Údržba a opravy muškařských šňůr

Pravidelná údržba rybářského náčiní je potřebná a vyplatí se nám. Nejčastěji se k údržbě ve větším měřítku dostaneme v zimním období, kdy máme přece jen méně možností dostat se k vodě a tak se o své náčiní aspoň ve volných chvilkách můžeme postarat. Především muškaři většinou na zimu věnují velkou pozornost i šňůrám, které si údržbu bezesporu zaslouží. Kdo by se pokusil spočítat, kolik kilometrů muškařské šňůry projde očky prutu za jednu sezónu při častých docházkách k vodě, došel by k neuvěřitelným číslům. A stejně to platí i pro vlasec nebo pletenku, používané na přívlač. Podívejme se tedy v tomto článku na problematiku muškařských šňůr.

U muškařské šňůry je nejdůležitější dokonalý povrch

Šňůra s hladkým a nepoškozeným povrchem totiž mnohem snadněji prokluzuje při házení očky, což umožňuje delší a především přesněji umístěné hody. Moderní muškařské šňůry, které nahradily původní splétané hedvábné (které jsou sice také stále dostupné, ale dost drahé a využívá jej jen minimum rybářů) jsou vyrobeny ze syntetických materiálů. Šňůra se zhotovuje tak, že na pleteném nebo monofilním jádru je nanesena vrstva PVC materiálu (konkrétní receptury si výrobci z pochopitelných důvodů nechávají pro sebe) buď s mikroskopickými bublinkami (plovoucí šňůry) nebo naopak s jemným kovovým práškem (potápivé šňůry). K poškození nejčastěji dochází buď mechanicky - uskřípnutím v navijáku, šlapáním po šňůře nebo při necitlivém rozplétání smyček, nebo stárnutím, přinášejícím lámání šňůry v nejvíce exponovaných místech.

Čištění je základ i v průběhu sezóny

O tom, že je třeba občas šňůru očistit citlivým protažením měkkým hadříkem, nejlépe napuštěným impregnačním a čisticím přípravkem na šňůry, ví dobře každý muškař. Tímto způsobem zbavíme povrch šňůry drobných nečistot, které by časem mohly způsobit prodření i těch nejkvalitnějších oček a současně dojde i k zacelení mikroskopických oděrek a prasklinek, které se na šňůře vytvořily. Především u plovoucích šňůr to přispívá i k lepším plovacím vlastnostem.

Se zlomenou šňůrou toho moc nenaděláme

Ke zlomům dochází prakticky výhradně u šňůr s pleteným jádrem. Při vysoké rychlosti pohybu šňůry ve vzduchu při házení a někdy velmi tenkých smyčkách (o občasném nechtěném "prásknutí" se raději ani nechci zmiňovat) je díky ohybu povrch šňůry v kritickém místě nestejnoměrně namáhán a tudíž se vzniku těchto míst nedá zabránit. Především starší šňůry jsou k němu náchylné, nové přece jen snesou hodně. Co s takovou popraskanou šňůrou? Záleží na tom, ve kterém místě se prasklina (nebo praskliny) nachází. Pochopitelně je to nejčastěji v ujímané špičce a v přední části šňůry všeobecně, tato část je také nejvíce a nejčastěji používána. Při nahazování cítíme, jak zlomená místa drhnou v očkách a šňůra se těžko ovládá. U plovoucích šňůr je čas na pořízení nové, pokusy o opravu jsou jen ztrátou času, vážně. Odříznutí poškozené přední části znamená mnohem horší házecí vlastnosti a jen bychom si kazili pohodu a příjemný zážitek z muškaření. Zlomenými místy se voda navíc dostává i do pleteného jádra a tudíž výrazně zhoršuje jeho plovací vlastnosti.

U šňůr typu DT (Double Tapered - oboustranně ujímané) je nespornou výhodou i to, že lze po opotřebení jednoho konce šňůry používat druhý, zatím prakticky nový konec, po další sezónu nebo dvě. Právě proto je třeba dbát na to, abychom šňůry DT v období, kdy je nepoužíváme, vymotali do velkých volných smyček. tak snížíme na minimum působení tvarové paměti.

Potápivé šňůry mají výrazně vyšší hmotnost při stejném průměru, takže i když je při odhození také cítíme "škubat" v očkách, chytat se s nimi dá i v případě, že na šňůře nějaký ten zlom je.

Poškození pláště a přetržení

V případě malého poškození pláště muškařské šňůry je možné provést opravu pomocí vhodného lepidla. Už to sice nebude úplně ono, ale pokud se nejedná o prvních osm až deset metrů, bude šňůra jakžtakž ještě použitelná. Velmi dobré zkušenosti mají kolegové s lepidlem Aquasure (neboli Aquaseal), použít lze i lepidlo Ceys na PVC, které ale potřebuje na vytvrdnutí až 48 hodin. Při lepení je dobré místo očistit, odstranit otřep a nanést lepidlo, v průběhu tuhnutí (u Aqasure je to během chvilky) navlhčenými prsty srovnat do optimálního tvaru.

Je-li poškozeno i pletené jádro nebo je šňůra úplně přetržena, jsou dostupné dvě varianty. Ani jedna není ideální, ale pokud to není na tom již zmíněném, nejčastěji používaném konci šňůry, spojení můžeme provést. Buď spleteme a slepíme oholenou část jádra z obou konců a spoj potom překryjeme tenkou vázací nití a přetřeme Aquasurem, nebo použijeme převlečnou punčoškovou rychlospojku, do níž nasadíme oba konce poškozené šňůry. Spojku si vyrobíme z běžné s očkem tak, že očko odstřihneme a máme volné oba konce pro vsunutí poškozených, kolmo čistě zaříznutých konců poškozené šňůry. (Tuhle druhou metodu jsem jednou sám použil, když jsem si přejel muškařskou šňůru na bruslích, ale to raději nechám až na dobu, kdy bude zavedena rubrika "Neuvěřitelné a nepravděpodobné historky z rybaření").

Nechat šňůru na navijáku mimo sezónu?

• Před uložením na zimu je dobré šňůru z navijáku vymotat do větších smyček a volně uložit, přece jen tak snížíme riziko tvarové paměti. To existuje i u těch nejkvalitnějších šňůr, ačkoli mnozí výrobci tvrdí opak. Šňůra samozřejmě "přezimuje i na navijáku, ale není to ono. Pokud je navinuta tak, že tvoří kličky nebo je příliš utažena, alespoň ji vymotejte a natočte znovu opatrně a bez velkého tahu.
• Občas je dobré šňůru i podélně vyrovnat, postačí ji vytočit do proudu bez mušky a nechat srovnat podélné zkroucení, případně to jde i potahováním po mokré trávě nebo sněhu (jinak bychom na suchém, drsném povrchu mohli šňůru spíš jen poškodit)