Pstruhaři v zimě

Vývoj jde stále dál a nabídka pro nejrůznější nadšence se stále rozšiřuje. Není to tak dlouho, co milovníci lovu pstruhů mohli v zimě buď přerovnávat mušky a třpytky v krabičkách, čistit navijáky a šňůry, studovat literaturu nebo se prostě přes zimu věnovat jiné rybolovné technice. Ale nabídka soukromých revírů se stále rozšiřuje a zkrátka nepřicházejí ani milovníci lovu pstruhů. Že se pstruzi a siveni na zimu vysazují, aby potom proběhl jejich odlov "na dírkách", to už se stalo poměrně známým faktem. Ovšem když si počasí postaví hlavu a ledový krunýř se nekoná nebo na vodě je jen slabá krusta či pár ledových okrajků, je třeba hledat náhradní řešení. A tím může být právě zimní lov tradičními metodami. Navíc se objevily i svazové revíry s takzvaným "střídavým režimem". Takže se podívejme na dostupné možnosti trochu zevrubněji...

Střídavý režim je pro mnohé úplná novinka

V současné době se tento způsob hospodaření a využívání revírů pozvolna dostává do povědomí sportovních rybářů jako něco nového. Nikdo netuší, zda přinese pozitiva a dojde k jeho rozšíření nebo jestli zahoří jako kometa a zanikne, aby byl zapomenut a odsouzen. Ovšem pokud budou k jeho provádění vybrány skutečně jen revíry, odpovídající svým charakterem a umožňující provozování systému, který už ostatně docela dlouho využívá mnoho soukromých revírů, třeba se dočkáme i nárůstu právě takových vod. Oč se vlastně jedná? Revíry se střídavým hospodařením v rámci rybářského svazu umožňují zimní lov pro milovníky přívlače a lovu na umělou mušku, přes zbylou část sezóny jsou využívány k tradičnímu rybolovu podle předpisů, platných na mimopstruhových vodách.

Jak to může fungovat?

Lov je většinou upraven doplňky ve formě "Bližších podmínek rybolovu" a bývá nastaven tak, aby v době, kdy je revír intenzívně osazován lososovitými rybami, nedocházelo ke škodám na zimujících rybách kaprovitých a naopak. Na těchto vodách je většinou omezen počet ostatních dravých ryb (štik, candátů, sumců) z toho důvodu, že predátoři by výrazně snižovali obsádku lososovitých ryb. Ovšem určitý počet dravců zde je udržován a jsou také velmi atraktivními úlovky. Na tyto revíry platí potom běžné pstruhové povolenky nejčastěji v období od pozdního podzimu (většinou od začátku listopadu) do jara (platnost pstruhového režimu bývá ukončena v březnu), přesné stanovení období je na provozovateli revíru. Ve zbylé části sezóny tu probíhá běžný lov s tím, že někdy je omezen lov na živočišné nástrahy, aby nedošlo k devastaci pstruhů, kteří v revíru zůstali. Potom tady zase platí povolenky mimopstruhové. Těchto revírů je zatím poměrně málo, ale možná se osvědčí a jejich počet vzroste, zájem o ně každopádně stoupá. Z toho důvodu je také většinou počet lovících omezován místenkovým systémem (jenž platí někdy jen v zimním pstruhovém režimu), který zajistí pro rybáře dostatek prostoru. Výhodou je, že kromě osobního zakoupení místenky je mnohdy možné i její zajištění formou SMS zprávy. V případě zamrznutí je na těchto revírech často povoleno i lovit lososovité ryby na dírkách, ovšem jen s použitím rostlinných nástrah, těsta a past. Za teplejšího počasí je naopak možné i v zimním období lovit z bellyboatu nebo na vhodných místech zabrodit. Bezesporu se jedná o chvályhodnou snahu umožnit rybářům sportovní vyžití a můžeme si jen přát, aby takových vod stále přibývalo.

Na soukromých vodách není zimní lov žádnou novinkou

Ovšem zimy bez ledu nebo jen s minimální dobou, kdy lze na led vstoupit a lovit na dírkách, ty nás v poslední době už snad ani nepřekvapují. Proto i na soukromých revírech je možné lovit také pomocí přívlače a na umělou mušku, mnohdy je povolen i lov na plavanou, položenou či dokonce s použitím živé či mrtvé nástražní rybky. O počtu ulovených (a ponechaných) ryb si provozovatel vede evidenci a ryby dosazuje, aby byl revír stále rybářsky atraktivní. Jakmile je totiž vysoká šance na úlovek, přichází samozřejmě větší počet zájemců o rybolov a o to přece v komerčně pojatém revíru v zásadě jde. A rybáři si díky mobilním telefonům i sociálním sítím vyměňují aktuální zkušenosti, takže každý soukromý revír se snaží o co největší atraktivitu a širokou paletu nabízených služeb, tedy vlastně možností rybaření. Někde se loví pouze metodou "chyť a pusť" s poměrně přísnými předpisy, co se zacházení s ulovenými rybami týče, jinde je nastaven rybolov tak, že si rybář ulovené ryby, dosahující stanovené délky vždy ponechá ("put and take") a při odchodu si zvážený úlovek zaplatí podle aktuálního ceníku. Případně je počet ryb k ponechání stanoven v ceně povolenky. To možná není tak špatná myšlenka, jak by se na první pohled mohlo zdát, nedochází totiž k vracení poškozených a vystresovaných ryb do vody, kde by mohly například zaplísněné uhynout, ale jsou obratem nahrazeny čerstvě dosazenými.

Jakou techniku a kterou nástrahu

Zda lovit v zimě na umělé mušky nebo raději vláčet, to nelze nijak jednoznačně definovat. Ryby totiž mají občas zájem spíš o napodobeniny hmyzu nebo menší dráždivě se pohybující nástrahy, potom je úspěšnější lov na umělé mušky. Ovšem někdy zase na celé čáře vítězí lov přívlačí, v zásadě není špatný nápad mít s sebou obojí vybavení a pokud nefunguje jedna metoda, můžete se věnovat té druhé. To samé platí o nástrahách, v zimě bývá velice čistá voda a proto se pohybujeme opatrně, vyvarujeme se prudkých pohybů a pokud lovíme z mol nebo z loďky, snažíme se vyhnout rozruchu. Ale zase to má háček - pokud se strefíme do doby, kdy byly ryby před vysazením do revíru krmeny v odchovném zařízení, je pohyb a trocha hluku pro ně známkou toho, že bude něco k snědku a jejich zájem o potravu se ještě zvýší. Prostě to chce i porci toho příslovečného rybářského štěstí, jako vždycky u vody...