Podběráky, podebírání a vše kolem něj

Větší rybu je často lépe podebrat, než riskovat její utržení nebo poranění při "ručním" souboji. To se týká samozřejmě i ryb, které chceme pustit na svobodu. Bezhrotkové háčky sice uvolnění ryby usnadňují, ale občas při lovu dravců po háčku s protihrotem ještě mnozí rybáři sáhnou. Nebo v případě, že loví na červíky, larvy a žížaly - tyto nástrahy totiž jinak snadno sklouznou z háčku nebo se nežádoucím způsobem zkroutí. I když tady už existuje snadná pomoc, použití háčků, které mají malé háčky (ve stejném provedení, jako jsou protihroty) na hřbetní straně ramínka. Na těch drží i pořádná čiperná rousnice tak, že ji nestáhne ani mazaný úhoř. Ale zpátky k používání podběráků...

Existuje spousta různých typů

Pro podebrání při brodění nebo "nakrátko" mnohdy postačí lehký, praktický raketový podběrák, používaný především při lovu na pstruhových revírech. Nosíme ho na gumě nebo na magnetu a pokud je opatřen bezuzlíkovou síťkou, postačí ho před použitím namočit, rybě potom při opatrném podebrání neublížíme. Můžeme ji v podběráku zbavit háčku bez toho, abychom ji zbytečně velkou silou mačkali v ruce nebo nám dokonce při uvolňování mušky či třpytky spadla na zem. Skládací podběráky mají výhodu při transportu a menší modely můžeme dokonce nosit s sebou (například při vláčení). Podběráky na dlouhých násadách se uplatňují především při plavané, s oblibou je používají i závodníci. Pro vylovení opravdu velkých ryb o vysoké hmotnosti slouží důkladné podběráky s pevným středem i rameny, pokud jsou sklápěcí, jedná se vždy o robustní konstrukci. Na některých privátních vodách s výskytem skutečně trofejních ryb jsou vyžadovány výhradně podběráky s dlouhými rameny v kombinaci s vylovovací podložkou.

Aby ryba ani síťka nepřišla k úhoně

Síťka podběráku zajišťuje snadné vylovení ryby a manipulaci s ní do doby, než ji pustíme zpět nebo se ji rozhodneme ponechat. Mnohdy je také příčinou utrpení a spousty ztraceného času, pokud používáte háčky (nebo dokonce trojháčky) s protihrotem. Jejich vyjmutí je potom u běžné pletené síťky totiž často velice obtížné. Řešením je použití bezhrotkových háčků nebo případně podběráků se silikonovou síťkou. Potom je uvolnění háčku dílem okamžiku. U některých sítěk je problém v tom, že jsou příliš mělké, ryba potom může při manipulaci vyskočit a pokud k tomu dojde na břehu, snadno se potluče nebo jinak poraní. Když vidím moderní silikonové síťky, nemohu si nevzpomenout na síťky z běžného vlasce, které kdysi dávno pletl můj již zesnulý kolega. K rybám sice nebyly tak dokonale šetrné jako měkký silikon, ale háček se v nich nezachycoval, nebylo ji třeba sušit a při pohybu kolem vody se síťka stáhla na poloviční délku, takže nevisela tak často za křoví. Tento problém u raketových podběráků řešíme uchycením za rám na magnet, umístěný v horní části zad rybáře, na skládací podběráky se dá vyrobit nebo zakoupit ochranný toulec ze silné plachtoviny.

Technika podebírání

Vždy bychom měli podebírat dostatečně unavenou rybu, s fází zdolávání a unavování ryby to ale není dobré přehánět, protože hodně vyčerpaná ryba má potom často velký problém s návratem do vodního prostředí. Extrémně jemné návazce tedy pro lov větších, bojovných ryb, používáme jedině v případě, že se silnějším návazcem rybu prostě není možné přesvědčit k záběru. Pokud podebíráme rybu sami, je to vždy o něco náročnější, ale zase dobře víme, co v nejbližším okamžiku uděláme a nedochází k nedorozuměním. Menší ryby sami jistě zvládneme unavit a navést do podběráku, s trofejními kusy uvítáme většinou i pomoc ochotného kamaráda, o němž víme, že má zkušenosti a nic nepokazí. Přijmout totiž nabídku spolupráce při konečné fázi vylovování ryby pomocí podběráku (nebo i rukou) od neznámého kolegy může být lákavé, ale ne vždy vše dopadne dobře. Dobrý úmysl totiž nemusí znamenat zkušenosti a potom už je pozdě něco řešit, chybná souhra nebo nešikovnost znamená často ztrátu ryby.

Pokud lovíme s poměrně jemným prutem s měkkou špičkou, při podebírání můžeme unavenou rybu přitáhnout tak, až jí (jak říkali staří rybáři) "ukážeme knoflík". Tím je myšlen knoflík na konci rukojeti prutu, špičku totiž přizvedneme v konečné fázi podebírání tak, že spodní část rukojeti směřuje ve směru k rybě. Máme-li prut s tvrdší akcí, nezakláníme špičku prutu tak daleko, spíš ji jen přizvedneme v potřebném úhlu.

V proudnější vodě se snažíme rybu navést do klidnějšího místa (úplav, tišinka za překážkou a podobně), kde bude podebrání snadnější. Podběrák ponoříme a rybu nad něj navedeme, všechno v klidu a bez zbytečného spěchu. Pokud to nevyjde, rybu ještě "povodíme" a zkusíme to znovu. V žádném případě rybu podběrákem nezkoušíme dohnat (to platí i pro stojatou vodu!) a nezmatkujeme. Nemáme-li k dispozici klidnější místo a není možné k němu sejít, vyplatí se rybu nechat vyjet před sebe nebo ještě o kousek výš proti proudu a potom ji do nastaveného podběráku necháme proudem snést. V proudné vodě se vyplatí používat podběrák s většími oky, který neklade v proudu takový odpor a snadněji se s ním manipuluje.

V klidné vodě si připravíme podběrák a klidně ho v mělčím, místě necháme až na dně, rybu nad něj navedeme a pomalu podběrák přizvedneme. Pokud je voda u břehu hluboká nebo podebíráme rybu z loďky, výborným pomocníkem je plovák, který se umísťuje na násadu podběráku a zabrání jeho hlubokému ponoření.

Velkou rybu nezvedáme páčivým pohybem

Především u skládacího podběráku by totiž mohlo dojít k poškození úchytu ramen, u kruhového k ohnutí rámu. Podběrák s velkou rybou přizvedneme jen natolik, aby ryba nebyla nad hladinou a potom podběrák otočíme rukojetí nahoru a teprve potom můžeme rybu v síťce vyzvednout! Ramena se maximálně lehce sklopí k sobě a nedojde k poškození podběráku.

"Kolíbka" pro zajímavost

Pro vylovování velkých ryb (především při lovu z loďky) používají někteří rybáři i takzvanou "kolébku" (Craddle), což je síťka, natažená mezi dvěma tyčkami, do níž se unavená ryba navede. Velice šikovná pomůcka, k jejímu použití je ale třeba dvou rybářů, kteří tuto techniku ovládají. Původně byla určena k vylovování trofejních štik a lososů.