Inzerovat zde
Inzerovat zde

Metrový Tolstolobik na matchový prut

21. 02. 2017
V tomto netradičním článku bych chtěl popsat, co mi probíhalo hlavou při zdolávání této ryby, jakým způsobem jsem reagoval na různé situace a co následovalo potom, co se ryba objevila v podběráku.

O mé doposud největší zdolané rybě na matchový prut už jsem napsal jednou zprávu od vody, která je právě v kategorii tomu určené. Rozhodl jsem se ovšem, že si tato ryba zaslouží více než krátkou a obyčejnou zprávu od vody. Chtěl bych proto v tomto článku popsat co mi probíhalo hlavou při zdolávání této ryby, jakým způsobem jsem reagoval na různé situace a co následovalo potom, co se ryba objevila v podběráku.

S dovolením bych začal od úplného začátku. Byla jedna hodina odpoledne a já se rozhodl vyrazit na ryby. Nechtělo se mi příliš daleko od domu a tak jsem se rozhodl pro nedaleko vzdálený jedenácti hektarový rybník. Moc v oblibě ho nemám, jelikož je zde opravdu veliký rybářský tlak a občas je problém si tady zkrátka taky vůbec sednout. No o víkendu je to vlastně nemožné…

Nic méně teď byl naštěstí pracovní den a tak jsem měl pro sebe asi padesát metrů přímo u hráze. Toto místo mám nejradši, vždycky se mi zde dařili chytat kapříci a tak bych chtěl dnes ověřit můj nově zakoupený matchový prut s navijákem právě na nich. Je to první vycházka s mojí novou sestavou a tak jsem více než nadšený a neuvěřitelně natěšený.  

Vše mám již předem dokonale nachystáno, takže u vody pouze rozbaluji matchku, připravuji krmení a ihned měřím hloubku. Následuje označení vzdálenosti fixou a krmení. S krmením jsem si byl vědomí, že by se mi mohlo dařit nebo bych mohl taky krutě vyhořet, jelikož jsem zvolil dost aromatickou červenou směs. Nic méně jsem si říkal, že bych alespoň mohl odradit menší ryby a do místa by se mi mohli podívat zkrátka nějací pěkní kapříci.

Po dvou hodinách bez záběru jsem si uvědomil, že jsem se asi mýlil a opravdu jsem udělal s tímto krmením chybu. Nic méně jsem si řekl, že tomu dám ještě hodinku a potom to sbalím a pojedu domů, jelikož by to byla opravdu ztráta času. Hodinka uběhla rychle a trpělivost mě přešla, takže začínám navíjet s tím, že budu balit. Při vytahování cítím odpor a mám takové tušení, že je to vázka, tak si zlostně říkám to mi ještě zbývalo. Zkusím přiseknout a nějakým způsobem vycuknout háček z kořenů, nic méně v tom se mi ohne matchový prut a začne kvílet brzda.

Ihned mi bylo jasné, že jsem něco podseknul a v první chvíli netušil, co by to mohlo být za rybu. Jen jsem tiše přemýšlel nad tím, že mám dole návazec z 0,14 a na druhou stranu s kmenovým vlascem 0,18 a celkově matchovým prutem do 16 gramů si zkrátka nemohu moc dovolit. Ryba má neuvěřitelné tempo a padesát metrů silonu je pryč snad během necelé minuty. Přitvrzuji brzdu, ale rychlost výpadu vůbec nezpomaluji. Odhadem je pryč nyní přes sto metrů vlasce a tak se uchyluji ještě k přitvrzení a po dvaceti dalších metrech rybu konečně zastavuji. I přes to, že mám velmi jemnou sestavu, tak vím, že je návazec opatřen o celkem slušný háček od Colmicu, který používám s oblibou i pro feederové rybaření. Není to žádná guma a tak v něm vidím docela jistotu. Do prutu se začínám opírat a je vidět, že celá sestava pracuje na hranici svých možností. Myslím si, že už si víc dotáhnout brzdu nesmím dovolit a tak nechávám aktuální hraniční stav takový jaký je a zkouším rybu přitahovat pomalu ke břehu.

Úspěšně jsem udělal asi tři náviny a v dálce vidím obrovskou ploutev, která plácá o hladinu. V první chvíli si myslím, že to je veliký amur nebo právě tolstolobik. Rybu přitahuji asi o dvacet metrů a to velmi pomalém tempem. Je mi jasné, že teď ryba získá zase nějaké ty síly a přijde opět další výpad, jenomže já opravdu nemůžu rybu přitahovat rychleji, abych získal nějaké cenné metry vlasce. Jednak vůbec netuším, kde je ryba píchlá a za druhé to zkrátka ani nejde. Po zhruba pěti minutkách co domotám asi třicet metrů, si opět ryba bere vlasec z cívky. Přesně tak jak jsem očekával.

Je to opravdu neuvěřitelný frkot, ani se mi tomu nechce věřit. Cítím se trochu bezmocně, klepou se mi kolena, ruce a jsem z toho úplně mimo. Na cívce mi zbývá asi třicet metrů vlasce a pomalu si říkám, že to je asi konečná. Rybu na malou chvíli zastavuji, mezi tím jsem se stihl i vysvléct a už jsem po pas u kraje ve vodě. Můj plán je takový, že když se ryba znovu rozjede tak se zkrátka za ní budu muset rozplavat, i když je mi jasné, že bych asi její tempo nestíhal.

Po tom co jsem rybu zastavil, úspěšně domotávám zhruba dvacet metrů silon. Stále jsem u břehu a neplaval jsem, jelikož vím, že je zde hloubka ihned u břehu asi tři metry, takže by to byla velmi náročná disciplína. Nic méně ryba se opět rozjíždí, to už je po třetí a tentokrát jestli bude ten výpad trvat stejně dlouho jako předtím, tak mi opravdu dojede až na konec cívky. Zbývá zhruba dvacet metrů vlasce a už pomalu přemýšlím, že naivně budu plavat s domněním, že budu stejně rychlý a případně získám nějaké ty metry vlasce navíc. Ryba zároveň nabrala lehce pravý směr a tak se jen tiše modlím, že nepřejede přes nahozený prut rybářů na druhé straně.

Už po třetí se mi povedlo rybu zastavit a tentokrát to bylo asi nejvíc na hraně. Konečně jde ke břehu mnohem lépe. Metr po metru, trvá to snad věčnost, než ji dostanu alespoň na sto metrovou vzdálenost od sebe. Na hladině mezi tím vidím neustále se plácat obrovský ocas, u hráze zastavují lidi a točí si mě na kameru. Cítím se jak nějaká celebrita, nic méně nesmím ztrácet koncentraci.

Vedle přichází kaprař a říká, že už to také nějaký čas sleduje a povídá mi, až budeš potřebovat pomoci tak řekni. Poprosil jsem ho o vytočení mého kolegy, kterému říkám, že už asi půl hodiny něco zdolávám, jestli se nepříjde podívat, případně pomoct s podebráním. Ten jen rychle odvětí, že za čtvrt hodiny je tam.

Jakmile přijíždí Mara, já už mám rybu asi padesát metrů od břehu a teď se z toho stává opravdové divadlo. Lidi vedle mě už asi čtvrt hodiny netrpělivě čekají, až rybu uvidí z blízka, nic méně ta se ještě nechce nechat a tak se rozhoduje k dalšímu výpadu. Výpady už ovšem nejsou tak razantní ani daleké, takže ji zastavuji asi po třiceti metrech odvinutého vlasce.

Přichází část, kdy už mám rybu asi třicet metrů od břehu. Mara se rovněž vysvléká do trenek, vstupuje do vody a říká mi, že je připraven. Rybu pomaličku přitahuji a po více než hodinovém boji ji můj kolega úspěšně podebírá. Následuje neuvěřitelná radost, potlesk lidí okolo. Nestíhám si ani utřít pot a okamžitě chystám podložku, jelikož jsem ji zkrátka neměl ani vytaženou.

Tolstolobika pokládáme na podložku, ihned bereme metr do ruky a začínáme měřit. Světe div se, metr ukazuje rovný metr. To je ale překvapení. Byl podseknutý přímo za ocas, sám jsem nevěřil tomu, že celá sestava zafungovala na jedničku a vydržela to. Od prutu, po naviják, vlasec, návazec a háček všechno spolupracovalo tak jak mělo. Opět se mi potvrdilo to, že pokud je sestava dokonale vyvážená, dokáže opravdu veliké věci. Po několika fotkách Tolstolobika chvíli držím u břehu a nechávám ho nabrat zpět svojí sílu. Par minut to trvá, nic méně pak mi vystřeluje z ruky a mává na rozloučenou. Bylo to něco neuvěřitelného a jsem si vědom toho, že něco podobného se povede jen párkrát za život. Moje radost neznala mezí a ani už jsem nepomyslel na to, že bych znovu nahodil. Byl jsem natolik unavený a zároveň šťastný, že mi bylo jasné, že situace dnes už zkrátka nemůže být lepší.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Metrový Tolstolobik na matchový prut

  • Krel před 7 lety

    Tak to musel být zážitek. Závidím ti, já o nic takového ještě nezavadil a to chytám na plavačku už dvacet let. :(

Vložit nový komentář