Taje podzimního feederového krmení

Ani s koncem podzimu a nastupujícím zimním obdobím není nutné feederové pruty odstavit do kouta nebo uklidit do skříně. Pokud teploty nespadnou hodně hluboko pod nulu, máme s touhle jemnou a vysoce efektivní rybolovnou technikou stále šanci na úlovek. Může se jednat o drobnější bílé ryby, někdy ale jsou i v chladnější vodě při chuti dokonce velcí kapři, cejni a to ani nemluvím o tlouštích, ti mají chuť na dobré sousto snad po celý rok. Na volbě, přípravě a vhodné nabídce krmných směsí samozřejmě záleží celoročně, v období, kdy se aktivita ryb s klesající teplotou vody snižuje, bychom se však právě na volbu a přípravu správného krmení pro lov s feederem měli zaměřit dvojnásob. Ať už si budeme krmení připravovat sami, využijeme připravených polotovarů nebo koupíme hotovou směs, měli bychom mít na zřeteli vše, co s nástupem podzimu a blížící se zimou platí o krmení najednou dvojnásob. Kde tedy začít?

Barva je určitě důležitá

To platí pochopitelně nejen o feederovém krmení, ale právě na něj se v tomto článku zaměříme. Barva má určitě vliv na výsledek lovu, ačkoli někdy by se mohlo zdát, že se její důležitost přeceňuje. Většina vnadicích směsí do krmítek i k volnému přikrmování se pohybuje v odstínech hnědé, červené, černé, žluté a zelené, pomocí potravinářských nebo speciálních barviv můžeme dosáhnout i barev dalších. Mají některé druhy ryb v oblibě určitou barvu?

Mnozí z mých kamarádů preferují při lovu kaprů koncem roku odstíny zelené, prý jim funguje nejspolehlivěji. Setkal jsem se i s názorem že kapr má rád krmnou směs i nástrahy, v nichž převládá červená barva...no, nevím. Podle mého záleží na tom, zda se krmení i nástraha barevně odlišuje od barvy dna a je tak pro ryby snadněji viditelná a vyhledatelná. To platí hlavně v případě, že krmíte pravidelně a dlouhodobě, potom se ryby naučí vyhledávat i nezvykle zbarvené krmení a nástrahy, navíc je berou bez obav a nejistoty.

K lovu cejnů je často doporučována spíš světlejší vnadicí směs s přídavkem kalicí hlíny, pro mě klasikou zůstává hnědá až černá. Plotice dávají v zimním období přednost spíš tmavšímu krmení, příměs světlejších ingrediencí ale určitě není na škodu. Lín má v oblibě tmavší krmné směsi v černozeleném zbarvení. Také parmy preferují s podzimem spíš tmavší odstíny krmných směsí. To samé platí i pro karasy, kteří se ale v poslední době nějak z našich revírů vytrácejí nebo jsou vytlačeni nešťastně importovaným karasem stříbrným. A tloušti? Ti mě dokáží vždycky překvapit, u nich nic neplatí ani na padesát procent. Někdy nevybíravě berou snad vše, co dopadne do vody a jindy ostentativně přehlížejí i to nejkvalitnější krmení. To platí tedy především pro ty větší, malí tloušti tak vybíraví nejsou.

Vliv má i čistota vody

Bezesporu platí, že čím čistší voda je, tím tmavší směs bývá účinná. Nevím, proč to tak je, ale nedošel jsem k tomuto závěru sám, shodl jsem se na tom s mnoha kolegy. Pokud jde ale voda lehce přikalená, potom je pochopitelně nápadnější světlé krmení logickým krokem, kterému bychom se neměli vyhýbat. U tmavého krmení v čisté vodě je vhodné přidat víc kalicí příměsi, tedy hlíny, písku nebo antuky. Spolu s aromatickou esencí, která se dobře rozpouští i v chladné vodě (tedy nic na olejové bázi!) tak upoutáme snadněji pozornost cílových ryb.

Množství nahradíme kvalitou

Při lovu na feeder někdy postačí krmná směs, vtlačená do objemnějšího krmítka. Pokud ještě přikrmujeme zvlášť, je důležité především nahazovat následně přesně do zakrmeného místa, jinak se naše snaha míjí účinkem a nalákali bychom ryby jinam, než do míst, kde mohou najít naši nástrahu. Protože ryby v chladné vodě přijímají potravy výrazně méně, nesmíme to s krmením přehánět, v opačném případě by se ryby brzo zasytily a dál potravu už nehledaly.

Struktura krmné směsi

Zvolit jemnou nebo hrubší směs? Vycházíme vždy z toho, jaký je v lovném místě proud a na jaké ryby primárně cílíme. Hrubší směs vydrží v krmítku déle, uvolňuje se pomaleji a láká spíš větší ryby, prostě do silnějšího proudu je vhodnější. Ovšem na druhou stranu jemná směs zase rychleji vytvoří takzvaný "krmný mrak" a tudíž ji ryby zaregistrují z větší vzdálenosti. Co se týče cílové ryby, pořádného kapra většinou spíš upoutají hrubší sousta a o prachovou krmnou směs moc velký zájem neprojeví, jedině v případě, že bude sledovat menší ryby a tudíž na zakrmené místo možná také přijede.

U krmné směsi je velmi důležitá i soudržnost a lepivost, protože lepivější směs lépe drží v krmítku a tak nemusíme příliš často přehazovat celou sestavu. Ono i časté nahazování může opatrné ryby odradit, na to pozor! U kupovaných směsí lepivost většinou nemůžeme určit, pokud se nejedná o značku, se kterou už máme dlouhodobé zkušenosti. Zvýšit lepivost příliš rychle se rozpadající směsi však můžeme dodatečně přimícháním šrotu, rybí moučky a dalších ingrediencí. V žádném případě ale směs nesmí být úplně tuhá, potom by sice v krmítku vydržela třeba několik hodin, ale efekt přilákání ryb uvolňováním drobných částeček by byl ztracen. V klidné nebo stojaté vodě použijeme krmítko s většími otvory, do proudu krmítko objemnější a s menšími otvory. Při zvlhčování směsi, které provádíme nejčastěji až u vody, to nesmíme s naředěním přehnat, řídká kaše by z krmítka vytekla už při náhozu. Proto si raději vždy nechejme trochu suchého krmení stranou, abychom mohli příliš zvlhčenou směs v případě potřeby trochu zahustit a dodat jí potřebnou konzistenci.

Jak na to s krmítky typu method

Tento typ krmítek je mezi rybáři velmi oblíbený. Používají se často poloprůběžná nebo průběžná krmítka v kombinaci s návazci o délce kolem deseti centimetrů. Výhodou krmítka method je bezesporu to, že výrazně podporuje samovolné zaseknutí ryby po záběru, mnohdy stačí jen lehce přiseknout. Tento typ krmítek také vykazuje o něco menší počet "falešných záběrů", způsobených přejezdy všetečných menších ryb. Je to technika, určená pro ryby, vyhledávající svou potravu především u dna, tedy hlavně na kapry, líny, karasy a cejny. V podzimním a zimním období se ale do blízkosti dna přesunují i další rybí druhy a tudíž nabídka u dna je mnohdy optimálním řešením. Určitou nevýhodou tohoto způsobu lovu však je to, že sestava bývá méně citlivá na jemné záběry a tak rozeznáme jen ty výraznější. Každý způsob lovu má prostě své přednosti i zápory. Krmná směs, namačkaná ve formičkách, při náhozu spolehlivě drží, i když právě výše zmíněná lepivost je silně žádoucí.

Jaká je optimální konzistence krmné směsi?

Už když vezmeme hrst krmné směsi do ruky a pomačkáme ji, leccos nám to o ní prozradí. Měla by jít v ruce bez problémů zmáčknout a přitom z ní nesmí vytékat přebytečná voda, ani nám směs nesmí prolézat mezi prsty. Když ze směsi umačkáme kuličku, mělo by být možné ji rozlomit na kusy, aniž by se drolila a sypala všude kolem. Pokud chceme použít dipy a aromatické posilovače, doporučuji "nenavonět" najednou celou dávku krmení, ale jen určitou menší část. Pokud by totiž o takto aromatizované krmení ryby nejevily zájem, můžeme do dalšího dílu směsi zkusit přidat něco jiného. Ideální a prakticky vždy spolehlivou příměsí jsou určitě nasekané žížaly nebo rozmačkaní hnojáčci, mouční nebo masní a kostní červi, případně další živočišné složky. Právě s jejich obstarávání to ale už bývá s nástupem chladného počasí dost komplikované, takže vycházejme z toho, co máme k dispozici. Například masové pelety (rozdrcené nebo namleté) jsou také velmi účinnou složkou a přitom určitě nebudeme mít takový problém je sehnat. Přidat můžeme samozřejmě i partikl, ten by v krmné směsi vlastně neměl chybět snad nikdy. Do krmení lze přidat i menší díl uvařené a namačkané kukuřice, především kapři ji mají v oblibě po celý rok. Tak feeder ještě neodkládejte a vyražte k vodě!