Máte na to koule? Aneb nejsou boilies jako boilies...

Chytání na boilies je stále velice populární, i když už se dávno nejedná o žádnou žhavou novinku. Ale technika lovu, sestavení náčiní i nástrahy samy o sobě se stále mění a objevují se nové směry, případně se vracejí starší, léty prověřené a stále fungující principy. Vydat se novou cestou nebo se držet tradice? Podle mého názoru je dobré vyzkoušet novinky, nebránit se experimentům a podle dosažených výsledků potom zvolit optimální lovnou metodu. Ne vždy a na každém místě funguje to samé, to přece víme všichni. Kdo ale nezkusí nic nového nebo jen krátkodobě a v případě neúspěchu se již k dalším pokusům nevrací, možná zbytečně ošidí i sám sebe o pěkné úlovky.

Jak rychle si kapři všimnou "koulí"

Není boilies jako boilies a navíc je možné nástrahu i návnadu zatraktivnit, to by si měl každý uvědomit. Pokud to nemáme k vodě daleko nebo jsme vyrazili na delší pobyt u vody a budeme se zdržovat na několika vybraných lovných místech, občas postačí opakované prokrmení zvolených míst k tomu, abychom ryby naučili lákavou potravu vyhledávat tam, kde chceme chytat. I tak je sice volba vhodného místa velice důležitá, ale pokud dorazíme k vodě a hned chceme mít v krátké době nějaké záběry, je třeba připravit takové krmení (a samozřejmě i nástrahy), které ryby během krátké doby přiláká a pokud možno i udrží na místě nebo v jeho bezprostředním okolí. Jak na to?

Jak kapry rychle zaujmout

Prvním krokem je vhodná úprava krmení. Můžeme použít cenově dobře dostupné "krmné boilies", které se svou cenou blíží spíš mnohdy používaným peletám, ale než začneme krmit, měli bychom ho trochu změkčit. Bude tak vydávat výraznější pachovou stopu a přitom pořád ještě odolá zájmu drobnějších bílých ryb (které nám občas správné zakrmení lovného místa dokáží pořádně zkomplikovat) lépe než v případě, že použijeme nadrcené bolies v mixu s běžným krmením, založeným na strouhance, kukuřici, partiklu i dalších složkách s rychlým rozpadem a nepříliš výraznou pachovou stopou. Ano, zase jsme u toho, že někdy je mnohem lepším řešením krmit méně, ale s větší přesností na krmné místo spolu s tím, že ryby aromatickou vůní návnady rychleji přilákáme. Takže stačí menší množství krmného boilie vsypat do uzavíratelné nádoby (to uzavření je opravdu důležité!) a zalít horkou vodou. Nemáme-li k vodě daleko, je nejlepší udělat to už doma, těsně před tím, než půjdeme chytat. Vody použijeme jen takové množství, aby se kuličky zvlhčily, ale nezačaly se úplně rozpouštět, protože to by mohlo vést ke ztrátě atraktivních složek, jež by se vyplavily a tudíž by už neplnily svou funkci. Takže bolies vlastně jen navlhčíme a několikrát opatrně nádobu obrátíme (proto je dobré to těsnící víčko) - neprotřepáváme silou, aby se kuličky nezačaly zbytečně deformovat nebo dokonce rozpadat! Před vnaděním lovných míst doporučuji ještě použít nějaký tekutý atraktor, který přitažlivost boilies zvýší, vždy ale jen v rozumné míře. Potom kuličky prosypeme strouhankou nebo podobnou sypkou směsí a můžeme hned začít krmit. Do vody na vybraná místa dopravíme jen menší množství, zbylou návnadou budeme lovné místo postupně lehce prohazovat i během lovu. A to platí i v případě, že kapři najedou a máme dost záběrů, pořád ale jen po troškách. Kde je to možné, můžeme první várkou zakrmit z loďky, jinak použijeme krmnou raketu nebo zakrmovací loďku (ale zase ji naplníme jen z části), vždy je lepší krmení postupně přihazovat, než to přehnat a riskovat, že se ryby zasytí a přestanou se o potravu zajímat. Na menší vzdálenost zakrmíme bez problémů a s velkou přesností třeba z ruky, ovšem tam, kde potřebujeme krmit dál, to bývá prostě trochu pracnější.

Jak přilákat ty největší?

Co se týče stojatých vod, je vhodné vždy se přizpůsobit momentální situaci a nejprve si vytipovat správné místo. V mělčinách ryby můžeme najít podle stoupajících vzduchových bublinek nebo podle zvířeného kalu, jinak v letním období hledáme kapry často v blízkosti vodních porostů leknínů, stulíků či rákosí. Velmi dobrá bývají místa u drobných i silnějších přítoků (voda tam přináší potravu po celý den a kapři to moc dobře vědí). Známe-li profil dna, zlom mezi mělčinou a hlubšími partiemi je většinou také velmi dobrou volbou, především za teplých letních dnů.

Na tekoucích vodách sledujeme proudnici a snažíme se "číst vodu", abychom zjistili, ve kterých místech proud unáší největší množství rybí potravy, případně kde se ve zklidňující vodě usazují lahodná sousta na dně. Vhodné jsou "vracáky" za kameny nebo jinými přírodními překážkami v řečišti, klidnější místa v nadjezí i v podjezí a hlubší jámy ve dně bez silnějšího proudu. Ryby prostě na stojáku i na řece často cestují a my je potřebujeme upozornit, zastavit a přilákat. Takže to ještě jednou zopakuji, všímejme si, kde se pod hladinou nachází původní koryto, terénní zlom nebo třeba zatopený zbytek stavby či padlý strom a v blízkosti těchto míst ryby hledejme.

Větší ryby rozhodně nepřivábíme nadměrným množstvím krmení, ale mnohem spíš tím, že než začneme do vody bezhlavě házet krmnou směs, promyslíme taktiku a pokusíme se odhadnout, kde se velcí kapři budou s velkou pravděpodobností zdržovat nebo spíš - kudy na svých cestách za potravou proplouvají. S polarizačním brýlemi a trochou trpělivosti se nám mnohdy podaří objevit třeba projíždějící hejno, v takovém případě máme zpoloviny vyhráno. Pokud můžeme krmit několik dnů předem a prohazujeme opakovaně několikrát za den zvolená místa, výsledek se určitě dostaví.

Po dešti hurá k řece!

Pokud proběhne bouřka s pořádným přídělem vody nebo krátký silný liják, je dobré hned po skončení deště vyrazit k vodě. Ryby většinou na určitou dobu zvýší svou aktivitu a začnou se shánět po potravě, což platí i v letním období, kdy se jim jinak moc nechce a záběry přicházejí často jen brzo ráno nebo až se setměním. Voda se sice trochu přikalí, ale ryby se řídí z velké části čichem, navíc můžeme použít boilies ve světlých nebo dokonce přímo "pouťových" barvách, ačkoli v čisté vodě takové nástrahy moc účinné nebývají. Do vody je spláchnuta spousta červů, měkkýšů, hmyzu a dalších rybích lahůdek, takže se záběrů mnohdy dočkáme i nedaleko od břehu. Tahle aktivita sice většinou trvá jen hodinku nebo dvě a pak se vše vrací do normálu, ale pokud na takový "čas hojnosti" natrefíme, můžeme si zachytat tak, že na to budeme ještě několik sezón vzpomínat.

Jak velké kuličky?

Mnozí rybáři používají extrémně velké kuličky boilies, aby zamezili záběrům menších ryb a snaží se tak selektivně zaměřit na velké kapry. Ono na tom občas něco je, to nepopírám. Ale pokud velká kulička leží na dně a pořád se nic neděje, nemusí to být tím, že tam žádný kapitální kapr není. V některých obdobích se totiž i velcí kapři (a platí to i o dalších kaprovitých rybách) zaměřují spíš na drobná sousta. Zajímavou variantou jsou potom montáže s větším počtem menších kuliček, které vypadají jako náhrdelník. Můžeme v takovém případě navíc namixovat několik barev i příchutí a možná se právě tímhle způsobem strefíme do noty i pořádnému kapřisku.

Ty nejmenší kuličky (prodávají se už od průměru kolem šesti milimetrů) se hodí opravdu spíš pro lov drobnějších ryb (často je také používají ti, co chytají s feederovými pruty), ale kulička boilies o průměru 1,5 až 2 centimetry na klasické montáži dokáže často zaujmout i pořádného kapřího mohykána. A tam, kde víme o přítomnosti velkých ryb, lze použít i "balóny" o průměru kolem tří centimetrů. Ale na druhý prut bych radil zkusit menší a ono se pak uvidí...

U dna i na hladině

S boilies samozřejmě nemusíme lovit jen u dna. Kuličky, které jsou nepatrně lehčí než voda a mají tedy tendenci vznášet se, ty každý rybář ocení tam, kde je na dně vrstva kalu, bahna nebo tlejícího listí. Pokud použijeme dvě a spojíme je do montáže, můžeme použít jednu vznášivou a jednu "obyčejnou", montáž stejně nezapadne a leží těsně nade dnem. Další variantou je potom poměrně málo využívaná montáž s plovoucími boilies na hladině, velmi účinná hlavně na stojatých vodách. Kapr snadno nástrahu i nasaje a zásek bývá spolehlivý. Ovšem i při tomhle chytání je třeba prokrmovat a ideálním (ovšem finančně trošku náročnějším) řešením je použít stejné kuličky, na jaké chytáme. Můžeme ale použít i kousky chlebové kůrky a střídky nebo rohlík, housku či jiné pečivo, které plave a ryby přiláká. Použitá kuličky boilies by se potom ale velikostí a barvou neměly od návnady nijak výrazně odlišovat. Na menší vzdálenost kuličku boilie snadno odhodíme, na větší si pomůžeme kulovým plovátkem nebo odpadávací zátěží. Využít lze i větru, pokud nám fouká do zad, ovšem já vždycky dávám raději přednost lovu v místech, kam vítr potravu na hladině i pod ní unáší a tudíž to bývá proti větru. Kde se hromadí potrava, tam ji ryby hledají, to je přece jasné... Plovoucí boilies občas překvapivě dobře berou i amuři, musíme ale použít menší kuličky.

Nebojme se tenkých vlasců

I když se vydáváme k vodě většinou s vidinou nějakého pořádného úlovku, nebojme se zkusit aspoň na jednom prutu výrazně tenčí vlasec nebo pletenku. Tím nemyslím, že bychom se cíleně zaměřovali na malé ryby. Při použití jinak stejné sestavy se nám ale bude najednou mnohem lépe nahazovat, dohodíme nejen dál, ale i s větší přesností a celá montáž bývá mnohem citlivější i pro rozeznání záběru. Právě velcí kapři mnohdy berou zatraceně opatrně a jemně, takže si záběru ani nemusíme všimnout a ryba už mezitím stačí rozeznat něco podezřelého, nástrahu vyvrhne - a rybář o tom často vůbec neví. Přitom s trochou zkušeností, správně seřízenou brzdou a pořádnou dávkou toho příslovečného rybářského štěstí se nám často podaří zdolat i opravdu velké, zkušené a opatrné ryby, která se už s nejrůznějšími nástrahami třeba několikrát setkaly.