Překážky mohou být občas zajímavou výzvou

11. 03. 2019
Nejrůznější překážky a závady ve vodě vždycky byly, jsou a také budou, pokud tedy nedojde k brutální regulaci a "vydláždění" toku do podoby, kterou jim občas touží dát šílenci, sedící na pozicích, které jim podobné necitlivé zásahy do přírody umožňují. Zjara těch překážek a obtížných míst není ve vodě ještě tolik, spousta jich přibude v období, kdy začne bujení a rozrůstání vodního rostlinstva.

Nejrůznější překážky a závady ve vodě vždycky byly, jsou a také budou, pokud tedy nedojde k brutální regulaci a "vydláždění" toku do podoby, kterou jim občas touží dát šílenci, sedící na pozicích, které jim podobné necitlivé zásahy do přírody umožňují. Zjara těch překážek a obtížných míst není ve vodě ještě tolik, spousta jich přibude v období, kdy začne bujení a rozrůstání vodního rostlinstva. Ale už teď se najdou místa, kde v případě nahození podstupujeme vědomě značné riziko nejen vázky, ale především zapletené ryby do závady během zdolávání. A přece na takových místech mnozí rybáři rádi loví, zatímco jiní je s respektem obcházejí. Jak to je s chytáním na problematických místech?

Kritická místa některé rybáře odradí

Možná právě to, že mnohá místa už od pohledu varují a dávají svým vzhledem jasně najevo, že tady nahazování (a obzvlášť potom zdolávání větší ryby) nebude nic snadného, je svým způsobem dobře. Ryby tady mají větší klid, spoustu dostupných úkrytů a díky značně menšímu rybářskému tlaku si tady navíc můžeme i pěkně zachytat. Jistě, někdy už samotný přístup k vodě nebývá snadný, ale v poslední době jsem si zvykl právě taková místa vyhledávat. Ne, že bych se stal nějakým masochistou a záměrně se trápil pochodem mezi kopřivami a popadanými stromy nebo hustým trním, ale když k vodě nevede vyšlapaná cestička nebo není hned vedle dokonce parkoviště, popouštím uzdu své fantazii. Tady budou! A nebudou mít rozpíchané tlamky, nebudou znát všechny druhy nástrah a budu tady mít božský klid. Někdy se to podaří, někdy je celá námaha zbytečná a výsledek neodpovídá očekávání ani vynaložené námaze, ale o tom je vlastně celá myšlenka sportovního rybaření, ne?

Ryby chtějí klid a své ukryty spolu s dostatkem potravy

Ať už se na taková těžko dostupná místa vydáme s vybavením na položenou, na plavanou, s vláčecí nebo muškařskou výbavou, prvním krokem by mělo být obhlédnutí situace a vytipování ideálních míst k lovu. Někdy zahlédneme i nějakou tu rybu, ale pokud už máme pár sezón odchytáno a umíme "číst vodu", dokážeme předpokládaná stanoviště ryb vytipovat i při zběžné obhlídce. Samozřejmě, že se nemusíme vždycky dokonale strefit, ale z rychlosti a směru proudu, vírů, vracáků a tišin zkušený rybář hodně vyčte ještě dříve, než poprvé nahodí. I na místě, kde nikdo nejspíš už dlouhou dobu nelovil, se musíme chovat opatrně a snažit se ryby nepoplašit. Někdy totiž stojí i velké ryby poměrně blízko u břehu a proto je zkusíme nejprve hledat právě v těchto místech. Buďme připraveni na překvapení, náhoda je prostě nevyzpytatelná.

Pevné překážky jsou často stálými rybími úkryty nebo stanovišti

Některé druhy ryb se stahují na část dne do úkrytu a vyrážejí za potravou jen v určitý čas. To platí především pro dravé ryby. Ovšem kaprovité ryby bývají při chuti často po celý den. Velmi často mají své pravidelné okruhy, které projíždějí a neúnavně hledají, co je kde k snědku. Tyto okruhy jsou někdy dlouhé, jindy se jedná jen o pár metrů, záleží na uspořádání toku a na úživnosti revíru. Právě v blízkosti přírodních překážek často najdeme i velké ryby, které po zaseknutí často unikají hned do svého úkrytu a to může být značným problémem. Je možné si některé překážky odstranit, ale moc bych to nedoporučoval, protože intenzivním čištěním lovného místa změníme jeho charakter a ryby si najdou jiné stanoviště se spolehlivým úkrytem. Navíc po takovém čištění se stáhnou zpět v krátké době jen zvědavé drobné bílé rybky a větší kusy tady následně zpravidla nenajdeme. Pokud tedy vytáhneme padlý stromek nebo větve z vody, je lepší se na takové místo vrátit až další den nebo raději ještě později. Ale raději nechte všecko tak, jak to je, právě díky tomu rostlinstvu a popadaným stromům mají ryby své úkryty a nacházejí tam bezpečné útočiště.

Drama po záseku

Pokud nahodíme do blízkosti závad, je vcelku pravděpodobné, že se tam ryba hned po záseku bude snažit dostat, je jen málo druhů, které bojují na místě a nepokoušejí se o únik do úkrytu. Konkrétně naše asi nejpopulárnější ryba - tedy kapr - se hned po záseku zpravidla rozjede ve směru k nějaké vázce, kde cítí bezpečí. Musíme se tedy snažit hned první, nejagresivnější výpady ryby utlumit a pokud je to možné, nasměrovat její pokusy o únik jiným směrem. Tady je každá rada drahá, ovšem samotná brutální síla většinou moc nezmůže. Je-li to možné, popojdeme kousek do strany tak, aby tah působil z jiného směru, tím rybu mnohdy dokážeme trochu zmást a vyvést z konceptu, někdy pomůže naklonění prutu do strany. Pokud ryba jezdí jen v místech, kam ji pustíme, máme velkou šanci na úspěšné zdolání. Když se velký kapr rozjede z větší vzdálenosti do vázky, občas na něj platí zvýšení tahu (přitažením brzdy) a sklonění prutu do strany, takže změní směr úniku. Parma je také velice zdatný soupeř, ale nemá takovou tendenci zajet do vázky, spíš se snaží bojovat v proudu, jezdí směrem nahoru a dolů. Také úhoř mívá tendenci rychle se dostat do vázky, v tomto případě nezbývá, než použít hrubou sílu a spoléhat se na pevnost vlasce nebo šňůry. Malá plocha ploutví a hadovité tělo mu nedovolí vyvinout příliš velký odpor a tudíž ho většinou s úspěchem zvedneme ke hladině. Pokud ale místo úhoře zabere kapr nebo třeba sumec, který má slabost pro podobné nástrahy a loví také s chutí za šera, o rybu často přijdeme. Ale bojujícího úhoře lze s určitou zkušeností hned po záseku rozeznat od ostatních ryb podle charakteristických kroutivých pohybů.

Aby ryba nezůstala připoutána po utržení

Při lovu na položenou a při chytání s feederovými krmítky dbáme vždy na to, aby v případě utržení ve vázce byla montáž sestavena takovým způsobem, aby nedošlo k situaci, kdy už více nebo méně unavená ryba je napevno připoutána k překážce. S velkou pravděpodobností by ji čekalo postupné vyhladovění a smrt, proto vždy sestavujeme montáž tak, aby se zátěž nebo krmítko odtrhly dříve. To bude výhodné i pro nás, pokud se zátěž nebo krmítko zachytí při zdolávání, nemusíme totiž rybu ještě ztratit.

Připojené obrázky

Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Překážky mohou být občas zajímavou výzvou

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář