat se šňůrou tvaru WF (Weight Forward) a s oboustranně ujímanou šňůrou (DT) to přitom jde? Ono by se na krátkou vzdálenost dala i ta WF šňůra pro tento způsob lovu použít, ale jakmile chceme házet dál, než jak je dlouhá zesílená "hlava" šňůry typu WF, máme problém. Jde o to, že u šňůry typu WF tenká část šňůry (označovaná běžně jako "running") nedokáže přenést dostatek energie od špičky prutu na silnější přední část (říká se mu "belly", v překladu tedy "břicho") tak aby ji dokázala zvednout z vody a odhodit. Potom takový pokus končí většinou zašmodrchanou šňůrou nebo tím, že všechno i s návazcem padne nekontrolovaně do jednoho místa. A s takovou prezentací se záběru nejspíš nedočkáme. Především při lovu se suchou muškou přece potřebujeme, aby se návazec rozbalil a dopadl pokud možno vyrovnaný. Ujímaný návazec se rozbaluje lépe, ať už je jednodílný nebo si ho svážeme z kusů vlasce o různé síle sami.

Při nahazování mokrých mušek se o správné rozbalení návazce také budeme snažit ze všech sil, především v případě že chytáme na dvě nebo dokonce na tři mušky, jinak by s totiž mohly zachytit za návazec nebo mezi sebou navzájem a čekalo by nás v lepším případě pracné rozmotávání, v tom horším bychom museli sáhnout po nůžkách. To platí i pro lov s nymfami, pokud jich používáme více najednou, navíc je třeba zatížené nymfy před odhozením přitažením dostat co nejblíž ke hladině. Stejně je to se streamery, nezatížené a málo nasákavé odhodíme poměrně snadno i docela daleko, ovšem ty, které jsou "nakrmené" olovem nebo tungstenem se odhazují značně obtížněji. Netvrdím však, že to s vhodným vybavením a trochou praxe nejde, ale o tom si povíme o kousek dál...

Vhodné vybavení

O vhodném tvaru šňůry jsem se už zmínil, oboustranně ujímaná (Double Tapered - DT) je rozhodně nejvhodnější volbou. Ale kterou? Ideální je pro valivý hod plovoucí šňůra, jde to ale i s intermediální, ovšem co se potápivé týče...no, žádná sláva. A pokud ano, tak jen na menší vzdálenost. S nejjemnějšími pruty a extrémně lehkými šňůrami (tedy v kategorii AFTMA 1 až 3) nebývá valivý hod moc efektivní a nedocílíme delších hodů, i když se budeme hodně snažit. Ano, jde to provést, ale s prutem AFTMA 4 nebo 6 (případně i vyšší kategorie) je provádění valivého hodu mnohem snadnější, určitě pro začátek, když budete chtít tomuhle způsobu házení přijít na kloub, tak si vezměte spíš prut s vyšší AFTMA, s rychlejší akcí, soustředěnou víc do špičky a půjde to mnohem lépe. A když se to naučíte, půjde vám to i s nějakou měkkou "žvejkačkou".

Jak to tedy provést?

Před provedením valivého hodu musíme každopádně nějakým způsobem dostat šňůru na vodu. Buď ji tedy můžeme spustit s proudem, nebo opatrně pár metrů vytřepat před sebe na hladinu. Mále-li šňůru před sebou, zvedneme špičku prutu do polohy, u hodinek označované jako jedna hodina (šňůra se napne a prověsí se před námi do mírného oblouku), potom jí pozvolna zesilujícím švihem udělíme energii a šňůra, poslušná fyzikálních zákonů, vyletí směrem dopředu. Za sebou vytáhne i návazec s muškou, samozřejmě, ten ji ale spíš jen brzdí, právě proto je házení s "důkladnějším " náčiním snadnější. Chce to praxi to je jasné. V první řadě se musíme naučit šňůře udělit energii (ne, nejde o výrazně zvýšenou sílu, s tou to nepřehánějte, jde o přenesení energie prutu do šňůry!), potom musíme správně vycítit okamžik, kdy už šňůra "táhne" směrem dopředu a v tom okamžiku uvolnit levačkou zbytek šňůry, který držíme ve smyčce v levé ruce nebo ho máme rozložený před sebou na břehu. Ano, je to stejné jako "dorážení" šňůry při hodu s jednoduchým tahem. Před dopadem můžeme šňůru lehce přizvednutím špičky (kterou jsme při odhozu sklonili téměř do roviny nad vodou) podtrhnout a zajistit tak rozbalení návazce a jemný dopad mušky.

Při použití intermediání šňůry je třeba přitažení před odhozem (spojené s přizvednutím špičky prutu) provést rychle a důrazněji, abychom dostali šňůru na hladinu a tak bylo možní ji odhodit. U potápivé šňůry je to ještě o něco obtížnější, lze to s úspěchem praktikovat jen u šňůr s potápivostí S 1 nebo 2, těžší šňůry už prostě ke hladině nedostaneme, nebo musíme házet jen na malou vzdálenost.

Kratší návazec jde snadněji ovládat

Použití kratšího ujímaného návazce při této technice hodu je bezesporu výhodné, ale pokud valivý hod používáme jen občas, kdy by se zdržoval se zkracováním a opětovným prodlužování návazce, že? Ovšem pokud je návazec delší než prut (což se používá hlavně u jezerního muškaření a při chytání na stojáku vůbec), potom pomůže jedině použití prutu "vyšší ráže" (AFTMA 6 až 4). Kratší návazec se snadněji rozbaluje i pokládá na hladinu, dobře se s ním chytá i za větrného počasí. Ovšem na klidné vodě bývají ryby opatrné a právě dlouhý, hodně jemný návazec může být cesto k úspěchu - potom musíme najít tu zlatou střední cestu a zvolit odpovídající délku.

Jak nezachytit špičku prutu

Při prvních pokusech o valivý hod si dejte pozor na to, abyste špičkou nepohybovali přesně ve stejné svislé rovině při napnutí šňůry před odhozením a pří odhazování šňůry, protože by mohlo dojít k tomu, že se vám šňůra omotá kolem prutu, což bývá docela nepříjemné. Když totiž potom musíte někde na břehu, obklopeni křovím, rozmotávat už poněkolikáté návazec a šňůru, máte chuť s tím praštit a na valivý hod raději zapomenout. Nedělejte to, byla by to opravdu velká chyba! Nikdo učený z nebe nespadl, ale dá se to zvládnout a jednou vám třeba právě tenhle způsob nahazování dopomůže k pěkné rybě. Tak vydržte a zkoušejte házet dál, než to bude to pravé!