Plavaná s "přetíženým" splávkem

Chytání na plavanou se můžeme věnovat nejen na tekoucí vodě, ale i na poklidném stojáku. Člověk by si řekl, že ve vodním sloupci se vznášející nástraha bude možná rybám podezřelá, ale není tak tomu pokaždé. Navíc můžeme lovit i těsně u dna nebo použít různé finty, jejichž pomocí se nám ryby podaří oklamat. Ani na stojáku nemusí být plavaná statická, ačkoli toho většinou nenachodíme tolik, kolik na řece nebo kolem potoka. Ovšem ryby se i tak budeme snažit vyhledávat a nabízet jim nástrahu do přijatelné blízkosti. Na klidné hladině vystačíme s menšími, nenápadnými splávky a přitom většinou zaregistrujeme spolehlivě i ten nejjemnější kontakt ryby s nástrahou. A když už jsem u těch splávků, začněme tedy třeba rovnou u nich...

Výběr splávků na stojatou vodu

Od splávku vyžadujeme nejen to, aby udržel nástrahu v požadované hloubce a signalizoval nám případný záběr, ale chceme také, aby byl dostatečně nenápadný pro ryby a přitom spolehlivě viditelný pro nás, umožnil nám dostatečně daleké a přesné nahození do požadovaného místa i za horších povětrnostních podmínek...zkrátka, máme těch požadavků hodně. Ale vždy se dá vybrat splávek, který bude pro danou situaci optimální. Volba splávku na stoják vychází z posouzení několika základních vlastností a charakteristik:

TVAR

Záleží na tom, jakou technikou budeme lovit. Předem upozorňuji, že v tomhle povídání vynechám splávky pro lov dravců na živou rybku, ty jsou (spolu s bójkami a podvodními splávky na sumce) specifickou samostatnou kategorií.

● Pro lov s bičem použijeme spíš tenké, štíhlé splávky. Většinou od nich nevyžadujeme velkou nosnost, takže jsou velmi citlivé na každý dotek. Pomocí dlouhého biče je dopravíme i bez větší zátěže do požadované vzdálenosti a jsou díky štíhlému tvaru velmi nenápadné. Zátěž u nich vlastně neslouží pro nahození, ale jen k tomu, aby stáhla nástrahu do potřebné hloubky a udržela ji tam.

● Při chytání s odhozovými pruty se často používají anglické splávky - wagglery. Ty se vyrábějí v nejrůznější gramáži, tedy od lehoučkých malých splávečků až po splávky, s nimiž díky zatížení můžeme lovit i na vzdálenost několika desítek metrů. Můžeme je ale využít i pro lov "nakrátko", důležité je, že dostaneme bez problémů při nahazování nástrahu tak hluboko, jak potřebujeme. Navíc dobře vyvážený a seřízený waggler je velmi citlivý a záběr nám ihned ukáže. Wagglery jsou buď plně nebo částečně předvážené a proto si zvolíme vždy typ a velikost podle situace.

● Použít můžeme i klasické pevné splávky, které se na kmenový vlasec upevňují pomocí bužírky, gumičky nebo pružného kroužku, hodí se ale spíš jen pro lov na mělčích místech. Vždy je třeba myslet na to, že pokud vidíme ryby pod hladinou, nikdy jim nenahazujeme přímo "na hlavu", vždy raději o kousek stranou nebo do míst, kam předpokládáme jejich pohyb. Hejno kaprů nebo amurů mívá na stojáku často svou pravidelnou trasu, po které se pohybuje...nahodíme tedy s předstihem a počkáme, až ryby na místo dojedou.

BARVA

Spodní část splávku, která je ponořena pod hladinou, by neměla být nijak nápadně zbarvená, aby zbytečně nerušila nebo dokonce neodrazovala ryby. Horní část (nebo raději jen anténka) by ale měla být přitom dobře viditelná. Skvěle se osvědčují fluorescenční barvy, které rozeznáme i na hladině, která se leskne od dopadajících slunečních paprsků nebo je mírně zčeřená větříkem. U některých splávků jsou anténky vyměnitelné nebo na ně lze nasadit i chemické světelné tyčinky pro lov za šera. Pokud vítr není silný, při lovu na stojatých vodách za něj buďme rádi. I když nám občas odnáší sestavu do míst, kde si ji nepřejeme mít, má hned několik předností. lehce zčeřená hladina pomůže k tomu, abychom svou přítomností a pohybem na břehu (občas se tomu nevyhneme) ryby zbytečně nevyplašili a neznervóznili, navíc čeření hladiny zvyšuje obsah kyslíku ve vodě a tudíž působí pozitivně i na zvýšení aktivity ryb. Podle toho, kam vítr unáší drobné větvičky, listí a pěnu na hladině, můžeme vytipovat dobře místo, kde budou ryby vyhledávat potravu.

Důležitá je tedy barva anténky, případně kuličky, která se na horní část umísťuje pro chytání na větší vzdálenost a usnadňuje lepší sledování splávku. každý má samozřejmě nárok na svůj názor, ale z mých zkušeností si dovolím tvrdit, že jedna z nejlépe viditelných barev je fluorescenční světle zelená, dobře viditelná proti světlému i tmavému pozadí nebo lesku na hladině. Velmi dobře je vidět i fluorescenční oranžová nebo červená, u větších splávků je dobré použít barevné kombinace, které výraznost anténky nebo kuličky ještě znásobí. Pokud chcete vyzkoušet, jaká barva vám nejvíc vyhovuje, nemusíte nakoupit hromadu splávků - jednoduše použijte samolepicí fólie v různých barvách a brzo objevíte tu barvu, která pro vás bude na sledování optimální. Viditelnost anténky může zvýšit i kontrastní černý proužek na barevném podkladu.

Lov s přetíženým splávkem

Tahle technika není moc známá a přitom může občas přinést skvělé výsledky. Jak se praktikuje? Na první pohled člověku přijde, že přetížením vlastně zbavíme splávek jeho hlavních funkcí, ovšem ono tomu tak není! Jde jen o to, naučit se správně sestavu nabídnout a pochopit její princip. Je to rybolovná metoda, která se hodí zejména na menší vodní nádrže, jako jsou rybníky, tůně a zatopená ramena, využijeme ji i v klidnějších zátokách velkých přehrad. Používáme velmi malé splávky a důležitá je klidná hladina. Nemusí být bez jakékoli vlnky, ale za silného větru už přetížený splávek správně nefunguje.

Je třeba držet si určitý odstup od břehu, abychom ryby předčasně nevyplašili - lovíme totiž většinou jen ve vzdálenosti několika metrů. Zakrmit je možné, stejně jako přikrmovat v průběhu lovu, s množstvím krmné směsi to ale rozhodně nesmíme přehánět.

Co se týče vybavení, nebudeme muset nic shánět, postačí nám jemný delší prut se spolehlivým smekacím navijákem a kmenovým vlascem o síle 0,15 až 0,18 mm, který nám umožní snadné nahození i s opravdu lehoučkou sestavou. Návazec nebudeme potřebovat, v jednoduchosti je síla a tady bude jediný uzel až u háčku, takže i kdyby došlo k utržení sestavy, o splávek nepřijdeme. Malý protáhlý splávek s nosností kolem 0,7 g bohatě postačí, stejně bude sloužit jen k signalizaci záběru, také háček použijeme spíš menší.

Důležitá je nástraha

Stále mluvím o lovu s přetíženým splávkem, aby nedošlo k nepochopení. Při tomto způsobu lovu totiž nemůžeme využít nejlehčích nástrah (burizony, foukaná kukuřice, bílí červi, plovoucí nebo vznášivé boilies apod.), protože nástraha nám současně bude sloužit i jako zatížení sestavy, musí být totiž schopná svou hmotností maličký splávek potopit pod hladinu. Co tedy použít? Naštěstí nám zbývá docela slušný výběr, například menší dešťovka vcelku nebo půlka rousnice, namočený a umačkaný chléb nebo rohlíková střídka, boilies, pelety, kolínka a další těstoviny, tužší těsta, když bude po patnáctém červnu, tak i malá rybka nebo její část jako lákadlo pro dravce.

Výběr místa a lov samotný

Ideálním místem pro tuto techniku lovu je mírně se svažující nebo téměř rovné dno, pokud možno bez větších závad a bez výrazného zabahnění. Začneme tím, že odhadem nastavíme hloubku. Pokud se splávek ponoří a zmizí pod hladinou, musíme přidat, pokud zůstane ležet na hladině, musíme vzdálenost mezi háčkem a splávkem naopak zmenšit. Ideální je, když z vody vykukuje jen kousek anténky splávku. Pokud to není přesně tak, popotáhneme sestavu o kousek vedle, až najdeme místo, kde hloubka odpovídá nastavení, nebo znovu upravíme hloubku. Když se dno pozvolna svažuje do hloubky, stačí nahodit tam, kde se splávek ještě ztratí pod hladinou a potom po kouscích přitahovat, až vykukuje tak, jak je výše popsáno. V takovém případě nástraha leží na dně a splávek bude reagovat i na ten nejmenší dotek. Záběr se tedy projeví nejčastěji položením splávku na bok při odlehčení rybou, případně se rozjede do strany. A to je ten pravá čas na zásek! Jednoduché a opravdu funkční, nezapomeňte vyzkoušet!