Rozhovor s mistry světa v rybolovné technice

Jak jsme již informovali, v neděli 9.10.2018 skončilo Mistrovství světa v rybolovné technice, které se v konalo ve Švédsku. Naši závodníci byli velmi úspěšní a přivezli celkem 21 medailí a jeden světový rekord. Dva nejúspěšnější reprezentanty, Jana Bomberu a Kateřinu Markovou jsme vyzpovídali:   

Jak hodnotíte Mistrovství světa ve Švédsku?

Honza: Pozitivně. Obhájili jsme titul Mistrů světa, atmosféra uvnitř výpravy byla výborná.
Kateřina: Uplynulé MS v Ronneby hodnotím vcelku kladně, ale myslím si, že celková organizace a průběh mistrovství mohl být připraveny trochu lépe a na vyšší úrovni.

V čem bylo toto mistrovství jiné než ty předcházející, kterých jste se zúčastnili?

Honza: Pořadí disciplín bylo nezvyklé. Jelikož disciplíny „na přesnost – terčové disciplíny“ byly až na  konci programu, bylo to z mého pohledu psychicky velmi náročné.
Kateřina: Jiné bylo především tím, že jsme jednotlivé disciplíny neházeli ve standardním pořadí a celé mistrovství končilo až muškou skish a jednotlivými finále celého pětiboje.

Máte při závodech trému, i když je to už Vaše několikáté MS? Jestli ano, jak se snažíte jí zbavit?

Honza: Ano mám, a to velkou. Zbavit se jí nejde úplně. Snažím se nasát klid a jistotu z podpory  ostatních členů družstva.
Kateřina: Letošní mistrovství se u mě tréma téměř neprojevila, takže nebylo nutné ji nijak zahánět.

Co se vám nejvíce nelíbilo a naopak potěšilo při MS?

Honza: Na to špatné už jsem asi zapomněl, nejspíše by to byly nějaké drobnosti v organizaci  celého MS.
Kateřina: Opravdu velmi nespokojená jsem byla s přístupem organizátorů celého závodu, kteří si nenechali poradit od zkušenějších a ženské starty stavěli úplně na jiném hřišti, než se celé  mistrovství odehrávalo. Jako ženy jsme byly od ostatních z týmu úplně separované a nemohly jsme se navzájem podporovat a pomáhat si. Potěšilo mě příjemné prostředí, dobré jídlo a samozřejmě překonání světového rekordu.

Na co kladete důraz při závodech, máte nějaký rituál nebo talisman, bez kterého nedáte ani ránu?

Honza: Talisman nemám. Letos jsem po příjezdu do Švédska objevil v kufru čtyřlístek pro štěstí, který mi namalovala moje žena. To potěšilo. Ještě mám jednu oblíbenou kapku na Skish a Arenberg. Je hodně stará a nejlepší léta už má asi za  sebou. Beru si ji na házení v opravdu vyjimečných případech, aby její kouzlo nezevšednělo.
Kateřina: Myslím si, že nejdůležitější je věřit sám sobě, mít zdravé sebevědomí a nic nevzdávat! Potom žádné rituály ani talismany nepotřebujete. 

Je vůbec ještě něco, co si přejete dokázat v rybolovné technice?

Honza: Snad jen dělat co půjde pro další generace, aby tento rybářský sport měl své následovníky.
Kateřina: Stupínků, které jsem v rybolovné technice nedosáhla, je ještě veliká spousta a myslím  si, že se mám ještě pořád co učit. Ale mým obrovským snem a přáním je, aby se Casting  sport  posunul do podvědomí i obyčejných lidí a stal se v ČR i ve světě více  známým a oblíbeným sportem a aby si RT třeba někdy mohlo připsat statut olympijského sportu.

Co do budoucna chystáte?

Honza: Už se těším na ryby. Na všechny ty lipany, pstruhy, ostroretky atd.
Kateřina: Rozhodně bych chtěla dostudovat vysokou školu (Fakultu rybářství a ochrany vod). A jinak nevím, zatím si užívám příležitosti a krásy, co mi život nabízí.

Ještě jednou moc gratulujeme reprezentantům a děkujeme za rozhovor.

Odd. sportu a mládeže

Zdroj: Rybsvaz.cz