Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Polák velký

Polák velký patří k velkým druhům poláků, dorůstá přibližně 42 – 49 cm, váží 550 – 1300 g a v rozpětí křídel měří 67 – 75 cm. Stejně jako ostatní poláci má silné tělo, velmi krátký ocas a krk a vzhledem k poměru těla poměrně velkou hlavu.

Inzerovat zde

latinsky: Aythya ferina
řád: vrubozobí
čeleď: kachnovití
potrava: okřehek, vodní rostliny
doba rozmnožování: duben – květen
běžná velikost: 42 – 49 cm, rozpětí křídel 67 – 75 cm, hmotnost 0,55 – 1,30 Kg

Polák velký patří k velkým druhům poláků, dorůstá přibližně 42 – 49 cm, váží 550 – 1300 g a v rozpětí křídel měří 67 – 75 cm. Stejně jako ostatní poláci má silné tělo, velmi krátký ocas a krk a vzhledem k poměru těla poměrně velkou hlavu. Samec ve svatebním šatě má bílý hřbet, křídla a boky s jemným černým pruhováním, jasně červené oči, kaštanově hnědou hlavu, šedý zobák s tmavou špičkou a zbytek těla převážně černý. V prostém šatě se podobá spíše samici, která je převážně tmavě hnědá se světlejšími boky, hlavou a částečně i křídly.

Rozšíření

Většina Evropy a dále do střední Asie. Při okrajích areálu může místy hnízdit i daleko od hranic souvislého rozšíření – např. na Pyrenejském poloostrově, na severu Afriky a v Malé Asii. Evropské populace byly po většinu 20. století stabilní, v posledních cca 20 letech početnost mírně klesá. V celé Evropě hnízdí více než 210 tisíc párů. Převážně (mimo populací ze západní Evropy) tažný druh zimující poněkud jižněji od hnízdišť – ve Středomoří, v Arábii a v jižní Asii.
Na našem území hnízdí, početně protahuje a pravidelně zimuje. V hnízdním období je nejpočetnější v nižších polohách, řídce ale hnízdí až do 800 m. n. m. V 19. století se u nás jednalo o vzácně hnízdící druh, zhruba do roku 1970 se početnost rychle zvyšovala, na mnoha místech byl nejhojnějším druhem kachen. Poté začaly stavy klesat a tento trend přetrvává do současnosti. V letech 2001-03 u nás hnízdilo 9-17 tisíc párů.

Způsob života

Domovem poláka velkého byla původně stepní jezera ve východní Evropě. V posledních sto letech se jejich hnízdiště pomalu šíří do střední a západní Evropy i směrem na sever a dnes se řadí na mnoha místech střední Evropy k nejhojnějším kachnám. Na východě hnízdí na slaných i hořkých jezerech i na mělkých, rostlinstvem bohatých rybnících obrostlých rákosím. Na západě nachází vhodné podmínky pro hnízdění na mnoha umělých vodních plochách.

Polák velký je tažný pták. Východní populace přezimují na Kaspickém moři, na stepních jezerech v Turecku, v Afganistánu, v severní Indii, v deltě Nilu a na Nilu dále až po Súdán. Středoevropští poláci velcí z větší části přezimují v západní a jižní Evropě, zčásti i severně od Alp na velkých předalpských jezerech. I v našich městech můžeme v zimě na nádržích pozorovat poláky velké, jež tu můžeme krmit.

Rozmnožování

Hlavní období toku poláků velkých spadá do března, kdy se skupiny kačerů ještě za tahu na hnízdiště předvádějí kachnám, pohazují hlavou směrem vzad nebo ji pokládají vodorovně na hladinu. Tok vrcholí ve večerních hodinách a za měsíčných nocí odeznívá jen pomalu. Páry se tvoří na hnízdištích většinou až v dubnu a v květnu. Během prvních dnů hnízdění hlídá kačer venku před rákosím svou kachnu a provází ji při vyhledávání potravy. Jak hnízdění postupuje, páry se pomalu rozpadají a ještě než se líhnou káčata, je většina těchto „sezónních manželství” rozpuštěna. Kachna staví hnízdo buď podobně jako lysky jako plovoucí hnízdo v rákosinách nebo v husté pobřežní vegetaci, pokud možno co nejblíže u vody, aby v nebezpečí mohla rychle odplavat nebo se potopit. Stoupá-li voda, je schopna hnízdo nastavovat i tehdy, obsahuje-li již úplnou snůšku 6 až 10 vajec. Sezení začíná po nakladení posledního vejce, takže se všechna mláďata klubou takřka současně. Hnízdění začíná v květnu a v první polovině června a trvá 24 až 26 dní. Předtím, než hnízdo opustí, přikrývá samička poláka velkého snůšku hnízdním materiálem. Během hnízdění se hnízdní kotlinka vyplňuje prachovým peřím, jež kachna používá též k zakrytí snůšky.

Mláďata se už během prvního dne začínají potápět. Druhého dne jsou už schopna sama vyhledávat potravu na dně. Dávají přednost živočišné na bílkoviny bohaté potravě, jako jsou larvy komárů a chrostíků. Mladí poláci začínají létat nejdříve ve stáří dvou měsíců, kdy se rodina rozpadá.

Potrava

Podle nabídky potravy jsou poláci velcí buď spíše masožraví, nebo býložraví. Menší složku potravy, např. okřehek, sbírají s hladiny, jinou menší část získávají procezováním, nejvíce potravy získávají při potápění. Kachna přitom současně pádluje nohama, jen za útěku si pomáhá i křídly. Poláci velcí se většinou potápějí jen v mělčích vodách, někdy však i do hloubky přes čtyři metry. Odškubávají na dně rostlinstvo, hlavně rozvětvené řasy, stolístek, parožnatky a jiné rostliny, jež požírají přímo pod vodou. Nejčilejší jsou poláci velcí při vyhledávání potravy od soumraku až do půlnoci.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Polák velký

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář