Lyska černá

Lyska černá má délku 38 cm. Staré ptáky nelze zaměnit díky bílému zobáku a čelnímu štítku. Samečkové váží až 600 g. Mladí ptáci až do podzimního pelichání nemají bílý čelní štítek a jsou na horní straně tmavě. na krku a hrudi světle popelavě šedí. Lyska má mohutné nohy a dlouhé tmavozelené prsty s plovacími kožními lemy.

Inzerovat zde

latinsky: Fulica atra
řád: krátkokřídlí
čeleď: chřástalovití
potrava: výhonky, plody, kořínky, hmyz
doba rozmnožování: duben – červen
běžná velikost: 35 – 42 cm, hmotnost 0,60 – 1,00 Kg

Lyska černá má délku 38 cm. Staré ptáky nelze zaměnit díky bílému zobáku a čelnímu štítku. Samečkové váží až 600 g. Mladí ptáci až do podzimního pelichání nemají bílý čelní štítek a jsou na horní straně tmavě. na krku a hrudi světle popelavě šedí. Lyska má mohutné nohy a dlouhé tmavozelené prsty s plovacími kožními lemy. Většinu času tráví lysky na vodě. Plují pomalu a přitom kývají hlavou. Příležitostně vycházejí odpočívat a pást se na břeh, jsou-li však jen trochu vyrušeny, odlétají na vodu. Noc přečkávají na chráněném místě mimo vodu. Z vody vylétají po dlouhém prudkém rozběhu proti větru. Často též lyska černá běží s mávajícími křídly po hladině, aniž by vzlétly. Jejich hlas je jednoslabičné vysoké „cíp” nebo mečivé „kef”.

Rozšíření

V České republice se jedná o běžný druh vyskytující se na 76-80 % území. Počet hnízdících párů se odhaduje na 20-40 tisíc (v roce 1989 to bylo 30-60 tisíc). Je též předmětem Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).

Způsob života

Žije na stojatých vodách a pomalých řekách.
Potrava je z větší části rostlinná (zelené části rostlin a semena), z živočišné potravy nejvíce měkkýši, červi a hmyz, méně často malí obratlovci.
Hnízdo většinou v příbřežní vegetaci, blízko vody. Snůška obsahuje i více než 10 vajec, v našich podmínkách při mírných zimách hnízdí už od konce března,některé páry dvakrát do roka.
Severní populace jsou tažné, u nás přezimuje na nezamrzlých vodních plochách (velké řeky ve městech až 35000 jedinců).

Hnízdí na pomalu tekoucích a stojatých vodách lemovaných rákosem, kde staví hnízda. Žijí-li na vodách ve městech, nevyžadují rákosiny. Lyskám vyhovují mělké vody, hustá vodní vegetace, bahnité dno a volné vodní plochy s plovoucími rostlinami. Jejich stav ve střední Evropě v posledních desetiletích silně stoupl. Na podzim se lysky shromažďují na větších nádržích s hojností potravy a zůstávají zde, dokud je tam dostatek potravy nebo dokud nezamrznou. Do Střední Evropy přitahují přivandrovalci ze severu a z východu. Během zimy vymizí stěhovací pud. Když pak přijdou silné mrazy, jde mnohým ptákům o život.

Rozmnožování

Ve střední Evropě hnízdí od poloviny dubna až do léta, na jihu i dříve. V březnu obsazují lysky opět své okrsky, přičemž dochází díky množství ptáků na hranicích okrsků k rozhořčeným bojům, do nichž zasahují i samice, přičemž se uplatňují údery nohou a křídel. Hnízdo, většinou plovoucí, je zakotveno v rákosí na okraji vody, někdy pod úkrytem přitahaného rákosu, jindy nezakryté. Rodiče brání své potomstvo jako lvi. V parkových nádržích dokazují svou bojovnost ve střetech s labutěmi. Některé lysky patří i k několika málo ptákům, kteří napadnou i člověka, když se přiblíží ke hnízdu. Mnohá z hnízd, postavených z rákosových stébel, dosahují do výšky 20 cm nad hladinu a mají pak jeden nebo dva stupně, po nichž staří ptáci a později i mláďata vystupují do hnízda.

Zatímco samička sedí na vejcích, přenocuje sameček na vlastním pro ten účel postaveném hnízdě. Obvyklý počet asi 50 mm dlouhých vajec je 7 až 10, výjimečně až 15. Samice na nich sedí 21 až 24 dnů. Obvykle se vyklubou všechna mláďata z vajec téhož dne. Zůstávají pak ještě jeden den v hnízdě, pak vyplouvá rodina na první výlety, navrací se ale často do hnízda, aby matka potomstvo zahřála, a ještě dlouho zde přenocují. Občas staví rodiče i další zahřívací plochy. Mláďata, kterým rodiče podávají potravu, žebroní a přitom pokyvují pestrými hlavičkami. Když plavou, vyluzují mláďata jemné pípání.

Potrava

Převážně rostlinná – výhonky, plody a kořínky vodních a pobřežních rostlin. Jako přílohu požírají i hmyz, plže a škeble. Některé lysky vyloupí i hnízda jiných vodních ptáků. Potravu sezobávají většinou z hladiny, ale potápějí se pro ni i ke dnu, v případě nutnosti až do hloubky 4 metrů, přičemž lysky, pokud nepádlují, vyplavou na hladinu jako korek díky vzduchu, zadrženému v peří. Jejich maso má silnou rybí příchuť. Přesto je tu a tam člověk loví, často ke zděšení lidí, procházejících se podél parkových rybníků. Na Bodamském jezeře pořádají lovci přes všechny protesty stále ještě tradiční masový odstřel lysek.