Pohledem Matěje Houšky - Jak jsem začal muškařit
17. 10. 2022
Dnes bych se rád věnoval jedné naprosto výjimečné rybářské disciplíně, které se mezi námi rybáři přezdívá královská. Tajemná bystrá řeka, uprostřed ní rybář s kloboukem a okolo něj majestátně létá šnůra. Je to naprosto jasné. Tento článek bude patřit mým začátkům s lovem na umělou mušku.
Mým cílem je stát se komplexním rybářem
V dnešní době je takový zvyk, že se často rybáři zaměřují pouze na jeden konkrétní styl lovu. Každopádně mě osobně by to určitě nestačilo, já se totiž snažím být takzvaný komplexní rybář. A přesně tohle mi část naší rybářské komunity často velmi vyčítá. Jednou mě vidí na fotce s plavanou, feederem, sumcařinou a pořád se podle nich „cpu“ do něčeho nového. Tímto způsobem ze mě prý nikdy nic nebude a mám už si konečně vybrat jen jednu konkrétní techniku lovu a té se začít naplno věnovat. Dlouho mi toto všechno vrtalo hlavou, a proto jsem měl velikou radost, když jsem natáčel rybářský film s Rudolfem Hrušínským, Pavlem Tomim nebo i šéfredaktorem tohoto webu Zdeňkem Řeřuchou a oni mi naopak řekli, ať si z toho vůbec nic nedělám a to, že se snažím stát komplexním rybářem, který umí chytat všemi rybářskými styly pro mě bude ve finále do budoucna mnohem lepší.
Jdu do toho!
Je nutné podotknout, že jsem na pstruhové revíry chodil pravidelně už od té chvíle, kdy jsem úspěšně složil rybářské zkoušky – tedy od svých 8 let. Lov pstruhů mě neskutečně bavil, ale chytal jsem pouze pomocí ultralehké přívlače. Muškaření pro mě byla v té době technika, o které jsem pouze snil a vzhlížel k ní, jako k té nejtěžší rybářské disciplíně vůbec a v podstatě jsem byl přesvědčený, že se do této rybolovné techniky nikdy nebudu pouštět, protože na to jednoduše nemám. To se ale vše jednoho dne změnilo.
V létě roku 2020 jsem byl chytat na horním úseku mé oblíbené řeky – až vlastně na samém konci úseku, kde již následně začínal pstruhový revír. Měl jsem to štěstí, že jsem poprvé na vlastní oči viděl skutečného muškaře. Stál tam sám, zabrozený uprostřed řeky, klobouk, šňůra létala – jednoduše nádhera. Mně to zkrátka nedalo a musel jsem se jít na něj podívat zblízka. No, a vzhledem k tomu, že to byl moc fajn chlapík, dali jsme se do řeči a bavili se o spoustě věcech z rybářského prostředí. Jedna věta od něj ale zazněla hned několikrát a to, že muška je královská disciplína. Jak jsem ten den muškaření poprvé viděl na vlastní oči, mohl jsem jen souhlasit. A to byl právě ten moment, kdy jsem si řekl „jdu do toho“.
Těch důvodu ale bylo samozřejmě víc. V druhé řadě jsem si uvědomil, že s přívlačí smím na pstruhových revírech lovit pouze do konce srpna a po celý zbytek roku už mi je tedy povolenka naprosto k ničemu a můžu peníze, co jsem za ní dal hodit klidně do koše. S muškou ale mohu chytat až do konce listopadu a to je obrovský bonus. No, a ve třetí řadě jsem chtěl prostě zase zkusit něco nového a splnit můj cíl stát se komplexním rybářem (mimochodem, k tomu mi už doopravdy chyběla pouze ta muška).
Jak vypadaly začátky?
Jsem odjakživa samorost. Mé rybářské začátky vypadaly tak, že jsem měl ve třech letech úplně obyčejný klacek z lísky – asi jako za dob Oty Pavla, kousek vlasce, špuntový splávek a takto jsem se snažil chytat své úplně první perlíny. Nechodil jsem do žádných rybářských kroužků, táborů nebo nedej bože abych navštěvoval kempy slavných rybářů, to určitě ne. Rozhodl jsem se, že když se mi vlastní cestou podařilo naučit se feeder, plavanou, přívlač atd., proč by to teď mělo být jiné? Snad všichni muškaři, které jsem alespoň trošku znal, začínali právě pomocí muškařských kroužků a učili je opravdoví profíci. Já jsem to ale takto nechtěl, mým cílem bylo se odlišit a vybojovat si vše téměř sám. Spousta lidí mi tento způsob vymlouvala, že je prý téměř nereálné to zvládnout – třeba nahazování, ale mě to nedalo a začal jsem po svém.
Informace jsem čerpal z článků na internetu, protože českých videí o mušce je u nás doopravdy extrémně málo. Na úvod jsem se potřeboval s muškařením seznámit. Vůbec jsem nevěděl co je to aftma, ujímaný návazec ani rozdíl mezi šňůrou DT a WF. To znamená, že první čtení pro mě byl spíše jazykolam. Tehdy mě dost zklamalo, jak je velká část instruktážních článků na internetu nesrozumitelná, tudíž to co doopravdy potřebujete vědět, vám nakonec stejně nedá a ve finále toho nakonec víte snad ještě méně, než před tím. Každopádně za necelých 5 dní jsem se do toho „dostal“ a už to šlo vše mnohem lépe. Znal jsem základní muškařské pojmy, věděl, jaký typ vybavení se na co používá, jak vypadá muškařský návazec a mohl jsem pokračovat dál.
Musel jsem si vybrat základní vybavení, které by mi vyhovovalo. Mým cílem nebyly velké řeky, jako je u nás třeba oblíbená Otava nebo Ohře. Chtěl jsem muškařit na malých potocích, kde za rok nepotkáte jediného rybáře a dostat z takové vody rybu není vůbec jednoduché. K tomu jsem tedy vše směřoval. Hodně mě zarazilo, že se muškařské pruty vyrábí výhradně ve formě čtyřdílů a to mi upřímně příliš nevyhovovalo. Nakonec se mi podařilo po delším hledání sehnat naprosto ideální variantu pro mé účely. Dvoudílný prut s délkou 240cm a aftmou 4/5. A mimochodem, jednalo se snad o ten nejlevnější muškařský prut, který se u nás dá sehnat. Tudíž, pro mě naprosto ideální, vzhledem k tomu, že jsem známý „lamač prutů“. Následoval nákup několika nezbytností (samozřejmě těch nejlevnějších). Když jsem se ještě před tím raději rozhodl můj výběr prodiskutovat se zkušenými rybáři v jedné internetové diskuzi, část z nich mi napsala: „Hele mladej, zatím si nic nepořizuj, kup si nějakou rybářskou literaturu a minimálně ještě rok studuj, než se pustíš do chytání“. To mi přišlo jako úplný nesmysl. Zážitky z rybolovu nenajdete v literatuře, ale u vody, takže jsem tyto komentáře neposlech, protože já jsem s mouchou nezačal proto, abych mohl číst knížky. Velmi mi naopak pomohli dva skvělí muškaři (a samozřejmě i další), kteří mi jako podporu věnovali naviják a několik mušek. To mi opravdu hodně pomohlo, protože mušky nejsou dneska vůbec levné a spousta ani správně nefunguje. Vše bylo nakoupeno. Nezbývalo, než se začít učit nahazovat – jak jinak, než podle knihy...
To bylo už o něco těžší, ale vzhledem k tomu, že máme naštěstí velkou zahradu, jsem měl skvělé zázemí pro trénink. Samozřejmě jsem dělal klasické chyby, jako je „práskání bičem“, nezpevněné zápěstí apod. Za pár týdnů jsem se však se šňůrou sžil a mohl jsem konečně na vodu.
Konečně i na řece!
Bylo 16.6.2021, všichni byli na zahájení lovu dravců na mimopstruhových revírech, takže jsem měl na pstruhové řece absolutní klid a soukromí. Začal jsem lovit na nymfy a první hodina byla opravdové peklo. Skoro jsem nebyl schopen nahodit a mušku jsem neustále vyprošťoval z větví nad vodu. Za chvíli už to ale šlo jako po másle. Jak jsem vypozoroval, ryby byly aktivní především u hladiny, tudíž jsem si mohl vyzkoušet i suchou mušku. Skvěle jsem se protrénoval a i když jsem ještě neměl ani rybu, vůbec mi to nevadilo a ten den jsem si doopravdy užíval.
Blížil se večer, bylo dusno a já se pomalu dostával k menšímu přírodnímu „jezu“ z kamenů. Byla zde okysličená voda a tak jsem si byl téměř jistý, že zde něco musí plavat. Vyměnil jsem suchou mušku za mokrou a nahodil. Po chvíli mi přímo pod nohama zabrala první ryba na mušku! Byl to malý jelec tloušť a měl jsem z něj doopravdy neskutečnou radost. Můj první den s muškou na řece byl u konce, a i když jsem odcházel jen s jedním úlovkem, ten pocit byl nepopsatelný. Bez jakéhokoliv rybářského kroužku nebo učitele jsem se dokázal mušku naučit - nebylo to jednoduché, ale stálo to za to.
Muška mi otevřela nové možnosti
Proč jsem také začal s muškou? Z velké části to bylo i z toho důvodu, že jsem toužil ulovit rybu, která se mi s přívlačí nikdy nepodařila a stále jí na našem území ubývá – byl to lipan podhorní. K mému obrovskému překvapení se mi můj první lipan v životě hned o pár dní později podařil a zrovna na mém domovském potoce, kde vyrůstal i můj děda. Muška mi tedy otevřela spoustu možností v lovu této nádherné ryby našich pstruhových vod.
Bude co objevovat!
Jak jsem již zmiňoval výše, mým cílem s muškou byly malé potoky, skryté od rybářské veřejnosti. Právě na takových vodách (často ani ne s šířkou 5m) je velmi těžké vůbec „roztočit“ muškařskou šňůru. Jednoho dne jsem natáčel na řece Otavě s mladou a talentovanou rybářkou Verčou Smolovou. Dávali jsme si souboj mezi tím, komu se podaří lépe uspět. Já jsem chytal mou oblíbenou ultralehkou přívlačí a Verča naopak stylem francouzské nymfy, která pro mě byl naprosto nepoznaná, a začala mě velmi zajímat. Verča mi vše skvěle předvedla a já jsem neodolal. Hned po příjezdu z natáčení jsem objednal pár francouzských návazců, abych si i já mohl tento styl lovu vyzkoušet. Začal mě velmi bavit. Na druhou stranu, suchá muška s opravdovou létající šňůrou je jednoduše trochu jiná liga. Každopádně proč se tady o tom vlastně rozepisuji? Právě díky francouzské nymfě, při které nemusíme házet s muškařskou šňůrou, a nástrahu nám stačí do vody pouze položit, se nyní mohu bez problému dostat na zarostlá místa malých říček i potoků, kde bych třeba se suchou muškou neměl vůbec šanci.
Muška je doopravdy královská disciplína
Muškaření je rybářská disciplína, o které už i já mohu říci, že je skutečně královská. Otevírá nám spoustu nových možností a nejenom to. Myslím si, že v žádné jiné technice se nedokážete tak vcítit do řeky, jako právě u mušky. Není to jednoduchá cesta, ale i můj případ je důkazem toho, že nepotřebujete hromadu peněz a drahé průvodce, aby vás muškaření bavilo a byli jste v něm jednoduše výjimeční.
Mějte se fajn a Petrův zdar!
Matěj Houška, sportovní rybář a zálesák
Komentáře Pohledem Matěje Houšky - Jak jsem začal muškařit