S mrtvou rybkou na dravce

Mrtvá rybka je poměrně snadno dostupná a velmi účinná nástraha, která platí i na zkušené a opatrné dravce. Ti už se s běžnými vláčecími nástrahami mnohokrát setkali a pokud okusili záludnost ostrých háčků nebo se dokonce ocitli v podběráku, mnohdy si dají na další podobné podezřelé nástrahy pozor. Lov na mrtvou rybku lze praktikovat mnoha odlišnými způsoby a přizpůsobit ho prakticky vždy místním podmínkám. Lovit na tyto nástrahu je možné v poklidně táhnoucí, proudné i úplně stojaté vodě, na mělčině i v mnohametrové hloubce. Mrtvé rybce prostě málokterý jen dravec odolá.

Jedno - dvoj - nebo trojháček?

Jednou z prvních věcí, na které bychom se měli zaměřit, je používání vhodných háčků. Mrtvá rybka je pro dravce ve fázi uchopení i polykání stále minimálně podezřelá a tím pádem hrozí značné poškození podměrečných ryb, stejně jako ryb, které rybář chce následně pustit na svobodu. Znamená to snad, že pokud někdo loví způsobem "Chyť a pusť", neměl by mrtvou rybku jako nástrahu vůbec používat? Takhle bychom se na celou věc rozhodně dívat neměli. Jde o to, aby rybář měl vždy na paměti to, že mrtvá rybka je nástraha, kterou nesmí dravci povolit polknout hluboko a musí být schopen háček bez poškození ulovené ryby vyjmout nebo ho v nejhorším případě odstřihnout. Používání dvoj- a trojháčků je postupně na většině revírů pozvolna omezováno (a pokud u vláčecích nástrah je to problém, je dobré alespoň sáhnout po kleštích a protihroty zamáčknout, ten problém vyvstává stejně prakticky jen u woblerů), jednoháček má určitě mnohem nižší "faktor škodlivosti". Pro nastražení mrtvé rybky za hlavu je stejně optimální právě ten jednoháček, co si budeme povídat...

Položená je vhodná především na candáty a úhoře

V zásadě se jedná o jednu z nejstarších a lze říci poměrně jednoduchých rybářských technik, kdy rybku pomocí průběžné zátěže nabízíme na dně nebo těsně nade dnem. Záběr poznáme prostřednictvím čihátka, pohybu špičky prutu, případně lze použít i akustické nebo světelné signalizátory. Pro lov úhořů se občas používá jako signalizátor záběru i malé rolničky s klipem k uchycení na špičce prutu. Pokud je na dně bahno nebo zbytky tlejících rostlin, lze rybku přifouknout pomocí injekční stříkačky vpravením vzduchu do břišní dutiny, aby se vznášela nade dnem. Další jednoduchou variantou je vložení kousku polystyrénu do břišní dutiny rybky a zašití nití nebo ovázání tenkým drátkem. Tímto způsobem lze mrtvou rybku nastražit na stojaté i tekoucí vodě.

Jak se chytá "na splavávanou"

Tato metoda se hodí pro lov v proudné vodě a můžeme ji kombinovat s použitím malého splávku. V mělčí vodě postačí rybku s drobnou zátěží, umístěnou před rybkou pozvolna spouštět po proudu a čekat na záběr, který se projeví kontaktem ve vlasci nebo šňůře. Proto se tento způsob lovu označuje i jako "chytání na cit" a místo rybky lze použít i rousnici nebo pijavku, případně několik larev chrostíků, vytažených ze schránek. Kromě dravých ryb je naším úlovkem často i parma nebo velký tloušť, občas se spletou i další kaprovité ryby. Pokud použijeme splávek, je průvěs o něco větší a po sklonění prutu stihneme několika otočkami kličky navijáku zkrátit prověšený vlasec na potřebnou délku, chvilku počkáme a následně zasekneme. Při lovu bez splávku osobně dávám přednost chytání s odklopeným řadičem navijáku a opatrným uvolňováním vlasce rukou. Po záběru máme tak možnost zvolit pravý okamžik pro zásek, ryba necítí odpor a nástrahu bere velmi důvěřivě. Tohle chytání (v létě pěkně v krátkých kalhotách a teniskách, po kolena v proudu) ve mně probouzí spoustu milých vzpomínek na mé první lovy a sbírání rybářských zkušeností. Známe-li hluboké jámy, ve kterých se zdržují sumci, můžeme se i během dne dočkat záběrů těchto dravců.

Vláčení s mrtvou rybkou

Tento způsob lovu je velmi podobný tradiční přívlači, ale přece jen má určitá specifika. Mrtvou rybku nelze nahazovat natolik razantně, jak jsme zvyklí s běžnými vláčecími nástrahami, je přece jen křehčí a se zátěží se to snažíme nepřehánět, aby chod nástrahy byl co nejpřirozenější. Velkou výhodou je naopak to, že můžeme proudem nechat zanést i poměrně málo zatíženou rybku pod převislé větve a další překážky, tedy tam kam stejným způsobem lze dopravit jen plovoucí woblery a mrtvá rybka je pro zkušeného, opatrného dravce mnohem důvěryhodnější nástrahou. Neodradí ho od záběru ani v případě, kdy se dotkne rybky tlamou a svůj útok opakuje. V místech, kde čekáme s velkou pravděpodobností záběr štiky, je vhodné použít lanko nebo kevlarový návazec, případně návazec ze silnějšího fluorkarbonu. Ten je poddajnější než kovové lanko a při pomalém vedení dravec ani po uchvácení domnělé kořisti "zradu" nezjistí tak snadno. Velmi účinný bývá i lov, při němž necháme nástrahu dopadnout až na dno (především na stojatých a pomalu tekoucích vodách), potom teprve rybku pomalu přizvedneme a vedeme ji dráždivými přískoky. To platí hlavně na candáty a na okouny, mnohdy ale ani štika neodolá. Někdy záběr přijde hned po dopadu rybky na dno nebo při jejím prvním pohybu. Minimálně zatížená menší rybka je naopak velmi účinná při vedení těsně u hladiny při lovu opatrných bolenů. Pokud chceme zabránit kroucení vlasce, postačí zátěž upevnit na samostatný boční návazec a je pro problému, při vláčení u dna může navíc zátěž na delším přívěsu fundovat jako atraktor, protože pokud ji budeme tahat o dně, kalí písek nebo jiný materiál na dně a vzbudí tak pozornost dravce.

Mrtvou rybku lze i vyvěsit

Tato technika se hodí především na tekoucí vody, kde proud dodá rybce nějaké to zdání života a uplatní se pro lov štik, candátů okounů i sumců. Na rozdíl od lovu na živou rybku se používá nastražení se splávkem a rybku je vhodné umístit tak, aby se v proudu pohybovala, ideální je například vracák nebo vír za přírodní překážkou. Je to určitě sportovnější, než lov na živou rybku, a přitom prakticky stejně účinná metoda.