Inzerovat zde
Inzerovat zde

Lov ze břehu, aneb když v Norsku fouká

06. 10. 2016
Né vždy je ideální počasí a mnohokrát se nám zkrátka nepovede vyjet na moře. Pár tipů i rad ohledně chytání ze břehu v Norsku.

Jezdíme do Norska už přes deset let a zatím jsme nezažili výpravu při které by jsme chytali celý pobyt na lodi. Alespoň jeden den z deseti bylo počasí a to především vítr neúnosný a my jsme tak neměli možnost vyrazit na moře. Mnohdy je těch dní ovšem ještě více a proto nám nezbyde nic jiného než vyrazit lovit ze břehu. 

První možností je přívlač

Ano obcházení břehu s přívlačovým prutem a kufříkem nástrah je první možností. Většinou se dostanete k rybám jako je Treska polak, Treska obecná, Piskoun a tak dále. Může to být příjemná změna jak se odreagovat od lodi a když najdete opravdu dobrá místa, zachytáte si velmi podobně jako z lodě. Mě osobně ovšem přívlač ze břehu nijak nenadchla. Člověk neustále někde přešlapuje, musí dávat veliký pozor na to, aby po kluzkých skalách nesjel do vody, velikost ryb je z pravidla mnohem menší než jaké máme možnost ulovit z lodě, příjdu vždy také o mnohem více nástrah, jelikož se snažím gumy tahat kolem hran a většinou je dál od břehu právě hrana, kterou zkrátka nevidím a prvním náhozem zjistím a následně utrhnu. Pozitiva vidím snad jen v tom, že si máte možnost udělat v poklidu hezčí fotky než li z houpající lodě a něco nachodíte. 

Druhá možnost lov na maso 

Tato možnost mě zaujala mnohem více. Dá se to přirovnat k tomu, jako by jste šli s živými rybkami na dravce u nás na rybníku nebo na řece. Rybolov na maso nám umožňuje chytit širokou škálu ryb a přece jenom do Norska jedeme i z toho důvodu, abychom poznali více druhů ryb než-li jen ty, které máme možnost chytit na gumovou nástrahu. Samozřejmě téměř každá ryba zabere na gumovou nástrahu, ale použitím masa na háčku radikálne zvyšujeme šance i na ulovení jiných druhů ryb. Například i tento rok se mi povedlo něco unikátního a vytáhl jsem rybu, kterou jsem ještě nikdy v Norsku neviděl a to už jsme tu byli opravdu jedenáctým rokem. Pravděpodobně se jedná o Ropušnici, kterou přikládám dole do fotek pod článkem. 

Chytat ze břehu se dá na cokoliv, velmi dobrou nástrahou jsou škeble, které je potřeba nasbírat a sloupnout ze skal při odlivu. Dále jsem v hypermarketu pořídil i krevety, které měly snad největší úspěch, společně s masem z Makrely. No a nejčastěji používaná nástraha je samozřejmně samotné maso například z menšího kelera. 

Jakým způsobem chytat? Prvních několik pokusů jsem zkoušel samozřejmě na těžko. Obcházel jsem břeh, nahodil a čekal na záběr. Většinou jsem vytáhl jen prázdný háček a scénář se opakoval stále dokola. Potom jsem použil o něco větší nástrahu, zhruba čtvrtku kelera a konečně jsem viděl prokazatelný záběr a vytáhl šedesáti centimetrového dorše. Na záběr jsem čekal velmi dlouho a tak jsem chtě vymyslet i jiný způsob při kterém se pobavím mnohem více. Přešel jsem tedy se stejnou montáží na molo, kde jsem chytal přímo pod nohama asi v pěti metrové hloubce na cit. Tady to už bylo o něco lepší a záběry se dostavovaly zhruba každých pět minut. Když přišel odliv, odjely s ním i ryby a já už potom chytal jen menší Piskouny. 

Dalším pokusem bylo, že jsem si na kmenový vlasec navázal deseti gramový splávek, který jsem dovážil menšími olůvky. Teď si tak uvědomuji, že do toho Norska opravdu jezdíme téměř se vším a nic nás nemůže překvapit. Nic méně tato možnost se mi projevila jako vůbec ta nejlepší. Ryby nástrahy, které byly nade dnem braly mnohem spolehlivěji, byly totiž vidět a já nemusel na záběr čekat desítky minut. Navíc jsem si mohl pohodlně naměřit hloubku a když jsem obcházel břeh tak například na deseti metrové hloubce jsem mohl chytat uz v osmi metrech. Chytal jsem na podobnou montáž jako s anglickým splávkem a tak jsem měl možnost svojí zarážku o kterou se splávek zastavuje navinout až na naviják. Tím to způsobem jsem nachytal i mnohem více druhů ryb, jelikož jsem se konečně dostal k rybám i mimo přístav. Ve výsledku se mi tato varianta osvědčila i v samotném přístavu, jelikož jsem nahazoval dále od mola, kde se schovávali i menší halibuti. 

Nachytal jsem spoustu druhů ryb, mezi které patřili Halibuti, Piskouni, Tresky obecné, Tresky tmavé, Vlkouši a to všechno ve středním Norsku. Podobně by to fungovalo i na severu Norska, kde si myslím, že bych se dostal k ještě více úlovkům od rybých druhů jako jsou Halibuti a Vlkouši. Tady jich bylo opravdu po skromnu a výrazně převyšovali Tresky s Piskouni. 

Doufám, že jsem někoho tím to článkem inspiroval k vyzkoušení metody lovu se splávkem i v Norsku a budu se těšit na vaše fotky a zážitky, když vám taky počasí nevýjde a bude foukat. 

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Lov ze břehu, aneb když v Norsku fouká

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář