S feederem v zimě?

Samozřejmě hodně záleží na tom, jaká letošní zima bude. Zatím počasí připomíná spíš kombinaci pozdního podzimu a nastupujícího jara, ovšem může se to během několika dnů změnit. Ale pokud je nad nulou a hladiny nevykazují žádné výrazné výkyvy, je to pořád čas, kdy se k vodě můžeme vypravit a docela pěkně si zachytat. Milovníci feederu tedy určitě nemusejí své oblíbené "nádobíčko" ukládat do skříně, naopak by měli využít zatím příznivé situace a vyrazit. I kdybychom se nakonec dočkali jen několika záběrů, bude takový den stát za to, vždyť rybaření není jen o počtu nebo velikosti ulovených ryb. A navíc - člověk nikdy neví, co když právě teď se mu podaří přelstít některou z ryb, na které bude ještě dlouho vzpomínat?

Pokud se vypravíme na řeku

Výhodou řeky je bezesporu to, že když se po nějaké době naučíme "číst vodu", dokážeme s velkou pravděpodobností určit i předpokládaná stanoviště ryb. Pokud se navíc vydáme na vodu, kde nejsme poprvé, přijdou nám vhod i zkušenosti, které jsme tady už dříve nasbírali. V zimním období jsou rybářsky atraktivní určitě místa, kde přitéká teplejší voda, například pod vyústěním náhonu z elektrárny nebo z průmyslového zařízení. Celoročně úspěšnými místy bývají hlubší jámy a vracáky, prochytat můžeme i klidnější pasáže v podjezí. Také v blízkosti přítoku se ryby s oblibou zdržují, stejně jako u přírodních překážek a za mostními pilíři nebo u zakotvených loděk. Pokud není na hladině ledový příkrov, i hluboké, poklidné nadjezí může přinést pěkný úlovek. Nadějným místem bývají dobře přístupné břehy, kam chodí lidé krmit vodní ptactvo, ryby se v takových místech naučí vyhledávat potravu a zdržují se tu, nebo tímto místem (často i několikrát denně) protahují.

Na stojatých vodách

Feeder je technika, která funguje stejně spolehlivě na řece i na rybníku, zatopené pískovně nebo na přehradě, takže nezamrzlé vodní nádrže jsou i v zimě dalším rybářským lákadlem. Ryby ve stojaté vodě zdaleka tolik necestují a neprojíždějí své obvyklé trasy, jak jsme na to zvyklí od jara do podzimu, když ale najdeme to správné místo, můžeme si i v zimě dobře zachytat. Dobrá místa najdeme i v místě původního koryta, poblíž zlomů dna a zatopených zbytků staveb. Použijeme krmení, jehož aroma se bude i ve studené vodě dobře šířit a pokud se nám podaří vzbudit zájem ryb, případně je stáhnout na vybrané lovné místo, je to dobré. Lovné místo ale nesmíme vybírat náhodně, nedočkáme-li se ani na nadějném místě delší dobu záběru, nejspíš bude vhodným řešením zkusit to o kousek dál.

Které ryby jsou i v zimě aktivní?

Záleží samozřejmě v první řadě na tom, kde budeme chytat. Na stojatých vodách jsou při chuti i v zimním období především cejni, plotice, okouni, kapři a karasi, pokud se jedná o revír s takzvanou "smíšenou obsádkou", můžeme se dočkat i záběru pstruha duhového nebo sivena, při chuti je i mník. Musíme však brát ohled na to, že okoun a mník jsou od ledna již hájené druhy. Na tekoucích vodách patří k nejčastějším zimním úlovkům kromě výše uvedených druhů především jelec tloušť, proudník, jesen, parma a podoustev.

Vhodné vybavení a montáž

Možná to bude tak trochu "nošení dříví do lesa", ale opravdu je třeba použít ty nejtenčí vlasce, pokud chceme v zimě s feederem ošálit i ty opatrnější ryby. Protože ryby jsou v zimě přece jen méně bojovné, vystačíme většinou s návazcem o síle 0,10 až 0,12 mm, s trochou zkušeností a dobrou brzdou navijáku si potom poradíme i s pořádnou rybou. Páternosterová sestava s návazci o délce 15 až 20 centimetrů bude tím nejvhodnějším řešením pro zimní feeder, především na klidně plynoucích a stojatých revírech. Nelze ale podceňovat ani průběžnou montáž, která může být na rychleji tekoucích vodách velmi spolehlivá a účinná. Pokud máme záběry a nedaří se nám rybu zaseknout, možná to chce trochu zkrátit návazce, zásek potom bude pohotovější.

Špičku je třeba volit podle situace, na stoják co nejjemnější, na tekoucí vodu podle síly proudu, aby nedocházelo k "falešným záběrům".

Někteří z mých přátel doporučují jako kmen při lovu na větší vzdálenost použít pletenou šňůru. Pokud se teploty pohybují aspoň lehce nad nulou, má tato rada určitě smysl - pletenka je totiž oproti vlasci prakticky neprůtažná a tudíž jsou i záběry mnohem zřetelnější. Ovšem výhody pletené šňůry se občas mohou obrátit proti rybáři - právě proto, že je minimálně průtažná, může se stát, že některé ryby, divoce reagující na zásek, si dokáží při prudkém obratu tělem nebo ploutví háček vytrhnout z tlamky. Tento problém lze ovšem poměrně snadno omezit použitím vhodné feederové gumy. Jakmile ale teploty klesnou pod bod mrazu, projevuje pletená šňůra nežádoucí tendenci k namrzání v očkách a navíc i na cívce „nabobtnává“. Takže pletenku jen tehdy, pokud se teplota pohybuje nad nulou.

Háčky volíme menší než v hlavní sezóně, stejně tak i nastražovaná sousta by měla být spíš menší. Co se velikosti krmítek týče, záleží na tom, jak daleko chceme dohodit a zda lovíme na stojáku nebo v proudu.

Nástrahy a krmení

K nejúčinnějším a tudíž i neoblíbenějším zimním nástrahám patří určitě nejrůznější červi, larvy hmyzu, dále pařený lisovaný rohlík nebo naložená kukuřice. Co se týče bílých červů, nejlepší jsou čerství (podchlazení vydrží v chladničce většinou do té doby, než si jich všimne někdo z nerybařících uživatelů přístroje), lze však použít i kukly. Larvy hmyzu a hnojáčky nebo žížaly lze přechovávat za nižších teplot bez problémů (například ve sklepě), ovšem musíme na dostatečnou zásobu myslet už na podzim. Použít je možné i těsto, prodávané speciální pasty nebo drobné pelety.

Krmení se osvědčuje nabízet rybám v malých dávkách i v průběhu lovu, nejlépe se v zimě daří s tmavší, středně hustou krmnou směsí. Chybu určitě neuděláte ani s kupovaným už namíchaným krmením, určeným pro plotice a cejny.