Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Nástrahy a návnady na feeder - 1. část

21. 06. 2020
Chytání na feeder je velmi oblíbené, je to totiž technika, s níž lze obelstít mnoho druhů ryb a přináší navíc velmi zajímavé zážitky. Při lovu s feederem se zakrmuje pomocí krmítka, které je velmi důležitou součástí sestavy a současně hraje velkou roli i volba vhodné nástrahy. Jedno musí být vhodně provázáno s druhým, aby všechno fungovalo tak, jak má.

Inzerovat zde

Chytání na feeder je velmi oblíbené, je to totiž technika, s níž lze obelstít mnoho druhů ryb a přináší navíc velmi zajímavé zážitky. Při lovu s feederem se zakrmuje pomocí krmítka, které je velmi důležitou součástí sestavy a současně hraje velkou roli i volba vhodné nástrahy. Jedno musí být vhodně provázáno s druhým, aby všechno fungovalo tak, jak má. A co všechno můžeme rybám nabídnout? Možností je značně víc, než by se člověku na první pohled zdálo. Asi se mi nepodaří vyjmenovat všechny, ale podívejme se na ty tradiční i na nástrahy i návnady, které se tak často nepoužívají a přitom občas mohou být překvapivě účinné...

Žížaly čili dešťovky neboli rousnice

Jistě, dešťovky neboli rousnice určitě odedávna patří k tradičním a generacemi prověřeným rybářským nástrahám, takže i s feederem je to jedna z voleb, které nás napadnou mezi prvními. Žížaly se do vody dostanou poměrně často a tvoří tak přirozenou složku rybí potravy, přijímanou snad všemi druhy ryb. Jedná se prostě o osvědčenou univerzální nástrahu.
Které ryby můžeme na žížaly ulovit? Protože se jedná o skutečně univerzální nástrahu, ulovíme na ně skoro každou rybu. Někdy je vhodnější použít menší (takzvané "kopané") žížaly, jindy použijeme klidně i několik rousnic o síle malíčku a nebude to zbytečně velká porce. Záleží na tom, zda budeme menší žížalky nabízet menším kaprovitým rybám (ploticím, perlínům, línům, cejnům nebo karasům) nebo všetečným okounům, větší sousto v podobě pořádné rousnice si ochotně vezme například kapr, parma nebo tloušť, často se dočkáme i záběru candáta. A pokud chceme zlákat kapitálního sumce, můžeme na velký, pevný háček napíchnout těch největších rousnic hned několik, abychom vytvořili skutečně lákavé sousto.
Háčky volíme vždy podle toho, jak velká je žížala a na jakou cílovou rybu se zaměřujeme. Můžeme menší žížalu navléknout podélně na háček, případně z větší vytvořit několika smyčkami lákavý "balíček". Konce žížaly se vyplatí nechat volné, protože jejich dráždivý pohyb může ryby přilákat. Pokud ale za velkou rousnici jen popotahují a menší žížalu nemáme k dispozici, lze ji přepůlit a obě části následně využít.
Žížaly jsou i výbornou složkou krmné směsi, pokud je nasekáme nebo nastříháme (já vím, zní to docela surově, ale tak to rybáři prostě dělají), jejich aromatický pach se ve vodě rychle šíří a přiláká ryby často i z velké vzdálenosti, mnohdy spolehlivěji než nejdražší dipy či atraktory.
Kde je pořídíme? Menší žížaly můžeme najít pod odkopnutými drny nebo zvednutými kládami a kameny, velké rousnice nasbíráme za tmy na zahradě nebo třeba v parku. Je záhodno na ně vyrazit nejlépe po dešti (můžeme určité místo v nouzi pokropit, i to pomůže) a naučit se je vytahovat ze země tak, abychom je nejen nepřetrhli, ale ani nepomačkali, protože potom by brzo uhynuly. A my je chceme přece i uchovat na později. Je třeba opatrně našlapovat a moc nesvítit - skvělou pomůckou je čelovka s červeným světlem, které rousnice tolik neruší. Kdo se nechce plížit setmělým parkem, může samozřejmě rousnice koupit v rybářských prodejnách, to už je na vás. Pro mě v klukovském věku to bylo ale vždycky skvělé dobrodružství a k výpravám na ryby to prostě patřilo.
Jak žížaly uchovávat po delší dobu? Plechovka s trochou vlhké trávy nebo mechu a s perforovaným víčkem může posloužit k přenesení žížal k vodě, ale pro dlouhodobé uchování je ideální spíš bednička s hlínou, na kterou položíme kus pytloviny a vše umístíme do sklepa nebo na podobné chladné, stinné místo. Samozřejmostí je občasné zvlhčování, ale nesmíme to přehnat. Pod pytlovinu občas vložíme trochu trávy nebo nasekané zelné listy a když ji potom nadzvedneme, můžeme si rousnice hned vybírat. Žížaly jsou skvělou celoroční nástrahou, nejlépe se osvědčují od jara do podzimu, i v zimě ale fungují často lépe než těsto nebo napařený rohlík. Hodí se i do krmných směsí, nejlépe nastříhané na drobné kousky nebo rozmačkané.

Hnojáčci a kalifornské žížaly

Neskutečně účinná nástraha v první řadě na okouny a líny, navíc velmi dobrá i na všechny ostatní kaprovité ryby, hnojáček je občas prostě nenahraditelný! Navíc (třeba i v kombinaci s jiným druhem nástrahy) je tenhle aromatický červík velmi přitažlivý i pro úhoře, sumečky nebo candáty. Na mimopstruhových vodách o něj budou jevit velký zájem i pstruzi, lipani a siveni, používá se často také při zimním lovu na dírkách. Čiperného červíka nastražujeme tak, aby mohl konečky pohybovat, musíme (s ohledem na jeho jemnou stavbu) použít vždy menší, tenké háčky. Podobě lze použít i takzvané "kalifornské žížaly" (dedrobena).
Hnojáčky můžeme pěstovat v kompostu nebo je zakoupit v rybářských prodejnách, v tom případě se ale většinou jedná o výše zmíněné dendrobeny a jejich účinnost je přece jen o něco nižší, než u tradičních hnojáčků. Hnojáčci milují zvlhčený substrát a najdeme je často v hojném množství i pod kameny nebo starým, tlejícím dřevem. Při napichování si určitě všimnete, že z hnojáčka vytéká ne zrovna voňavá nažloutlá tekutina, ovšem právě ta mu dodává specifickou "vůni" a kouzlo.
Jak hnojáčky uchovávat? Samozřejmě vždy v chladu, na sluníčku by se rychle zapařili a zašli, jinak jim stačí trocha substrátu a vydrží při občasném zvlhčení skutečně dlouho. Pokud máte možnost založit si na zahradě "žížalí koutek", stačí trocha pořádně zetlelého listí nebo starého koňského hnoje a budou se vám tam množit jedna radost.

Červíci jsou univerzální

Při chytání s feederem většinou požíváme menší háčky a jemné vlasce, takže je samozřejmě vhodné sáhnout i po další osvědčené živočišné nástraze, kterou jsou bílí červi. Je to jedna z nejuniverzálnějších nástrah, která je navíc snadno dostupná, levná a berou ji s oblibou všechny kaprovité ryby od drobných ouklejí až po velké kapry a metrové amury, nepohrdnou jimi ani okouni, někdy je vezme i bolen.
Pokud použijeme barvené červy, je dobré různým způsobem je na háčku barevně kombinovat. Pro lov nástražních rybek použijeme samozřejmě jen jednoho červíka, ale pro větší ryby klidně dva nebo i tři. Fungují celoročně a jsou skvělou přísadou i do vnadicích směsí, navíc do krmení můžeme rozmačkat i ty, kteří už se nám zakuklili. To rozmačkání je důležité, jinak by z nich totiž nevytekl "lákavý a voňavý" obsah, který ryby přiláká.
Protože pěstování masných červů znamená mít někde kus hnijícího masa, do něhož mouchy nakladou vajíčka (jedná se přece o vývojové stadium mouchy masařky) a teprve potom se z nich vylíhnou larvy, je pro mnohé rybáře schůdnější si již hotové červy koupit v rybářském nebo chovatelském obchodě. Uchovávat je musíme ve tmě a v chladnu, aby se moc brzo nezakuklili. Ovšem pokud vám je manželka v chladničce s potravinami nedovolí mít, budete si buď muset pořídit jinou (tedy chladničku, samozřejmě) nebo najít vhodné místo například ve sklepě.
Pro lov na feeder i pro chytání na plavanou se vyrábějí i speciální krmítka, z nichž červíci postupně vylézají (nebo jsou spíše vyplavováni vodou) a fungují velmi dobře, znamená to ale zvýšenou spotřebu červů. Takže je raději použijte jako příměs do řidší krmné směsi, nebudete jich potřebovat tolik.
Je třeba ale zmínit i určitou nevýhodu bílých červů - přilákají totiž často rychle drobnější ryby a tak se k nástraze ty větší někdy ani nedostanou. Ale aspoň se něco děje a máte záběr za záběrem. A i ta velká ryba si jednou drobné červíky na háčku najde, buďte bez obav!

Larvy chrostíků neboli "rákosníci"

Velmi účinná nástraha, jsou to ta "oživlá dřívka, která se hemží u dna ve schránkách, které si tyhle přičinlivé larvy budují z dostupného materiálu (jehličí, kamínků, písku a podobně). Stačí je nasbírat a opatrně vytáhnout z "domečku", v krabičce s vlhkým mechem vydrží velmi dlouho a lákají ryby po celý rok. Je třeba uchovávat je v chladnu a ve tmě.
Tvoří velkou část potravní složky většiny ryb, i takové drobné sousto (na větší háček jich můžeme samozřejmě nastražit několik) zláká velké parmy, milují je ostroretky, podoustve, líni, cejni, plotice i další kaprovité ryby, stejně tak i ryby lososovité a okouni. Jen je třeba chvíli ohýbat záda v mělkém proudu a za chvíli jich máte plnou hrst. K nastražení použijeme jemný háček z tenkého drátu a nastražujeme je za hlavičku, jinak jsou totiž poměrně křehké, ovšem svou účinností nám to trochu pracné sbírání bohatě vynahradí. Záběry bývají velmi důvěřivé a zásek většinou spolehlivě sedí.
Protože jsme zatím stačili probrat jen živočišné nástrahy, připravím i další díl, kde se podíváme na další lahůdky, které s feederem můžeme rybám nabídnout.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Nástrahy a návnady na feeder - 1. část

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář