To správné vybavení na feeder III.

V poslední části povídání o feederové výbavě se podíváme trochu zevrubněji na krmítka, bez nichž si tento lov vlastně nedokážeme ani představit, na feederové terče a další praktické součásti výbavy. Ovšem jsou i další věci, které není dobré podceňovat. Ono to bez nich sice také jde, ale výsledky tomu potom odpovídají. Takže zapřemýšlejte, co máte a co by to ještě chtělo, pokud chcete s feederem lovit úspěšně a v maximální pohodě. Spousta náčiní samozřejmě není určena jen pro lov s feederem a využijeme ho i při dalších rybolovných technikách.

Principem lovu na feeder je krmítko

Krmítko k lovu na feeder neodmyslitelně patří, vždyť je po něm tato technika i pojmenována. Ovšem není krmítko jako krmítko, rozdělují se podle typu, tvaru, použitého materiálu, kdo se v tom má vyznat, že? A přece to zase tak složité není - ke zjednodušení pomůže i to, když si je rozdělíme na tři základní typy:

• Otevřené krmítko bývá nejčastěji zhotoveno z plastu nebo je vytvarováno z drátěné síťky. Ačkoli ho zatíží i vmáčknuté krmení, pro delší odhoz bývá opatřeno mnohdy ještě olovem. Tvar má buď válcovitý, nebo je hranaté, se čtvercovým či obdélníkovým profilem. Proč tomu tak je? Na stojaté vodě válcovitý tvar není na škodu a krmení se do něj dobře mačká, ovšem v proudu by takový váleček měl tendenci "putovat" po dně, a nakonec se možná i někde zachytit. Když potřebujeme pevné držení pozice na dně v proudu, použijeme hranaté krmítko a je vyřešeno. Na malých vodách postačí lehká, menší krmítka, ne velké řeky a nádrže použijeme "klece" o hmotnosti 40 až 70 gramů. Tomu samozřejmě musí odpovídat volba prutu i návazce, ovšem stále se jedná o lov s jemným náčiním.

Do otevřených krmítek používáme spíš kompaktnější krmnou směs, spíš trochu sušší a ne moc lepkavou, po namačkání do krmítka by měla držet tvar a nevypadávat. Soudržnost oceníme i v proudu, na stojatém revíru jde hlavně o to, aby krmítko s obsahem zůstalo plné i po dopadu na dno, následné pozvolné rychlejší uvolňování částí směsi je žádoucí.

Do kategorie otevřených krmítek lze započítat i krmítka z drátěných spirál i modely s vodicí plastovou nebo kovovou trubičkou uprostřed. Velmi dobře se s nimi nahazuje daleko a s vysokou přesností, kombinujeme je nejčastěji s poměrně krátkým návazcem, jsou vhodná i pro lov s plovoucími nebo volně se vznášejícími nástrahami.

• UZAVŘENÁ KRMÍTKA se hodí především tam, kde používáme živé návnady, tedy v první řadě bílé červy, najdou využití hlavně v místech se dnem bez nánosu bahna a tlejících rostlinných zbytků. Zhotovena bývají převážně z plastu a díky drobným otvorům z nich nástražní červíci samovolně vylézají nebo jsou i vyplavováni proudem. U takzvaných kombinovaných krmítek je možné jeden nebo oba konce otevřít sejmutím koncovky a využít je tak i jako výše zmíněná krmítka otevřeného typu. Spolu s červy můžeme do nich samozřejmě přidat i řídkou krmnou směs, která při vyplavování vytváří krmný mrak a pachovou stopu, lákající ryby z větší vzdálenosti. Používáme-li jako náplň uzavřeného krmítka červy, je třeba aby byli živí a čiperní, jinak by celý efekt nefungoval.
• Poměrně novým typem je krmítko METHOD, které se odlišuje svým vzhledem i způsobem používání. Je to ploché krmítko se zvýšeným profilem (nejčastěji vylisovaným nebo zhotoveným z drátu), k němuž patří i díl, který do vody neházíme a poslouží nám jen k namačkání krmné směsi na krmítko. Je to vlastně jakási formička, vyrobená většinou z měkčeného plastu. Poslouží k "upěchování" krmné směsi tak, aby při náhozu nespadla z krmítka, tudíž při dopadu na dno bude na dně ležet zatížený základ krmítka, nad ním vznikne z rozpouštějící se krmné směsi lákavá hromádka rybích dobrot. Method krmítka se vyrábějí v různých modifikacích, základní provedení je buď pevné nebo průběžné. Tento typ krmítek je mimořádně vhodný do stojatých a jen mírně táhnoucích vod, používá se hlavně při lovu kaprů. Speciální krmné směsi s vysokou lepkavostí (aby dobře držely na krmítku) se dají koupit i hotové pod označením method mix.

Terče nejsou jen pro střelce

Připadá vám používání feederového terče zbytečné? Možná je to tím, že jste ho vlastně ano pořádně nevyzkoušeli. Tahle pomůcka totiž není nezbytná, ale kdo se s ním naučí chytat, už bez něj většinou k vodě nejde. Terč totiž usnadní rozeznání jemných záběrů, které sice feederová špička přenáší, ale jsou natolik nevýrazné, že časem unavené oči rybáře na ně někdy ani nereagují. Nemusí mít tvar klasického disku se soustřednými kruhy, existuje velké množství různě řešených terčů - důležitý je vždy princip, tedy možnost rozlišení změny polohy špičky i v případě, že se jedná o skutečně nepatrný kousek. I to totiž často značí záběr. Většinou se vyrábí jako oboustranný, jedna strana bývá světlá a druhá kontrastně tmavá. Podle podmínek si potom vybereme.

Výborným pomocníkem je terč při lovu za šera a v noci, protože sledovat samotnou špičku (i když je opatřena chemickým světélkem) je občas matoucí a někdy si potom nejsme jejím pohybem jisti. Při použití terče a vhodném umístění slabého světelného zdroje (postačí LED světlo na minimální výkon) vrhá špička prutu na terč stín a jeho pohyb zaregistrujeme snáze než pohyb samotné špičky. Snadno ho upevníme na zapichovací vidličku, při transportu lze většinu terčů svinout nebo složit, takže moc místa vážně nezabere. Vyzkoušejte ho a uvidíte....

Tip:

Terč se dá v rybářských potřebách koupit, ale pokud máte trochu času a chuť do práce, můžete si ho vyrobit. Nechte se inspirovat v obchodech dostupnými vzory a uvidíte, že to zvládnete i sami. Ideální je terč, který jde snadno svinout. Prodávané terče nejsou nijak drahé, ale pokud chcete mít radost z vlastnoručního výrobku na ryby, tohle je výborná příležitost...

Vidičky, stojany a trojnožky

Klasika jsou zapichovací vidličky, ovšem ne všude je jejich použití snadné a možné. Hlavně je třeba, aby prut ve vidličkách držel stabilně a nekýval se, protože v takovém případě by byla funkce jemné špičky k ničemu. Vidličky by měly mít nastavitelnou výšku, na jeden prut potřebujeme vždy dvě (a jednu pro terč, pokud ho použijeme). Využijeme je i při dalších rybolovných metodách.

Zavrtávací vidličky jsou o něco dražší, ovšem mnohem stabilnější a lze je použít i na místech, kde obyčejné vidličky jsou k ničemu. Drží ve vyschlé půdě, zmrzlé hlíně i v blátě, manipulace s nimi je velmi snadná.

Stojánky pro uchycení prutu vložením spodní části rukojeti se často používají i při lovu na položenou. Jedná se o jednoduché a funkční řešení. Je dobré, když je u nich možné nastavit potřebný úhel.

Speciální feederová ramena lze použít, pokud při lovu máte s sebou křesílko nebo bednu, na kterou se ramena upevňují. Lze je použít v každém terénu a prut máte při ruce.

Trojnožky s nastavitelnou délkou nohou mají tu obrovskou výhodu, že je lze použít prakticky kdekoli, i na šikmém svahu, nepoškozují podklad a jsou velmi stabilní. Ovšem přece jen je to další kus vybavení, náročnější na přepravu.