Povrchové nástrahy ano nebo ne?

Nástrahy, na které se chytají dravé ryby vláčením po hladině se nejčastěji označují jako POPY nebo POPPERY, vzhledem připomínají woblery a místy jsou až neskutečně účinné. Dalšími povrchovými nástrahami jsou i umělé myši a žabky, v nouzi můžeme popper nahradit i plovoucím woblerem s vyjmutou nebo ulomenou lopatkou, výsledný efekt v takovém případě ale zdaleka nedosáhne toho, co dovedou speciální modely, určené k tomuto způsobu lovu. Lov z hladiny je velmi napínavý, musíme se co nejlépe krýt, plížit se občas jako opravdoví Indiáni a riskovat i nějakou tu vázku, odměnou je ale skutečně dramatický zážitek, záběr ryby totiž sledujeme na vlastní oči, často na poměrně malou vzdálenost!

Můžeme lovit na jinak nepřístupných místech

Výhodou povrchových nástrah je to, že můžeme zkusit vydráždit k záběru dravé ryby i v místech, kde se s běžnými vláčecími technikami prakticky "nechytáme" a ani lovci s živou rybkou v těchto místech nemívají příliš velké úspěchy. Jedná se tedy především o místa, kde pod hladinou narostly vodní porosty takovým způsobem, že ačkoli pro ryby jsou skvělým úkrytem a zdržují se tu i drobné rybky, které jsou pro dravce vítaným soustem na jídelníčku, při běžném chytání zde prožíváme neskutečné martyrium. Občas sundat z trojháčku vláčecí nástrahy nějakou tu vodní travinu nebo kus klacku, to se ještě dá vydržet, ovšem v hustém porostu jsme bezradní, pokud nesáhneme právě po povrchových nástrahách. A pokud máme možnost použít dokonce loďku nebo v poslední době stále oblíbenější bellyboat, nemusíme se obávat, že bychom neprochytali právě ta nejnepřístupnější místa, kde se často skrývají zkušení, opatrní dravci, především štiky a okouni. Rybářská plavidla umožní i vyprostit popper z případné vázky, ačkoli si při takové akci ryby trochu poplašíme. Povrchové nástrahy se navíc skvěle osvědčují i pro lov bolenů na otevřené vodě.

Různá řešení povrchových nástrah

Povrchové nástrahy jsou zhotoveny nejčastěji podobně jako woblery z balzy, případně jsou z dutého plastu nebo z nejrůznějších pěnových materiálů, v neposlední řadě se k jejich zhotovení používá i dutá zimní srst teplokrevných zvířat. Proti případnému nežádoucímu zachycení za rostliny jsou háčky někdy opatřeny ochrannými třmínky ze silnějšího vlasce nebo z drátku, k rozstřikování vody a vytváření dráždivých impulsů na hladině slouží vyhloubení v hlavové části nebo vlepený kornoutek. Barevnost i velikost těchto nástrah je velmi variabilní, od co nejvěrohodnějších přírodních vzorů až po nápadně zbarvené modely v dost divokých kombinacích, někdy nástrahu ještě doplňuje střapec nebo ocásek ze syntetických materiálů nebo měkkého plastu.

Neskutečný zážitek

Kdo nezažil pohled na nástrahu, poskakující po hladině a nesledoval pomalu se blížící siluetu ryby, nedokáže si napětí při lovu dost dobře představit, tohle se prostě musí zažít na vlastní kůži! Při lovu okounů i bolenů se používají slabší vlasce a šňůry, pokud je v místě i pravděpodobnost záběru štiky, je vhodné použít o něco "důkladnější" náčiní a fluorkarbonový nebo teflonový návazec o odpovídajícím průměru. Při lovu okounů někdy nástrahu sleduje celé hejno a pokud máme kvalitní polarizační brýle, můžeme do detailu sledovat, jak se chystají k ataku a jak se ten nejrychlejší nástrahy nakonec zmocní. A pokud uvidíte velkou, tmavě žíhanou štiku, jak majestátně vyplula z příšeří svého úkrytu, nabírá rychlost, otevírá tlamu a vrhá se na popper, bude se vám o tom večer zdát, na to vemte jed!

Je třeba trochu praxe a sebeovládání

Zpočátku bývá největším problémem odsunout zásek na tu správnou chvíli, doporučováno je sice při objevení se dravce za nástrahou zavřít oči a sekat "na cit", ale to by se člověk ochudil o to nejlepší, takže prostě je zapotřebí nějak se přinutit a počkat na tu pravou chvíli. Párkrát sice asi "utrhneme" rybě popper předčasně od tlamy, ale časem se na to dá zvyknout, kdo chytá na suchou mušku, zná tu potřebu krátké prodlevy, aby zásek správně seděl.