Na mořského mníka v Norsku

Stačí naladit vysílání televize Arena Sport 1 a 2 a vyhledat ten správný díl ze série "Zachytáme s Rybostrojem". Zdeněk Řeřucha, který se pod touhle přezdívkou skrývá, si totiž dal tu práci, že s týmem dalších nadšenců natočili sérii rybářských filmů v prvotřídní HD kvalitě a určitě stojí za to se na ně podívat. Ostatně, co kdyby vás právě lov téhle ryby zaujal natolik, abyste se na mořské mníky právě do Norska (nebo do jiných lokalit, kde se vyskytují) rozhodli přece jen vypravit. Připravený a informovaný rybář je na tom přece rozhodně lépe než někdo, kdo vyráží bez potřebných znalostí a informací.

Můžete prožít napínavou výpravu za tajemným obyvatelem mořských hlubin a nejen to - můžete okoukat a přiučit se mnoha šikovným rybářským dovednostem a fíglům, dozvědět se, kdy a jak se takový mořský mník loví, na jaké nástrahy, jakými technikami a ještě mnoho dalších zajímavostí. Je to bezesporu velmi zajímavá ryba, která kromě dramatického souboje s větším kusem je pro mnohé zajímavá i vynikajícím masem, prostě mořského mníka není radno přehlížet.

Čím se liší od "domácího" mníka?

Mnozí rybáři se třeba za celý život nesetkají ani s mníkem jednovousým, který v našich vodách žije. Neměl to u nás vůbec jednoduché, byl dlouhou dobu považován za škůdce, který především na pstruhových vodách likviduje nelítostně pstruží jikry i malé pstruhy a tudíž nejen že nebyl hájen, ale byl víceméně jako "škodná" přímo likvidován. Dnes už se stavy mníků díky umělému odchovu sice zvyšují, ale nevyskytuje se všude a navíc, protož eje to noční dravec, se ním mnozí rybáři vůbec nedostanou do kontaktu.

A mník mořský? Vzhledem je docela podobný svému sladkovodnímu příbuznému, ale dorůstá mnohem větší velikosti. Poměrně často loví kusy, které se blíží magické hranici jednoho metru, někdy ji i překonávají. Největší ulovení mořští mníci měřili až kolem dvou metrů! Žije většinou v pořádné hloubce a právě na to musí rybář myslet, pokud chce tuhle zajímavou rybu přimět k záběru. Je třeba znát místa, kde se chystáte lovit, protože mník vyhledává především kamenité, členité dno.

Ze břehu to nepůjde

Kdo trpí mořskou nemocí nebo pociťuje nevolnost i na pramičce při vyplutí na poklidnou hladinu přehradní nádrže, ten si lov mníků může asi užít jen v televizi prostřednictvím filmu. Pro ty ostatní je takový rybářský film od skutečných odborníků, kteří už mají nějaké ty mníky odchytané je to ale spíš odrazový můstek, který jim dodá potřebné znalosti a může je správně motivovat. Proč ten možná trochu strašící začátek? Protože mořské mníky prostě ze břehu nenachytáte, za těmi se musí na moře. Nejlépe s echolotem, pokud už místa pro lov neznáte z dřívějška. Pokud byste vyrazili do rybářského kempu v norském Hasvågu, kterému Zdeněk vládne a provozuje ho, nemusíte mít o echolot ani loď starost. Kdepak, nic si nemusíte pořizovat, dokonce ani speciální pruty na mníky a další mořské ryby, po domluvě si lze všechno v pohodě vypůjčit. Ale ta loď je prostě jasná, přes to vlak nejede, jak se říká...

Nástraha je důležitá

Jako nástrahu při lovu mořských mníků je možné použít umělé chobotničky či sépie nebo podobná dráždidla, která někdy fungují velmi dobře, nebo sáhnout po osvědčené klasice - mrtvé rybě, nejčastěji to bývá keler, tedy správně treska tmavá. Věděli jste vůbec, že v Norsku není ani na moři povoleno lovit na živé nástrahy? Ono při lovu ve velkých hloubkách by to stejně asi nebylo nijak jednoduché, ale takhle je vše dáno dopředu. Používají se poměrně velké nástražní ryby, protože když cílíte na pořádného mořského mníka, chcete se vyhnout zájmu menších ryb o nástrahu. Pro nastražení slouží jednoduchá sestava, tvořená většinou jednoháčkem a koncovým trojháčkem na důkladném návazci. Čím jednodušší sestava je, tím lépe, protože se rybář vyhne riziku zamotání jak všichni víme - čím méně uzlů a dalších prvků - tím méně slabých míst, která by mohla být Achillovou patou celé sestavy. On talkový velký mník nebo halibut umí pěkně potahat, to mi věřte!

Při lovu mořských mníků je velká šance i na úlovek další vysoko sportovně ceněné ryby - halibuta. Popisovat sestavení celé udice by zabralo spoustu místa a času, navíc by výsledek stejně nebyl zdaleka tak dobrý, jako když se podíváte právě na film, kde je kompletace sestavy popsána a rovnou i podrobně ukázána.

"Brnkání " o dno

Protože mořský mník, stejně jako jeho tuzemský příbuzný, je výhradně rybou dna, je třeba na tom správném místě spustit nástrahu až dolů a potom s ní pracovat tak, aby upoutala pozornost dravce a rybář se dočkal vytouženého záběru. Provádí se to ze stojící lodi, to znamená, že nejlepší je poklidné počasí bez větších vln. I když lehké pohupování lodi nevadí, dodává nástraze ten správný a potřebný dráždivý pohyb i v případě, že rybář prutem ani moc aktivně nepracuje. Někdy lze nadzvedávat nástrahu i o několik metrů, ale občas je třeba ji nechat dopadnout na dno, což v prutu cítíme i přes značnou délku odvinuté pletenky díky důkladné zátěži. je to proto, že loď i bez našeho přispění pomalu driftuje a můžeme se tak dostat nad hlubší místo nebo naopak na místo s menší hloubkou, a mníka budeme hledat vždycky v blízkosti dna. Mezi přizvedáváním a pokládáním nástrahy na dno je dobré nechávat klidně i půlminutové přestávky, kdy může rybář čekat právě ten vytoužený kontakt s rybou. Na dně ale nelze nástrahu nechávat jen tak ležet, ty pauzy je třeba dělat s nástrahou nade dnem. Ani v případě záběru nelze povolit a nechat zátěž dopadnout až na dno. Proč, to je asi jasné každému. Právě kamenité dno, kde se mník s oblibou zdržuje, by mohlo být příčinou zachycení zátěže nebo nástrahy a tudíž nevítanou komplikací, která by mohla vést i ke ztrátě koncové montáže, případně ryby, která díky neomylnému zákonu schválnosti zrovna zabrala.

Zásek je teprve prvním krokem k úspěchu

Když se rybář konečně dočká záběru, souboj vlastně začíná. při sledování filmu vás samozřejmě nebudou bolet ruce a záda z popotahování nástrahy ani nemusíte čekat kdovíjak dlouho, i když v reálu to mnohdy bývá jinak. Někdy je snaha o záběr mníka marná, jindy se může rybář dočkat už během chvilky, však to určitě od vody taky dobře znáte. Ale co čekat od téhle ryby, když už vzala nástrahu a zásek, jak to vypadá, spolehlivě sedí?

On ovšem takový zásek na vzdálenost kolem stovky metrů není ani s pletenkou o minimální průtažnosti nic snadného, je prostě třeba se do toho pořádně opřít! Když rybář na obrazovce začne "pumpovat" rybu z hloubky, vysvětluje u toho zadýchaně, proč při lovu těchto ryb nepoužívá karabinky, ale raději dává přednost obratlíkům. Napadne vás, proč tomu tak je? Ověřte si svůj odhad tím, že se na díl o lovu mořských mníků podíváte a budete to vědět hned.

Spousta dalších důležitých a cenných rad

Když se díváte na rybářský film, užíváte si především dramatické souboje s rybami, ale to rozhodně není všechno, co filmy ze série "Zachytáme s Rybostrojem".přinášejí. Jejich cílem je současně nabídnou rybářům informace vždy o některé konkrétní rybolovné technice, o rybách, jejich zvycích i chování, o volbě a prezentaci nástrah s ohledem na denní dobu či roční dobu, počasí i danou situaci, Můžete se prostě dozvědět opravdu spoustu zajímavých věcí, které později určitě využijete i v praxi. Kromě jiného se naučíte například správně používat vylovovací kleště, což se hodí při lovu dravců i u nás. Ale i tak jednoduchá věc vyžaduje znalost, jak správně rybu uchopit, abyste ji zbytečně neztratili a současně ji nijak nepoškodili, pokud ji budete chtít pustit. Je tu prostě opravdu spousta důvodů, proč se na tahle rybářská videa podívat. Tak si udělejte trochu času a hurá na to...