Rákosník obecný

Rákosník obecný má vrch hlavy, lopatky a hřbet narezavěle hnědé, kostřec rezavější, i svrchní krovky ocasní jsou zbarveny živěji než hřbet (rozdíl od rákosníka zpěvného A. palustris).

Inzerovat zde

latinsky: Acrocephalus scirpaceus
řád: pěvci
čeleď: rákosníkovití
potrava: hmyz a jeho larvy
doba rozmnožování: květen – září
běžná velikost: 12,5 – 14 cm, hmotnost 0,09 – 0,17 Kg

Rákosník obecný má vrch hlavy, lopatky a hřbet narezavěle hnědé, kostřec rezavější, i svrchní krovky ocasní jsou zbarveny živěji než hřbet (rozdíl od rákosníka zpěvného A. palustris). Rýdovací pera šedohnědá, krajní tři mají šedé lemy. Hrdlo bělošedé, prsa, boky a spodní krovky ocasní okrově smetanové, u samice více narezavělé, břicho smetanově bílé. Svrchní křídelní krovky a letky šedohnědé s vnějšími narezavělými lemy.

Rozšíření

Rákosník obecný žije jen v hustých rákosinách, může však být zastihnut i jak stojí nad vodou nebo v bažině. Postačí mu přitom i malé rákosiny o velikosti selské zahrady. Je to přísně tažný pták, vracející se až v květnu a odlétající koncem září.

Sever Afriky, Evropa mimo severních oblastí a jihozápad Asie. I tento druh se od 19. století v Evropě šíří k severu. Současné populace v Evropě jsou odhadovány na více než 2,7 milionu párů, v posledních letech jsou stabilní, popřípadě mírně rostoucí. Tažný druh, zimuje v Africe na jih od Sahary.
Na našem území se jedná o druh ve vhodném prostředí běžně hnízdící, od nížin po max 730 m.n.m. na Šumavě. Početní stavy jsou v posledních desetiletích stabilní, činí 50-100 tisíc párů.

Způsob života

Obratně šplhá po rákosových stéblech. Živí se hmyzem, pavouky, na podzim také bobulemi. Potravu hledá v rákosí, ale také na stromech a keřích rostoucích u vody. Zpívá výrazným zpěvem s častým opakováním ve dne i v noci. Na přelomu září a října odlétá do afrických savan.

Typický druh obývající rákosiny okolo vodních ploch. Hnízdo si staví na stoncích mokřadních rostlin, většinou na rákosu. Hnízdí 1x, jen menší část párů 2x do roka. Od května do července snáší 3-5 (1-6) vajec, sedí oba rodiče 12-13 dní. Hnízdo mláďata opouštějí po 9-13 dnech, poté je rodiče ještě 10-17 dní krmí v okolí a po dalších asi 10 dnech z hnízdního okrsku mizí. Pohlavně dospívají ve druhém roce, nejvyšší věk je přes 11 let. Jarní přílet probíhá v dubnu a květnu, do zimovišť odlétají od začátku srpna do konce září, ojedinělí ptáci se můžou zdržet do poloviny října.
Potrava je výhradně živočišná, naprosto převažuje hmyz a jeho larvy, v malé míře požírá i malé měkkýše.

Rozmnožování

Při hnízdění, což je v období mezi květnem až září, připevňuje hluboké hnízdo k rákosům. Hnízdo visí maximálně 100 cm nad vodou či zemí. Do hnízda samička naklade 3-5 vajec, na kterých sedí 11-12 dní a pečuje o mláďata dalších 11-13 dní. Hnízdo má dovnitř přehnuté okraje, proto z něho nemohou ani při bouři vejce nebo mláďata vypadnout. Mladí ptáci se neumí držet stébel jako dospělí, zpočátku tedy posedávají na vodorovných, zlámaných nebo šikmých stéblech. Do hnízd rákosníků často klade svá vejce kukačka.