Skvělá listopadová přívlač s krásnou třešničkou na dortu

Inzerovat zde

Petrův zdar přátelé, ať chceme nebo ne, každým dnem nyní výrazně klesá teplota, objevují se mrazíky a člověk byť u vody aktivně chodí s přívlačovým prutem, tak mu pomalu, ale jistě odumírají prsty na rukách. Každou chvílí se tak modlí, aby nástrahu někde neupálil, jelikož z převazování pomocí nemotorných prstů se stává doslova horor. Opravdu aktuálně obdivuji ty, co k vodě vyrazí s kaprovými či feederovými pruty a dokážou vydržet bez pohybu na jednom místě.

Naše včerejší vycházka k vodě s lehkými přívlačovými pruty byla ovšem i přes téměř celodenní mlhu a mírný déšť velmi zajímavá. Pečlivě nachystaná sestava a ta nejlepší gumová nástraha z repertoáru skončila prvním náhozem v kořenech. Druhý nához do jiného místa a situace se opakovala. Následně ovšem přichází z toho jednoho samého místa čtyři krásní okouni.

Poté tři hodiny švihání na vodu a neustálého přesunování bez kontaktu skončilo pádem do potoku, kde jsem zůstal ležet jak nehybná želva na zádech. Naštěstí mě můj kolega Filip potom co se dosmál z potoku vytáhl, já nepřišel k žádné zdravotní újmě a tak jsme mohli pokračovat dále. Došli jsme až k zatopeným kořenům, kde to vypadalo opravdu nadějně a já se těšil, že konečně budu v kontaktu s rybou. Jediným kontaktem pro mě ovšem byly zmíněné kořeny a já zase mohl zapojit zmrzlé ruce k převazování.

Na závěr jsem se zastavil na jednom místě, kde jsem několik náhozů po sobě netrhal, ale zároveň byl bez kontaktu. Čtvrt hodiny jsem házel, házel a házel až to z ničeho nic přišlo. Téměř při soumraku zdolávám čtyři výstavní okouny. Poté převazuji na větší gumovou nástrahu s cílem chytit na závěr i nějakou třešničku na dortu. Třetí nához a já dostávám při propadu nádherný klepanec do ruky. Osmi gramový prut se mi zohýbá téměř až k rukojeti a já cítím, že mám na prutu pořádnou rybu. Doufám v pěkného candáta a modlím se v nepodseklého kapra. Po pár minutkách boje vidím na hladině nádherného rytíře, kterého se mi úspěšně daří navést do podběráku. Následuje ohromná radost po celodenních nezdarech, fotečka a puštění zpět do svého živlu.

Tento den byl pro mne jasným důkazem toho, že když je člověk vytrvalý, byť se mu zrovna moc nedaří, tak nakonec najde odměnu. Přeji všem co možná nejvíce krásných zážitků do konce této zvláštní rybářské sezóny. Kde jinde než u vody je nám, rybářům nejlépe. Kdy jindy než při rybaření zapomeneme na každodenní starosti a negativní informace, které na nás vyskakují ze všech stran. Držte se a buďte silní přátelé, Petrův zdar!