Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Na plavanou berou vždycky

04. 04. 2020
Nová sezóna už je v plném proudu a jen ti největší lenoši mají zatím nulový počet vycházek. Na plavanou je teď výborný čas, ryby se shánějí po něčem k snědku a tak spojit příjemnou procházku kolem vody s napínavým chytáním, to je přece ideální náplň nejméně na půl dne, pokud jste s časem opravdu na štíru.

Inzerovat zde

Nová sezóna už je v plném proudu a jen ti největší lenoši mají zatím nulový počet vycházek. Na plavanou je teď výborný čas, ryby se shánějí po něčem k snědku a tak spojit příjemnou procházku kolem vody s napínavým chytáním, to je přece ideální náplň nejméně na půl dne, pokud jste s časem opravdu na štíru. Se splávkem se můžeme vypravit na většinu kaprovitých ryb ještě do poloviny března, potom pozor na to, že bude hájená parma, ostroretka a podoustev až do poloviny června! Hájený je v této době i jeseter, pokud byste ho náhodou chytili, při plavané se to ale moc často nestává. Nezapomeňte ale ani na to, že už od ledna je hájený také okoun, který při své hltavosti bývá někdy dost častým úlovkem na plavanou, především při použití živočišných nástrah. S jemným vybavením přelstíme nejen menší bílé ryby, ale občas se právě při použití tenkého vlasce a malých nástrah splete i pořádný kapr nebo trofejní tloušť. O překvapení při jarní plavané prostě nebývá nouze.

O které ryby půjde?

Při lovu na plavanou nabízíme většinou univerzální živočišnou nebo rostlinnou nástrahu, o kterou mívají zájem téměř všechny rybí druhy, určitou selekci ale můžeme provést tím, že zvolíme specifické místo lovu nebo způsob nabídky lákavých soust. U dna máme šanci v rychleji proudící vodě ulovit parmu, podoustev nebo ostroretku (ale opakuji, cíleně jen do doby, než budou hájené), v dolní části vodního sloupce v pomalejších proudech a vracácích s oblibou vyhledávají potravu i cejni, plotice a perlíni, které najdeme také v klidnějším podjezí a za přírodními překážkami. Pokud nastavíme střední nebo menší hloubku, rozšiřuje se spektrum pravděpodobného úlovku o všetečné, celoročně hladové tlouště a proudníky, u hladiny se s oblibou zdržují i oukleje.

Místa s teplejší vodou ryby lákají

Protože v březnu už se zvyšuje denní dávka slunečního svitu (tedy samozřejmě v případě, že zrovna neprší, březen je stejně jako duben dost nevyzpytatelný) a stoupají i denní teploty, ryby vyhledávají s oblibou i mělčí místa, kde máme se splávkem velkou šanci na záběr. Úplně stojaté vody jsou někdy trochu problém, ryby často projíždějí větším úsekem, takže záběry bývají mnohdy jen občasné. V takovém případě může pomoci vhodně nabídnuté krmení. Ovšem pokud se nám podaří najít terénní zlom nebo původní koryto, to jsou místa, kde je pravděpodobnost záběru značně vyšší. A pokud můžeme chytat u přítoku (často stačí nepatrný čůrek), nebudeme bez záběru téměř určitě. Jinak vyhledáváme především místa s mírně táhnoucí vodou, kde ryby nemusejí vynakládat k udržení se na místě mnoho energie a voda jim přitom přináší potravu až "pod nos". Výborné jsou i úplavy a větší vracáky za překážkami (za kameny, mostními pilíři a podobně), kde se drobné části potravy točí ve vodě a usazují na dně, také tady ryby najdeme téměř s jistotou.

Dokonale vyvážený splávek

Jistě, záběr někdy zaregistrujeme i na splávku který leží na hladině a snesl by ještě několik bročků neb torpilu, ale určitě ne každý a ne natolik zřetelně, abychom stačili zaseknout právě včas. Vyvážení splávku musí odpovídat tomu, v jakých podmínkách lovíme a typu nástrahy, jiné to je také pro stojatou a jiné na proudnou vodu. V zásadě platí že pro chytání na stojáku vyvážíme splávek tak, aby z vody vyčnívala pouze anténka, zátěž může být vcelku nebo jen minimálně dělená a umístěná tak daleko od háčku a nástrahy, aby nepůsobila rušivě a přitom zajistila rychlé vyklesání nástrahy do požadované hloubky. Při lovu na větší vzdálenost je třeba použít větší splávek, abychom mohli současně pod něj umístit i větší zátěž a tak si usnadnili nahazování, nikdy ale nepoužívejme větší splávek, než je bezpodmínečně nutné.

V proudu lovíme buď klasickým splaváváním, nebo pomocí nadržování splávku. Většinou používáme dělenou zátěž s níž se v proudu lépe pracuje i nahazuje. Při splavávání se občas dočkáme při nastavení větší hloubky "falešných záběrů", kdy nástraha zachytává o kameny nebo jiné překážky na dně, brzo se je ale naučíme od skutečných záběrů s vysokou pravděpodobností rozeznávat. Při nadržování jde nástraha s háčkem tak řečeno "napřed" a proto můžeme nastavit i o něco větší hloubku, než jaká ve skutečnosti na daném místě je - pokud tedy chceme, aby nástraha přesně kopírovala dno. Záběr potom buď poznáme podle kontaktu ve špičce prutu, nebo podle pohybu splávku do strany nebo šikmo dolů.

Nebojme se "obtížných" míst

Pro lov pod větvemi je plavaná přímo dokonalou technikou, nabídneme svou nástrahu i tam, kde to s jinými rybolovnými technikami jde jen opravdu těžko. Jistě, chce to pořádné sebeovládání při vedení splávku a při záseku, jinak budeme zdobit větve návazci a možná i nějakým tím splávkem. Ale lovit na těchto místech se vyplatí, ryby tady většinou nejsou tak opatrné a je tu výrazně menší rybářský tlak.

Při chytání v místech, kde máme málo prostoru k nahazování a je tu přitom poměrně hluboko, použijeme klidně kratší prut v kombinaci s klouzavým splávkem, musíme ale počítat s tím, že krátký prut nám znesnadňuje i zásek, takže při zasekávání se naučíme ještě otočit kličkou navijáku, abychom vlasec co nejvíce zkrátili.

Jemné náčiní má spoustu předností

Tenký vlasec (0,14 až 0,16 m) nám umožní velmi snadné a přesné nahazování i s hodně lehkou sestavou. A taková lehoučká sestava je velmi citlivá, navíc ani neplaší ryby při dopadu a při vedení. Použití tenké pletené šňůry nelze vyloučit, ale hodí se hlavně pro pruty s velkými, od prutu výrazně odstávajícími očky, jinak mívá často nepříjemnou tendenci lepit se na blank prutu.

Co nejslabší návazec? Kde je ale ta správná hranice, to je vždycky otázka. Jistě, s tenkým návazcem je nástraha pro rybu méně podezřelá, ovšem chce to zase hodně "lehkou ruku" při záseku a pochopitelně i jemný proutek s citlivou špičkou, nutná je i citlivá a jemně nastavitelná brzda navijáku. Silnější návazec zase vydrží i silné nápory ryby, pokud se nám podaří zapřáhnout některou z těch trofejních, jenže může rybu snadno odradit. Je to těžké vybírání, musíme přihlížet také k tomu, jaké druhy a velikosti ryb se v revíru vyskytují, k velikosti a typu háčku i použitým nástrahám. Máte-li ale skutečně kvalitní naviják s dokonalou brzdou nebojme se použít průměry 0,10 až 0,12 mm, případně i tenčí, pokud lovíme jen drobné ryby. A podběrák raději větší, na dlouhé násadě...třeba ho potřebovat nebudete, ale co kdyby?

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Na plavanou berou vždycky

  • Tomáš Nárovec před 7 měsíci

    Pěkný článek,jen je třeba upozornit,že i tloušť je hájený.

Vložit nový komentář