Inzerovat zde
Inzerovat zde

S feederem na dravce

15. 09. 2022
Každému je asi jasné, že primárně nebyl prut s chvějivou špičkou, běžně označovaný jako "feeder", určen k lovu dravých ryb. Ale rybáři jsou zvídaví koumáci a brzo přišli na to, že tento typ prutů lze i při lovu dravých ryb velmi dobře využít.

Inzerovat zde

Každému je asi jasné, že primárně nebyl prut s chvějivou špičkou, běžně označovaný jako "feeder", určen k lovu dravých ryb. Ale rybáři jsou zvídaví koumáci a brzo přišli na to, že tento typ prutů lze i při lovu dravých ryb velmi dobře využít. Občas to funguje skoro lépe, než klasický lov dravců na položenou nebo na plavanou. Jedná se hlavně o lov menších dravých ryb, tedy candátů, úhořů, okounů a tloušťů, feeder se uplatní ale i při lovu bolenů, menších štik a v případě jejich výskytu i mníků. Na velké štiky a kapitální sumce nelze s dobrým svědomím tuhle rybolovnou metodu a výbavu doporučit, tam potřebujeme přece jen značně "důkladnější" vybavení. Rozhodně je ale lov dravců s feederovým prutem něco, co stojí za vyzkoušení...

Jakou sestavu zvolíme

Vždycky v první řadě záleží na tom, na jakou cílovou rybu se chceme zaměřit. Pokud se jedná o revír, s nímž už máme určité zkušenosti a dokážeme odhadnout složení rybí obsádky i velikost běžně se vyskytujících ryb, je to snadnější. Poradíme si ale i na neznámé vodě, kde budeme takzvaně "vařit z vody", tedy postupně sbírat zkušenosti a sestavu i techniku chytání podle situace přizpůsobíme. Použijeme pruty kategorie MEDIUM nebo klidně i HEAVY, většinou postačí běžný smekací naviják s kvalitní a citlivě nastavitelnou brzdou a vlasec o síle 0,20 až 0,25 mm, případně tomu odpovídající pletená šňůra.

Na stojatých revírech vystačíme většinou se zátěží kolem patnácti až dvaceti gramů, na tekoucích vodách sáhneme po zátěži okolo 30 gramů, pokud možno spíš s plochým profilem. Taková zátěž nebo krmítko totiž nemá tendenci "cestovat" díky tahu proudu po dně a je do proudu vhodnější. Návazce pro lov okounů a nepatrně slabší než kmenový vlasec a háčky spíš větší (velikost 3 nebo občas i větší), jejich typ vybereme podle typu použité nástrahy.

Pokud se vydáme navečer do míst, kde očekáváme záběr úhoře, můžeme použít i značně silnější vlasec, tahle ryba nemá s návazcem problém a po záseku ji potřebujeme co nejrychleji dostat z blízkosti kořenů, padlých stromů a dalších překážek, v jejichž blízkosti se nejčastěji zdržuje.

Není tedy nutné použít silnější návazec proti překousnutí? Při cíleném lovu štik s feederem je to samozřejmě zapotřebí, místo lanka bych ale doporučoval použít spíš návazec ze silnějšího vlasce (0,45 - 0,50 mm). Ostré štičí zuby totiž běžný návazec dokáží velmi snadno přeříznout. Samozřejmě opět zůstaneme u jednoháčků, které ani v případě ztráty ryby i s koncovou sestavou rybu zpravidla nijak výrazně nepoškodí.

Volba nástrah

Při lovu dravců na feeder používáme zpravidla celou menší rybku nebo rybí cár v potřebné velikosti, případně jen ocásek z nástražní rybičky. Nepohrdejme ale ani přední částí, pokud větší rybku rozkrojíme, pověry o tom, že dravci dávají výhradně přednost rybímu ocasu a hlavu neberou se nezakládají tak úplně na pravdě. Použití živých rybek nedoporučuji, protože na mnoha revírech už je zavedena minimální velikost nástražní rybky a větší rybka působí neustálé falešné záběry. Takže mrtvá plotička, hrouzek nebo ouklej bude ideální volbou. V zásadě bych doporučoval použití jednoháčku, je to vůči dravcům bezesporu šetrnější.

Jakou montáž použít

Osobně bych doporučil jednoduchý a dávno osvědčený páternoster, těžko vymyslíme něco, co by bylo účinnější a současně méně komplikované. Nebojme se použít delší boční návazce, ono to umožní rybě bez jakéhokoli odporu přece jen s uchvácenou kořistí kousek popojet a přitom budeme pořád schopni zaseknout v ten správný čas. Klidně použijte návazec o délce 0,75 - 100 centimetrů, nic tím nezkazíte. Přece jen okamžitý zásek není v případě použití mrtvé rybky mnohdy to pravé, což platí především pro stojaté vody. V proudnějším prostředí postačí půl metru, ale to jen v případě, že se jedná o silnější proud a ne o lov v úplavu nebo v podjezí. Dravce zasekneme včas, nástražní rybku nevezme zpravidla nijak hluboko (což se vyplatí pro snadnější uvolnění především podměrečných ryb), přitom už může nástrahu i s háčkem uchopit tak, aby zásek spolehlivě seděl.

Včas zpozorovat záběr

Za denního světla zpozorujeme záběr podle pohybu feederové špičky snadno a pokud nepolevíme v pozornosti, zasekáváme v pravý čas. Většinou ani nepotřebujeme feederový terč, který je jinak při této rybolovné technice skvělým pomocníkem. Ovšem pro lov candátů, úhořů a mníků bývá ten nejlepší čas brzo ráno a po setmění, tedy v době, kdy na špičky prutů moc dobře nevidíme. Nejjednodušším, snadným a levným řešením je použití chemického světélka. To jednoduše přichytíme kouskem lepící pásky na špičku prutu a potom snadno zaregistrujeme i nepatrný pohyb. Pruty lze i osvítit baterkou, ale podle mého by to mohlo působit rušivě i na ryby, pokud lovíme na kratší vzdálenost.

Jak nastražit mrtvou rybku

Pokud lovíme na filety z větších nástražních rybek nebo na celé malé rybky, napíchneme na každý háček jednu. Rybky stačí nastražit propíchnutím skrz hlavičku, filet můžeme opatrně háčkem prošít a jeho špičku potom do masa ukrýt. Používáme-li větší nástražní rybky, stačí na montáž umístit jednu a do ní zapíchnout oba háčky. Tomu přizpůsobíme i délku návazců a jejich umístění. Výhodou takové montáže je to, že můžeme zaseknout bezprostředně po rozpoznání záběru a tudíž je jen minimální riziko hlubokého pozření nástražní rybky menším dravcem. Nástražní rybky nemusejí vždy ležet na dvě, v hlubších místech je můžeme nechat nastražené nade dnem třeba tak, že je nadlehčíme přifouknutím vzduchu do břišní dutiny (pomocí injekční stříkačky) nebo vložením kousku polystyrénu do naříznuté břišní dutiny. Potom je ale třeba rybku zašít nebo omotat drátkem, nití či kouskem tenkého vlasce, aby polystyrén nevyplaval. Taková montáž mi několikrát přinesla i velké boleny.

Zátěž nebo krmítko?

Při tradičním feederovém chytání je právě krmítko jedním ze základů, na nichž je tato rybolovná technika postavena, i její název z toho přece vychází. Jak je to ale s používáním krmítka v případě, že cílíme na dravce? Candáty nebo okouny přece nebudeme vábit do blízkosti nástrahy pomocí krmné směsi, můžete si říct. Ale celá problematika je o něco složitější a stojí za zamyšlení. Při lovu dravců se určitě vyplatí přivábit drobnější rybky do blízkosti nástrahy, protože hemžení menších rybek může být právě tím důvodem, proč o místo projeví zájem i dravec, vyhledávající kořist. To znamená, že můžeme použít jemnější krmnou směs, která se bude snadno uvolňovat z krmítka a vytvoří tak krmný mrak, který bude pro drobnější rybky přitažlivý. A jestli potom dravec najde i naši nástrahu - o tom rozhodne náhoda, volba nástražní rybičky a nevyzpytatelná náhoda, která rybářům občas bývá příznivě nakloněna.

Je tu ale i další varianta, kdy se snažíme využít citlivého čichu ryb. Potom do krmítka umístíme kousky nasekaných nástražních rybiček (využijeme i vnitřnosti, hlavy a ploutve z větších ryb, přidat můžeme kousky rousnic a podobně) a zajistíme je proti odplavání. To znamená, že můžeme použít klecové krmítko s hustší mřížkou, kterou voňavé kousky neprojdou, nebo obyčejné spirálové či drátěné krmítko obalíme například jemnou síťkou, gázou či tkaninou. I tak se pach návnady v krmítku bude šířit ve vodě a tudíž přiláká dravé ryby. Tohle funguje velmi dobře při ranním a večerním lovu úhořů, občas přivábíme i pěkného candáta.

Jak se projevuje záběr dravce

Někdy je to obdobné jako při lovu kaprů a dočkáme se důrazného ohnutí špičky, kdy v případě zaváhání nám už ryba táhne prut z vidliček nebo stojanu, jindy to ale může být jemné poťukávání, chvění špičky a její pohupování sem a tam, záleží na tom, zda dravec s uchvácenou kořistí stojí na místě nebo hned plave dál. A v jakou chvíli tedy zaseknout? Tady je každá rada drahá, univerzální a stoprocentně fungující postup neexistuje, musíme se spolehnout na svou intuici. Pokud chytáme na větší nástražní rybky a oba háčky jsme umístili do té samé nástrahy, máme ale velkou šanci na úspěšný zásek i hned po zaregistrování záběru. Navíc, pokud by se jednalo o podměrnou rybu, bude háček sedět na kraji tlamy a tudíž nebude nijak nesnadné ho bez poškození ryby vyprostit.

Občas se dočkáme překvapení

Při lovu na drobnější filety a cáry z rybího masa nebudou naším úlovkem jen dravé ryby, až překvapivě často zjistíme, že si rybím masem chtěl vylepšit svůj jídelníček větší kapr, parma, už jsem takhle chytil i několik karasů. Samozřejmě všežravý tloušť se také mnohdy splete a občas i jeho příbuzný jesen. Kolega takhle dokonce chytil na soukromém revíru i dva pěkné jesetery.

Výběr lovného místa

Volba vhodného místa je důležitá při každé rybolovné technice. Stanoviště dravců na menších vodách lze s trochou zkušeností vcelku dobře vytipovat, na větších vodách a rozlehlých nádržích se musíme spolehnout na svůj odhad nebo rady kolegů, pokud nemáme k dispozici sonar nebo echolot. Každopádně dravce hledáme nejčastěji v blízkosti porostů rákosí, leknínů a stulíků, poblíž zlomů dna a zatopených překážek či zbytků staveb, u potopených stromů, pod převislými větvemi stromů, podemleté břehy jsou také velmi slibné.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře S feederem na dravce

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář