Přípravy muškařů na pstruhovou sezónu vrcholí

Nová pstruhová sezóna se kvapem blíží a každoročně u mě přípravy probíhají ve znamení spousty otazníků, i když po těch desítkách let bych už měl být asi zvyklý. Kdepak, nejsem, pořád se mě zmocňuje ta předstartovní horečka, i když už jsem to nevydržel a párkrát na mimopstruhové vodě šupinaté čipery proháněl a nabízel jim šidítka v podobě napodobenin hmyzu z pírek a hedvábí... Ale zahájení na "pstruhovce", to má prostě svou váhu a je pro mě každoročně jakýmsi slavnostním a symbolickým vstupem do další pstruhové a lipanové sezóny. A všechno to chystání, nové opakované přerovnávání a kontrolování veškeré výbavy, to tak nějak patří k věci. Jaká asi bude ta letošní sezóna? Bude dost vody? Jak se bude chovat počasí, nepřijde mi do toho něco úplně neočekávaného? Ale ano, to srovnání s prvňáčkem, který má jít za pár dnů do školy, to vlastně docela sedí. Ovšem nejsem v tom sám, to vím moc dobře a proto si z předsezónní nervozity žádné vrásky nedělám....

Budou stačit navázané mušky?

Jasně, v krabičce nějaké mušky po loňské sezóně ubyly, ale mnohé vzory jsem hned pohotově dovázal, takže stav byl vcelku uspokojivý už koncem roku, navíc dlouhou chvíli v zimním období si přece každý muškař, který už se pustil i do vázání svých vlastních mušek, občas krátí u svěráčku, takže o mušky nouze není. Ale probrali jste opravdu pečivě ty kousky, které zůstaly v muškovnici od minulé sezóny? Pokud ne, je to sice občas práce jako pro pohádkovou Popelku, ale zkontrolovat špičky háčků a odstříhat zbytky uzlíků z oček, to je docela rozumný nápad před zahájením, nemyslíte? Někdy přehlédnutá ztupená, ohnutá nebo dokonce ulomená špička háčku může znamenat špatný zásek a následnou ztrátu trofejní ryby, což by na začátku sezóny sice nebylo až tak tragické, ale určitě by to každého dokázalo zamrzet. Někdo vystačí s jednou nebo dvěma krabičkami, jiní muškaři ale i k vodě s sebou nosí krabiček mnohem víc, nehledě k dalším zásobám sezónních mušek, které mají připraveny pro určitá roční období, kdy je třeba použít specifické vzory, případně mají i extra krabičky pro různé řeky a druhy ryb. Před začátkem sezóny to mívám také docela srovnané, ale dlouho mi to (jak s hanbou přiznávám) zpravidla nevydrží. Je pravda, že v poslední době už nenosím k vodě tolik druhů mušek, můj výběr se pozvolna omezil na několik osvědčených druhů a k tomu přiberu občas nějaký nový vzor, abych ho případně u vody vyzkoušel. Vypisovat znovu konkrétní mušky, vhodné na zahájení? To je snad zbytečné, už to tu přece bylo tolikrát...podívejme se raději na další součásti vybavení.

Jak zimu přestál návazec a šňůra?

Sundali jste šňůru z navijáku, omyli ji a ošetřili impregnačním prostředkem? Naši předchůdci to dělat prostě museli, protože původní hedvábné šňůry byly drahé a současně poměrně choulostivé, takže údržba se při větší intenzitě chytání prováděla i několikrát za sezónu a na zimu byly samozřejmostí. Je pravda, že moderní šňůry jsou mnohem odolnější a i cenově se pohybují většinou v nižších relacích, i tak si ale aspoň základní údržbu zaslouží. Pokud chytáme na malých, zarostlých vodách, dochází často k mechanickému poškození šňůry o větve, trávu, křoví, u potápivých dochází i k otěru o dno. Navíc ať chytáme kdekoli, v kalné vodě se na šňůru dostávají drobounké částečky písku a další nečistoty, které se usazují především v očkách prutu a na šňůru tam potom působí jako jemná brusná pasta. A pokud si zkusíte spočítat, kolik stovek metrů "projede" během chytání muškařská šňůra očky prutu, nemůžete se divit, že hladký, očky dokonale klouzající povrch může časem zhrubnout a vykazovat odřeniny. Očka je také třeba zbavit nečistot, nejlépe navlhčit mokrou houbičkou a po namočení vytřít dosucha měkkým hadříkem. Takže občas omýt šňůru mýdlovou vodou je to nejmenší, co pro ni můžeme udělat. Když ji potom protáhneme měkkým hadříkem nebo houbičkou s impregnací, která podle údajů výrobce dokáže i drobné oděrky na povrchu šňůry zacelit, bude nám sloužit déle a bude mnohem lépe létat. A jak je to s tvarovou pamětí? Ačkoli výrobci často tvrdí, že jejich produkty tvarovou paměť prakticky nemají, je to jen u málo druhů šňůr pravda, navíc i ty kvalitní si zaslouží občas vymotat, nechat vyrovnat a znovu navinout, aby nedocházelo k vzniku deformací vlivem pevně utažených závitů. A pokud šňůru přes zimu nebudete používat, vymotejte ji do většího průměru (například kolem kbelíku), už pro dobrý pocit že jste udělali, co bylo ve vašich silách.

O návazci lze říct jen jedno - po sezóně se ho určitě vyplatí vyměnit, není to tak nákladná položka, ať už si návazce vyrábíme z kusů vlasce o různé síle sami, nebo koupíme hotový ujímaný vcelku. Hlavně v uzlících návazec časem stárne a ztrácí pevnost, ani působení UVG záření mu na životnosti nepřidá, takže podle mého raději nový. U těch skutečně minimálně používaných lze vyměnit jen poslední, nejtenčí díl, pokud chcete šetřit časem a materiálem.

Jak jsou na tom broďáky?

Rozhodně nelze před pstruhovou sezónou zapomenout na brodicí boty, kalhoty a holínky do pasu. Pokud jste je správně uložili - tedy ne překládat a kroutit, ale nejlépe zavěsit podrážkami nahoru v místnosti, kde na ně nesvítí přímé sluneční světlo a kde je stabilní teplota nad bodem mrazu, měly by být v pořádku. Ovšem raději je včas před sezónou zkontrolujte, nedostatečně vysušené mohou být zasaženy plísní, v takovém případě je lepší pořídit nové. U brodicích bot i kalhot zkontrolujte podrážky, šrouby (pokud je na botách máte), samostatné boty zaslouží i kontrolu šněrovadel a dírek. Při zavěšování v dílně nebo v garáži dejte pozor na drobné hlodavce, kteří jsou občas natolik drzí, že dokáží okousat nejen plst na podrážce nebo kožený jazyk brodicí boty, ale už jsem viděl i prokousané díry v goretexových a dokonce i v neoprénovách kalhotách!

Další vybavení

Z dalšího vybavení si samozřejmě zaslouží důkladnou kontrolu pruty, především co se týče již zmíněných oček (poškozená je třeba ihned vyměnit, rychle by mohla zničit i tu nejlepší šňůru!), dále je třeba věnovat zvýšenou pozornost i spojkám a rukojeti. Spojky jsou u moderních grafitových prutů nejčastěji řešené jako nástrčné (spodní díl do konce horního), všeobecná pravidla pro údržbu ale platí pro všechny typy spojek, i pro kovové nebo převlečné. U spojek je třeba dbát v první řadě na čistotu a občas je "protáhnout" hadříkem na tenké hůlce či špejli, k mazání se používá speciální grafitový tuk nebo v nouzi dobře poslouží i obyčejná svíčka. Na přístupném (dovnitř vkládaném) dílu spojky nesmí být zatuhlá nečistota (pozor hlavně na zrnka písku!), jinak by při sesazování prutu mohlo dojít k poškrábání vnitřní části spojky a díly by se potom uvolňovaly, pootáčely nebo by při nahazování mohlo dojít i k jejich rozpojení.

Rukojeť v žádném případě nelakujeme(!!!) ani nebrousíme (zmenšili bychom postupně její průměr a tvar), postačí omytí vlažnou vodou s mýdlem nebo neagresivním prostředkem (Jar apod.), potom ji necháme vyschnout. Někdo používá včelí vosk nebo jelení lůj a slabou vrstvu pečlivě rozlešťuje do korku, já osobně jsem zastáncem toho, že kvalitní korek je nelepší přírodní.

Tak, za chvíli už jen zapsat vycházku a hurá k vodě! Taky se každý rok tak těšíte? Tohle prostě neomrzí!