Inzerovat zde
Inzerovat zde

Povídání o woblerech

22. 09. 2016
Podíváme se do historie i současnosti woblerů. Něco si o nich řekneme a vypíchneme pár zajímavostí, které bychom jako rybáři měli bez pochyby vědět.

Autorství woblerů se přisuzuje finskému rybáři Lauri Rapalovi, z jehož zručných rukou vzešel v roce 1936 údajně první prototyp plovoucího wobleru, firma Rapala pokračuje v tradici a je dodnes jedním z nejznámějších výrobců těchto nástrah. Vývoj woblerů šel ovšem raketovým tempem vpřed a v současné době se právě tyto nástrahy řadí mezi nejpoužívanější, výrobě woblerů se věnují stovky firem po celém světě, dokonce i domácká samovýroba je velmi populární. Ovšem vyrobit opravdu správně fungující wobler, to není nic jednoduchého, raději se tedy podívejme na ty nejoblíbenější i méně známé modely a možnosti jejich využití.

Různý chod má svůj účel

Woblery nepatří mezi nejlevnější nástrahy, pokud si tedy budeme nějaké pořizovat, měli bychom mít na paměti typ povodí a cílovou rybu, sice s sebou k vodě nemusíme nosit "arzenál" o padesáti kusech, ale několik základních typů, barev a velikostí bychom u sebe mít nejspíš měli. Pokud se totiž dravec na poslední chvíli rozhodne nástrahu nedobrat, můžeme použitím wobleru s poněkud odlišným chodem nebo v jiné velikosti či barvě dosáhnout úspěchu. Jak se woblery ve vodě pohybují? Nejčastěji svým tvarem připomínají rybku, na přední části mají umístěnu náběhovou lopatku ve tvaru lžičky a ta při tažení nástrahy vodou působí její ponořování, kmitání i případný nepravidelný pohyb. Plovoucí woblery po nahození zůstanou ležet na hladině a ponořují se při přitahování, v jaké hloubce se budou pohybovat je většinou na wobleru nebo na krabičce napsáno. Jedná se o zřejmě nejčastěji používaný typ, existuje i povrchová varianta, připomínající svým chodem spíš popper, ta se pohybuje jen po hladině a díky šikmé plošce na přední části působí rozruch na hladině. Další variantou jsou potápivé woblery, které snadno dostaneme do požadované hloubky tím, že je prostě necháme vyklesat a následně je přitahujeme tak, aby prohledávání vodního sloupce probíhalo současně i ve vertikálním směru. Potápivé woblery se používají zejména při lovu na hlubokých řekách a na údolních nádržích.

Barevné provedení podle skutečnosti i podle fantazie

Barvy woblerů jsou velice rozmanité, od zcela věrohodného potisku, napodobujících zcela konkrétní druh rybky přes nápadně zbarvené (tady stojí za zmínku populární Red Head, skvěle fungující na štiky), do přikalené vody a do horších světelných podmínek mnozí rybáři používají woblery s fluorescenčním potiskem. Překvapivě dobře fungují i některé barvy, které u přirozené kořisti dravců prakticky nenajdeme, v mnoha sezónách se mi například skvěle osvědčily woblery se štíhlým tělíčkem a světle modrým hřbetem v kombinaci s bílým břichem. Existují i woblery, které napodobují například žáby nebo myši, ovšem jejich rozšíření není příliš velké. Svého času byly na výsluní popularity i poměrně zavalité woblery s označením "Big S" od firmy Shakespeare, které měly uvnitř dutého tělíčka několik kuliček a při vedení vydávaly chřestivý zvuk. I tento model se dočkal mnoha kopií. Woblery s chrastícími kuličkami se objevují v různím provedení dodnes, v přikalené vodě údajně lépe upoutají pozornost dravce. Woblery se vyrábějí nejen jednodílné, ale i dvoudílné a ty největší bývají dokonce ze tří dílů, spojených kovovými očky. Na woblerech najdeme nejčastěji jeden nebo dva trojháčky, u velkých modelů i tři, pstruhové vzory pak jsou často opatřeny jedním nebo dvěma jednoháčky, často v BL provedení (bez protihrotu). Výměna trojháčků bývá snadná, k jejich upevnění je použit pružný kroužek.

Existují i prostředky pro "záchranu" uvázlých woblerů

Vzhledem k poměrně vysoké ceně a občas komplikovanému obstarávání některých specifických modelů se vyvinulo i vyprošťování woblerů do mnoha různých metod. Plovoucí wobler se nám často podaří "vytřepat" ze závady a následně sám od sebe vyplave na hladinu, u potápivých a pevně zaseknutých slouží dobře řetízek na otevíratelném očku, které nasadíme na vlasec nebo šňůru a po zachycení řetízku za některý trojháčků wobler vytáhneme za lanko, na němž je očko s řetízkem upevněno, často i s pořádnou vázkou.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Povídání o woblerech

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář